Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ministerstvo obrany Ruské federace zveřejnilo snímky, kterak se do Kurské oblasti vydaly posily čelit ukrajinskému vpádu.

„Ozbrojené síly Ukrajiny porušily všechna pravidla chování a narušily vzdušný prostor Běloruské republiky,“ citovala běloruská státní agentura Alexandra Lukašenka. „Protivzdušná obrana zničila několik cílů nad územím Běloruska. Přes noc a dnes ráno probíhá pátrání po tom, co bylo zničeno,“ dodal.

Zbytek z asi desítky ukrajinských dronů Minsk „předal“ Rusku, jehož protivzdušná obrana je podle Lukašenka následně sestřelila u města Jaroslavl. Přelet bezpilotních prostředků přes nejvýchodnější část běloruského území označil za provokaci, která Minsk přiměla vyhlásit plnou pohotovost sil protivzdušné obrany. „Odstartovala letadla a vrtulník,“ uvedl.

Denní počty ruských pozemních útoků na Ukrajině se snížily na pozadí bojů v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinská vojska tento týden zahájila překvapivou ofenzivu. S odvoláním na data ukrajinského generálního štábu to dnes uvedl server RBK-Ukrajina.

„Za uplynulý den bylo zaznamenáno 90 bojových střetů,“ uvedl ve své ranní svodce ukrajinský generální štáb s tím, že Rusové nejaktivněji útočili v Pokrovském sektoru v Doněcké oblasti. Den předtím zaznamenala ukrajinská armáda sto bojových střetů. Dříve hlásila i 140 střetů denně.

V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, ruské ministerstvo pro mimořádné události vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru.

Do oblasti také Moskva podle agentury Reuters přesouvá další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ukrajinští vojáci podle agentury Unian zveřejnili video, které natočili před pobočkou plynárenského koncernu Gazprom v okresním městě Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Jeden z mužů odsouzený v případě vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova podepsal smlouvu s ruskou armádou a bojuje na Ukrajině. V pátek o tom informovala agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Bývalý policista původem z Čečenska Temirlan Eskerchanov „podepsal kontrakt s ministerstvem obrany, dostal milost a nyní se účastní speciální vojenské operace,“ řekl zdroj agentury. Jako „speciální vojenská operace“ je v Rusku označována invaze na Ukrajinu.

Rusko ve třech oblastech u hranic s Ukrajinou zavedlo režim protiteroristické operace. Agentura TASS v pátek nejdříve informovala o jeho vyhlášení v Brjanské oblasti, později uvedla, že začal platit také v Kurské a Belgorodské oblasti. Rozhodl o tom šéf FSB Alexandr Bortnikov, který vede Národní protiteroristický výbor.

„Kyjevský režim podnikl bezprecedentní pokus o destabilizaci situace v řadě regionů naší země,“ uvedl Národní protiteroristický výbor.

Ukrajinská armáda tento týden pronikla na území Kurské oblasti a obsadila několik vesnic. V tomto regionu byla vyhlášena nouzová situace federálního charakteru, což znamená, že pro řešení problémů lze využít síly a prostředky z celého Ruska a že lze také uvolnit peníze z federálního rozpočtu pro platby občanům.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Kvůli postupu ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti byla ze stavby dvou nových reaktorů na tamní jaderné elektrárně stažena část dělníků. Počet těchto pracovníků se snižuje dočasně, oznámila dnes podle agentury DPA společnost Atomstrojexport, která patří do státního koncernu Rosatom.

Další zaměstnanci v jaderné elektrárně zůstávají a pokračují v práci podle plánu. Jsou v ní v provozu dva reaktory, dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už odstavené bloky.

Vážení čtenáři, přejeme klidnou páteční noc. Online zpravodajství k ukrajinskému a ruskému dění pokračuje zase od rána.

Írán by brzy mohl Rusku začít dodávat stovky balistických raket. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované zdroje z evropských tajných služeb. Tyto zbraně by pak Rusko zřejmě nasadilo v bojích na Ukrajině, aby snížilo spotřebu svých vlastních zbraní.  

Dodávky by se měly týkat balistických raket Fáteh-360, které mohou nést bojovou hlavici o váze až 150 kilogramů a mají dostřel až 120 kilometrů. Zdroje, které mluvily s agenturou Reuters, se domnívají, že by dodávky těchto raket mohly začít už brzy. Další zdroj uvedl, že do Íránu již odcestovali ruští vojáci, aby se naučili s íránskými raketami zacházet.

Podle zdrojů z evropských tajných služeb se však zatím neuskutečnily dodávky raket Fáteh-110 s delším doletem, o kterých agentura Reuters informovala v únoru. Podle západních zemí Írán dodává Rusku dělostřeleckou munici a drony, které pak ruská armáda nasazuje v bojích na Ukrajině.

Spojené státy pošlou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 125 milionů dolarů (2,89 miliardy korun), oznámil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Je to desátá dodávka vojenského vybavení od dubna, kdy americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a dalších zemí v regionu.

Nynější balík obsahuje rakety Stinger, munici pro salvové raketomety HIMARS, také dělostřeleckou munici, multifunkční radary, protitankové systémy Javelin a AT-4, obrněná vozidla nebo munici pro ruční zbraně, informuje RBK Ukrajina.

Pravděpodobně tři děti jsou mezi oběťmi ruského útoku na město Kosťantynivka, napsal na sociální síti šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin, podle kterého si ruský útok vyžádal 14 zabitých a 43 raněných. Stejné počty obětí hlásí i ukrajinská prokuratura.

Záchranná operace byla podle Filaškina na nějaký čas přerušena, a to z blíže neupřesněných bezpečnostních důvodů. Předpokládá se, že supermarket ve městě ve východoukrajinské Doněcké oblasti zasáhla ruská raketa Ch-38, napsal server RBK-Ukrajina.

Ukrajinská „invaze“ do Ruska: Vojáci 61. mechanizované brigády zapózovali u kanceláří ropného gigantu Gazprom v obsazeném městě Sudža. 

Policie odložila vyšetřování dubnového hackerského útoku na zpravodajský web České noviny (ČN), na němž Česká tisková kancelář publikuje výběr ze svého zpravodajského servisu. V usnesení policie uvádí, že ve věci podezření z neoprávněného přístupu neznámého pachatele k počítačovému systému se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání, neboť neodhalila pachatele útoku. Z usnesení nicméně vyplývá, že stopy útoku vedou do Ruska.

Neznámý pachatel v úterý 23. dubna prolomil zabezpečení publikačního systému webu České noviny, kam umístil smyšlenou zprávu o tom, že Bezpečnostní informační službě se podařilo zabránit atentátu na nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince a smyšlené mimořádné prohlášení českého ministra zahraničí Jana Lipavského k témuž. ČTK tyto informace okamžitě dementovala. Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele zároveň ujistil, že redakční systém ČTK, jímž agentura dodává kompletní zpravodajský servis svým klientům, útokem zasažen nebyl. Útok označil za pokus poškodit dobré jméno a důvěryhodnost národní zpravodajské agentury.

Agentura Reuters hlásí, že se jí podařilo ověřit jedno z videí z Kurské oblasti, které se šíří na sociálních sítích. Je na něm vidět zhruba 15 vyhořelých nákladních aut ruské armády podél silnice. Útok na kolonu se odehrál o čtvrteční noci u vsi Okťabrskokoje, která leží asi stovku kilometrů od Kurska, píše server Defence24, podle kterého lze předpokládat, že zabito či zraněno bylo přinejmenším několik desítek vojáků.

Server The Moscow Times, nedávno zakázaný ruskými úřady, dnes napsal, že ukrajinský vpád do Kurské oblasti, který pokračuje čtvrtým dnem, šokoval ruskou armádu a Kreml. Anonymní zdroje z vládního aparátu podle portálu tvrdí, že Putin „ztrácí nervy“ a že ukrajinská operace je vnímána jako „silná facka prezidentovi“. Neschopnost zahnat nepřítele zpět do hranice podle něj svědčí, že „takto si nepočíná země, jistá si svým vítězstvím“.

Zatímco náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve středu hovořil o tom, že Ukrajinci nasadili do útoku tisícovku mužů, z nichž skoro třetinu Rusové mezitím vyřadili z bojů, The Moscow Times poukázaly na reportáž časopisu Forbes, podle které v Kurské oblasti nyní operují tři ukrajinské brigády, každá s více než 2000 vojáky: 22. a 88. mechanizovaná brigáda a 80. výsadková brigáda. A ty jsou podporovány dělostřelectvem, drony a protileteckou obranou.

Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti může Moskvu přimět k přesunu vojáků z jiných sektorů, uvedl Janek Kesselmann, zástupce velitele estonské vojenské rozvědky.

Podle britského ministerstva obrany se díky nedávnému ruskému postupu dostalo město Pokrovsk v Doněcké oblasti do vzdálenosti přibližně 16 kilometrů od současné frontové linie. „Ruské pozemní síly pokračovaly ve vedení útočných operací podél více oblastí frontové linie, přičemž Rusko dosáhlo dalších taktických úspěchů,“ uvedlo ministerstvo.

Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin uvedl, že ruská armáda ukrajinské město Kosťantynivka ostřelovala za pomoci dělostřelectva a zasáhla při tom i supermarket. „Rusko bude za tento teror pohnáno k odpovědnosti a my uděláme vše pro to, aby svět i nadále stál na straně Ukrajiny a podporoval naši obranu a záchranu životů našich lidí,“ napsal v reakci na útok na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruský útok dnes zasáhl supermarket ve městě Kosťantynivka ve východoukrajinské Doněcké oblasti a zabil nejméně deset lidí a dalších 35 zranil. S odvoláním na ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka to napsala agentura Ukrinform. Na místě pokračují záchranné práce.

Počet obětí ruského dělostřeleckého útoku na supermarket v Kosťantynivce v Doněcké oblasti vzrostl na devět, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

Moskva do Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, přesouvá další síly včetně tanků a dělostřelectva, uvedlo ministerstvo obrany.

Počet obětí ruského útoku na supermarket v ukrajinském městě Kosťantynivka stoupl podle Zelenského na čtyři. Na 24 lidí je zraněno.

Na sociálních sítích se šíří záběry údajného úderu na ruské cvičiště v Záporožské oblasti raketami GMLRS a kazetovými střelami ATACMS.

V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, Moskva vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo pro mimořádné události. Tento krok umožní využít prostředky z federálních zdrojů. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že nadále odráží pokusy o průnik do tohoto regionu u hranic s Ukrajinou.

Nouzová situace federálního charakteru podle agentury TASS znamená, že pro řešení problémů lze využít síly a prostředky z celého Ruska a že lze také uvolnit peníze z federálního rozpočtu pro platby občanům. Dnes agentura Reuters napsala, že se jí podařilo ověřit jedno z videí z Kurské oblasti, které se šíří na sociálních sítích. Je na něm vidět zhruba 15 vyhořelých nákladních aut ruské armády podél silnice. 

Dron provozovaný Bezpečnostní službou Ukrajiny (SBU) zasáhl v Kurské oblasti další ruský vrtulník, uvedl zdroj v agentuře Kyiv Independent. Ukrajinský aktivista Serhij Sternenko, který o útoku rovněž informoval, uvedl, že se jednalo o dopravní vrtulník Mi-8.

British Airways přestanou létat do Pekingu, zákaz létat přes Rusko jim nabídku letů prodražuje. Stejně se rozhodly i některé další západní aerolinky.

V ruském Lipecku a okolí byla pozastavena městská doprava, uskutečnit se nemohou žádné veřejné zábavní akce. „Nenecháme se zastrašit, neustoupíme, ale také nehodláme riskovat životy našich lidí,“ uvedl k tomu gubernátor oblasti Igor Artamonov.

Ruská protivzdušná obrana také sestřelila 29 ukrajinských dronů v pohraniční Belgorodské oblasti, napsal na telegramu gubernátor Vjačeslav Gladkov, podle kterého útok způsobil materiální škody ve městě Šebekino, kde zasáhl obytný dům, v němž začalo hořet několik bytů. Zranění nejsou hlášena.

Ruské útoky na Ukrajině během uplynulého dne zabily nejméně pět lidí, včetně jednoho dítěte, a 30 jich zranily, uvedly regionální úřady.

Rusko oznámilo, že v noci zničilo 75 ukrajinských dronů. Šlo o nezvykle rozsáhlý útok. Ukrajina informovala, že zlikvidovala všech 27 ruských dronů.

K výbuchům a požárům došlo dnes také ve městě Rylsk v ruské Kurské oblasti, uvedl list Kyiv Independent s odvoláním na proruské zdroje. Do Kurské oblasti v úterý pronikly ukrajinské jednotky a obsadily několik vesnic.

Ruská protivzdušná obrana také sestřelila 29 ukrajinských dronů v pohraniční Belgorodské oblasti, napsal na telegramu gubernátor Vjačeslav Gladkov, podle kterého útok způsobil materiální škody, ale nikoho nezranil. Ze Sevastopolu na Krymském poloostrově anektovaném Ruskem v roce 2014 hlásil gubernátor Michail Razvožajev útoky dronů ze vzduchu i na moři.

Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské agresi, informovala v noci na dnešek o vyhlášení leteckého poplachu kvůli ruským dronům v centrální, jižní a východní části země, včetně metropole Kyjeva.

Ruské úřady dnes oznámily rozsáhlý ukrajinský dronový útok na Lipeckou oblast na jihozápadě země, asi 200 kilometrů od hranic. Podle agentury TASS to uvedl gubernátor oblasti Igor Artamonov. 

„Lipeck je pod masivním útokem dronů. Protivzdušná obrana pracuje,“ napsal gubernátor ruské oblasti Artamonov na síti Telegram. Podle něj pád jednoho z dronů poškodil zařízení energetické infrastruktury, což mělo za následek výpadky dodávek proudu. V oblasti byly evakuovány čtyři obce.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Cílem Kyjeva by mohlo být přimět Moskvu, aby své zálohy stáhla do Kurské oblasti, což by mohlo oslabit ruské útočné operace na několika místech ukrajinské Doněcké oblasti, kde ruské síly pomalu postupují k operačně významným ziskům, odhaduje agentura AP. Současně upozornila, že i kdyby Rusko vyslalo rezervy ke stabilizaci nové fronty, mělo by to z dlouhodobějšího hlediska nejspíše jen malý dopad vzhledem k obrovským lidským zdrojům Ruska a relativně malému počtu nasazených ukrajinských sil. „Operace by však mohla posílit ukrajinskou morálku v době, kdy kyjevské síly čelí neúprosným ruským útokům a další se očekávají v nadcházejících týdnech,“ napsala AP.

Agentura AFP označila rozsáhlý vpád ukrajinských sil do ruské pohraniční oblasti za „nečekanou prohru Ruska, jehož armáda až dosud měla na frontě převahu“. Zatímco ruské ministerstvo obrany tvrdí, že „pokračuje ničení ukrajinských sil“, kterým ruské jednotky „zabránily proniknout hlouběji“ do Ruska, popřípadě regionální úřady ujišťují, že „situace je stabilní a pod kontrolou“, obrázek črtaný vojenskými experty budí daleko poplašnější dojem.

Zpravodajský kanál Rybar, blízký ukrajinské armádě, hlásí, že město Sudža „prakticky ovládly“ ukrajinské síly. A ukrajinští komentátoři zveřejňují záběry vzdávajících se ruských vojáků. A v Kyjevě se dotázaní Ukrajinci dělí o své nadšení: „Dáme Moskvanům poznat, co to je válka,“ řekl AFP jeden z oslovených obyvatel ukrajinské metropole.

Ukrajina může v Kurské oblasti použít vybavení dodané Německem, tvrdí předseda obranného výboru Bundestagu. „Po předání Ukrajině se jedná o ukrajinské zbraně,“ řekl Marcus Faber německým novinám Berliner Morgenpost.

Nejméně devět ruských bezpilotních sebevražedných letounů se během červencových útoků Ruska na Ukrajinu odchýlilo od kurzu a vletělo do Běloruska, uvedla běloruská monitorovací skupina Hajun.

Putin přislíbil jednorázové odškodnění evakuovaným z Kurské oblasti v rozhovoru s úřadujícím gubernátorem Kurské oblasti Alexejem Smirnovem, který mu hlásil, jak vypadá situace. „Mnozí (lidé) jsou ve střediscích dočasného ubytování, dokonce si ani nestihli vzít s sebou doklady. Samozřejmě jim poskytujeme veškerou pomoc,“ řekl Smirnov.

Putin uvedl, že jednal o pomoci z federálních prostředků s předsedou vlády Michailem Mišustinem. „Budeme pokládat za přijaté rozhodnutí o jednorázové výplatě po 10.000 rublech občanům, kteří to potřebují, a nezbytné prostředky budou přiděleny,“ řekl. Gubernátor Smirnov tvrdil, že evakuace nepřetržitě pokračuje, ale jedna z obyvatelek ruské pohraniční oblasti stanici BBC řekla, že je „prakticky nereálné“ v současnosti opustit město Sudža, které leží asi deset kilometrů od hranic.

Na kontrolním stanovišti v Sudži bylo ukrajinskými silami údajně zajato dalších 59 ruských vojáků.

Obyvatelům, kteří byli vysídleni v důsledku pokračujících bojů v ruské Kurské oblasti, bude vyplaceno 10 000 rublů (2670 Kč) jako kompenzace, uvedl prezident Vladimir Putin. Evakuovaných jsou asi 3000, uvedla média.

Překvapivý vpád ukrajinských sil do Ruska způsobil evidentní rozpaky vůdce Kremlu Vladimira Putina, odhalil křehkost ruské pohraniční obrany, posílil na Ukrajině morálku a narušil Kremlem pečlivě budovanou představu o Putinovi jako ochránci obyčejných Rusů. O bojích, které třetím dnem pokračují v Kurské oblasti na západě Ruska, to dnes napsala agentura Bloomberg.

„Je to poprvé od druhé světové války, kdy armáda jiné země napadla Rusko,“ píše Bloomberg. A válka, kterou začal Putin na Ukrajině, se nyní stále více přelévá do Ruska, kde lidé v pohraničí žijí pod ustavičnou hrozbou ostřelování a kde drony útočí na klíčová průmyslová zařízení.

Západní společnosti pokračují v pojišťování ruských ropných tankerů navzdory obavám, že by mohly porušovat cenový strop 60 dolarů za barel, který zavedli západní spojenci Ukrajiny, uvedla 8. srpna agentura Reuters.

Podle údajů, do kterých agentura Reuters nahlédla, pět západních pojišťoven pokračovalo v poskytování služeb ruským ropným tankerům, a to navzdory obavám, že většina ruské ropy se stále obchoduje nad limitem.

Ruská prokuratura požádala soud o 15 let vězení pro americko-ruskou občanku Xeniji Karelinovou, která čelí obvinění z vlastizrady. Amatérská baletka podle ruské tajné služby FSB v roce 2022 přispěla drobným obnosem ukrajinské charitě. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Karelinová před soudem v Jekatěrinburgu o den dříve přiznala vinu. Rozsudek se podle jejího advokáta očekává 15. srpna.

„Každý vidí, že ukrajinská armáda umí překvapit. A ví, jak dosáhnout výsledků,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj na akci k odhalení nové armádní aplikace. „Projevuje se to na bojišti, kde naši vojáci nejenže odolali drtivé síle okupantů, ale také je ničí způsobem nezbytným k ochraně Ukrajiny - našeho státu a nezávislosti,“ dodal prezident. Snad narážel na průnik izraelské armády na ruské území - Kyjev ho dosud oficiálně nekomentoval.

V Rusku dnes registrují hromadný výpadek videoserveru YouTube, jehož provozovatelem je společnost Google z americké technologické skupiny Alphabet. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na internetovou monitorovací službu Sboi.rf. Podle ní se uživatelé k serveru připojili pouze přes zahraniční vzdálené připojení VPN.

Po celém Rusku jsou hlášeny tisíce závad. Ani reportéři agentury Reuters v Rusku se k YouTube nedokázali připojit. Webové stránky nicméně zůstaly dostupné prostřednictvím některých mobilních zařízení, dodala agentura.

V posledních týdnech se rychlost stahování dat z webu YouTube výrazně snížila, z čehož ruští zákonodárci obviňují vlastníka YouTube. Google to odmítá.

Ruské úřady pokračují v rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího přepravce nákladů po železnici PGK, upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly.

Řízení společnosti PGK podle zdrojů deníku Kommersant převzala státní banka VTB, za jejíž úvěr firma ručila svými 70.000 vagony. Do loňského listopadu firma patřila miliardáři Vladimiru Lisinovi, který býval svého času nejbohatším Rusem. Pak ale firmu v hodnotě bezmála tří miliard dolarů (přes 69 miliard Kč) koupila málo známá akciová společnost Avrora Invest, která podle The Moscow Times patří Timuru a Ruslanu Babajevovým, synům někdejšího viceprezidenta státních drah Salmana Babajeva. To, že o firmu přišli, může podle zdrojů listu souviset s tím, že nesplnili sliby, které ohledně transakce dali investorům, včetně VTB.

Podle provozovatele GTS dnes tranzit ruského plynu přes Ukrajinu klesl kvůli slabšímu zájmu o šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových.

Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala dvě ze čtyř ruských střel a všechny čtyři ruské drony, uvedl velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Rusové podle Oleščuka vyslali na Ukrajinu dvě balistické střely Iskander-M, dvě řízené střely Ch-59 a čtyři útočné drony typu Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila dvě střely Ch-59 a čtyři drony v Oděské, Chersonské a Kirovohradské oblasti, napsal na platformě Telegram Oleščuk. Střely Iskander podle něj mířily na Charkovskou oblast. O škodách se nezmiňuje.

Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti, píše Institut pro studium války. Podle ruského internetu boje pokračují.

„Ruský velvyslanec v USA je rozhořčen jejich postojem na dění v Kurské oblasti. Američané nevyjádřili lítost nad teroristickým útokem ukrajinských hrdlořezů, vyzbrojených americkými zbraněmi. Ale hranice Ruska jsou svaté a nikdo neujde spravedlivé odplatě,“ tweetuje politický geograf FSV UK Michael Romancov.

Ruské úřady zvýšily ochranu jaderné elektrárny v Kurské oblasti, kam v úterý pronikly ukrajinské jednotky a obsadily několik vesnic. Ruské ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters oznámilo, že v oblasti utrpělo zranění 31 civilistů, z toho šest dětí. Gubernátor Alexej Smirnov již dříve informoval o pěti mrtvých lidech v důsledku bojů. O vojenských ztrátách Moskva neinformovala.

Volodymyr Zelenskyj děkuje vojákům za jejich válečné úsilí. 

Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že o pozemní operaci ukrajinské armády za ruskou hranici nebyl Washington předem informován. „Budeme kontaktovat ukrajinskou armádu, abychom se dozvěděli více o jejích cílech,“ uvedla mluvčí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se o bojích v Kurské oblasti ve večerním vystoupení nezmínil, ale bez zjevného důvodu poděkoval všem ukrajinským vojákům za statečnost, uvedl server BBC News.

„Je důležité pokračovat v ničení nepřítele právě tak přesně, jak to naši vojáci umí, právě tak vytrvale, jak to pomáhá celé obraně naší Ukrajiny, a právě tak účinně, jak to dává výsledky. Čím větší bude tlak na Rusko, na agresora, který přinesl válku na Ukrajinu, tím blíže bude mír - spravedlivý mír dosažený spravedlivou silou,“ prohlásil ukrajinský prezident.

V Kurské oblasti úřady podle médií vyhlásily nouzový stav kvůli odstranění následků ukrajinského útoku na pohraničí. 

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes stoupla na téměř 39 eur (985 Kč) za megawatthodinu (MWh) a ocitla se nejvýše v letošním roce. Mohou za to obavy z přerušení dodávek kvůli rusko-ukrajinským bojům v blízkosti tranzitního bodu důležitého pro ruský plyn, uvedl server tradingeconomics.com.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku stoupla o 5,7 procenta na 38,75 eura za MWh.

Cílem ukrajinského útoku na Kurskou oblast podle ruského generála Valerije Gerasimova bylo ovládnout pohraniční okres, ale ruské síly za podpory letectva, raketových vojsk a dělostřelectva zastavily postup nepřítele do hloubi území. „V současné době jednotky uskupení Sever spolu s pohraničníky pokračují v likvidaci nepřítele v místech bezprostředně sousedících s rusko-ukrajinskou hranicí,“ prohlásil Gerasimov. Ukrajinské ztráty vyčíslil na nejméně 100 zabitých a 215 raněných a na 54 kusů obrněné techniky včetně sedmi tanků vyřazených z boje.

U rusko-ukrajinské hranice, kde se odehrávají boje, se nachází také ruské město Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, podotkl Reuters. Tuto stanici, přes kterou denně proudí až 42 milionů metrů krychlových plynu, ovládly podle ruských blogerů ukrajinské jednotky, upozornila stanice BBC. Dodala, že tato informace není potvrzena, ani Moskva, ani Kyjev se nevyjádřily.

Americko-ruská občanka Xenija Karelinová, zadržená v Rusku pro podezření z vlastizrady, před soudem v Jekatěrinburgu přiznala vinu. Podle agentury TASS to dnes uvedl její advokát. Amatérská baletka podle ruské tajné služby FSB v roce 2022 přispěla drobným obnosem ukrajinské charitě.

Výpadu do ruské Kurské oblasti se zúčastnila tisícovka ukrajinských vojáků, prohlásil náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Ukrajina nařídila evakuaci 6000 lidí z pohraničí. 

Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandrovi Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se dnešního jednání nezúčastnil, po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.

Ruský prezident Vladimir Putin měl schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými řešil situaci v Kurské oblasti, do které pronikli Ukrajinci. Účastnil se jich například náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. 

Estonská novinářka ruského původu Svetlana Burcevová čelí obvinění z porušení mezinárodních sankcí proti Rusku a z vlastizrady, oznámila dnes estonská generální prokurátorka Eneli Lauritsová. Moskva obvinění kritizovala, uvedla agentura AFP.

„Velmi závažná obvinění vznesená proti paní Burcevové mají jediný cíl: tvrdě ji potrestat za její profesionální činnost,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marjia Zacharovová, podle které jde o „vykonstruovaný případ“. 

Čtyři lidé zahynuli a další byl zraněn při dnešním ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti, uvedl na platformě Telegram šéf správy regionu Vadym Filaškin. 

Při ranním ostřelování podle Filaškina přišli o život pětašedesátiletá žena a o rok mladší muž v Antonivce, která se nachází nedaleko frontové linie. Další dva lidé zemřeli v obci Mychajlivka, tam zahynul pětapadesátiletý muž a o tři roky mladší žena.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev z rozsáhlé provokace v souvislosti se zprávami o průniku ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. 

Ruské úřady od úterka informují o přítomnosti ukrajinských vojáků v Kurské oblasti a následných bojích u hranic mezi oběma zeměmi. „Kyjevský režim podnikl další rozsáhlou provokaci, vede nerozlišující palbu z různých druhů zbraní, včetně raketových, na civilní objekty,“ tvrdil na jednání s členy ruské vlády Putin. 

Podle serveru Meduza dále uvedl, že bezprostředně po jednání s členy vlády bude mít schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými bude současnou situaci v Kurské oblasti řešit.

Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu silně zveličil ruský postup na Ukrajině od poloviny června, píše ve své analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Šojgu v úterý tvrdil, že Rusové za necelé dva měsíce obsadili 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. ISW ruské zisky odhaduje na přibližně 290 kilometrů čtverečních za toto období.

„Ruské vojenské velení opakovaně zveličuje ruské územní postupy na Ukrajině,“ poznamenali analytici Institutu pro studium války. Rusko se podle nich od poloviny června zmocnilo území o rozloze přibližně 290 kilometrů čtverečních. Pro srovnání rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních, rozloha Brna 230 kilometrů čtverečních.

Šojgu hovořil o polovině června s odkazem na tehdejší vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Kreml dále požaduje, aby se Ukrajina zavázala nevstoupit do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev návrhy odmítl. Šojgu podle agentury Reuters řekl, že čím déle bude Kyjev čekat, než začne s Ruskem vyjednávat o míru, tím tvrdším podmínkám bude čelit.

Slovenská rafinerie Slovnaft uvedla, že od začátku července nedostala kvůli ukrajinským sankcím ropu od ruské firmy Lukoil. Hledá náhradní řešení.

Ukrajinským jednotkám, které v úterý pronikly do ruské Kurské oblasti, se podařilo uchytit v příhraničí a obsadily tři vesnice, uvedl podle serveru Meduza telegramový kanál Rybar, jenž je blízký ruské armádě. Tuto informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Kyjev se dosud k ruským tvrzením ohledně údajného průniku ukrajinských sil do Kurské oblasti oficiálně nevyjádřil.

„Nepřátelské jednotky obsadily obce Nikolajevo-Darjino, Darjino a Sverdlikovo,“ uvedl proválečný kanál Rybar v noci na dnešek. Kromě toho podle něj zřejmě pokračovaly boje v obcích Gončarovka a Olešňa. Celkem na území Kurské oblasti proniklo až 400 vojáků ukrajinských ozbrojených sil a podél hranice je soustředěno až 2000 dalších, tvrdí Rybar.

Podle některých dalších ruských kanálů boje pokračují, uvádí Meduza. Agentura Reuters nicméně napsala, že dnes ráno nové zprávy o pozemních bojích nepřicházely.

Ukrajinská armáda v úterý při útoku v ruské Kurské oblasti zajala nejméně dva ruské vojáky základní služby. Video se zajatci se objevilo na ukrajinských kanálech Telegramu.

Příbuzní jednoho z nich, Maxima Chimljanina, potvrdili jeho totožnost telegramovému kanálu „Pozor na zprávy“. Na videu Chimljanin říká, že je rodákem z republiky Komi, je mu 21 let, v ruské armádě slouží od prosince loňského roku a v dubnu byl vyslán střežit hranici s Ukrajinou u města Suja v Kurské oblasti. 

Po západoafrickém Mali přerušila diplomatické vztahy s Ukrajinou také vojenská junta v Nigeru. Její mluvčí uvedl, že Niamey jedná v solidaritě se svým sousedem, napsala dnes agentura Reuters. Bamako před několika dny přerušilo diplomatické vztahy s Kyjevem kvůli údajnému zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července. Podle povstalců tehdy zemřely desítky malijských vojáků i členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Kyjev na krok Nigeru nereagoval.

Rusko sestřelilo 11 dronů, které Ukrajina v noci vyslala nad Kurskou oblast a další tři ruské regiony, uvedla RIA s odvoláním na ministerstvo obrany.

Mexiko pozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové, která proběhne v této latinskoamerické zemi 1. října. Píše o tom dnes ruský list Izvestija s odvoláním na mexické velvyslanectví v Rusku.

„Prezidentu Putinovi byla zaslána pozvánka k účasti Ruska na inauguraci prezidentky Sheinbaumové,“ uvedl podle listu zástupce mexického velvyslanectví. „Ruský prezident se rozhodne, zda se ceremoniálu zúčastní osobně, nebo zda pověří jiného vysoce postaveného představitele, aby tak učinil jeho jménem,“ dodal.

Obdržení pozvánky Izvestiji potvrdilo také ruské velvyslanectví v Mexiku. Tamní ministerstvo zahraničí později agentuře Reuters sdělilo, že mexická vláda zaslala diplomatické nóty s pozváním na inauguraci Sheinbaumové všem zemím, s nimiž udržuje vztahy, i mezinárodním organizacím, jichž je členem.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinský dron zasáhl vůz záchranné služby u města Sudža v ruské Kurské oblasti, zabil řidiče a zdravotníka a jednoho lékaře zranil, uvedl dnes v noci podle agentury Reuters tamní gubernátor Alexej Smirnov. Ten již během úterý na svém telegramovém účtu informoval o snahách ukrajinských vojáků proniknout na území Kurské oblasti, která sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí.

Smirnov uvedl, že včetně dvou členů posádky sanitky v bojích na ruské straně zahynulo pět lidí a nejméně 20 dalších bylo zraněno. Nejmenovaný zástupce pro lidská práva podle Reuters řekl, že mezi zraněnými je také šest dětí.

Agentura Reuters poznamenala, že není schopna tyto zprávy ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, Kyjev se k nim bezprostředně nevyjádřil. Obě strany konfliktu popírají, že by se ve válce, kterou rozpoutala Moskva v únoru 2022 svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu, zaměřovaly na civilisty.

Ruské ministerstvo obrany v úterý potvrdilo, že na ruské pozice na hranici s ruskou Kurskou oblastí zaútočilo až 300 ukrajinských vojáků s nasazením 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel. Ruská armáda do oblasti přesunula posily, aby tento útok, zřejmě jeden z největších ukrajinských výpadů na ruské území od začátku války, odrazila.

„Nepřítel dnes zahájil další pokus o proniknutí na území ruské Kurské oblasti,“ uvádí se v posledním prohlášení ministerstva obrany v Moskvě. „Na nepřítele je vedena dělostřelecká palba a údery armádního letectva i bezpilotních letounů,“ dodal resort ve zprávě.

Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Přejeme klidnou noc.

Telegramový kanál Astra napsal, že podle ruských válečných blogerů si proniknutí ukrajinských vojáků do Kurské oblasti vyžádalo na ruské straně „ztráty na personálu i na technice“. Konkrétně jde o vrtulník Ka-52. O tom, že ukrajinští vojáci nad Sumskou oblastí sestřelili ruský vrtulník, informovala i správa tohoto regionu. Na telegramu se objevily zprávy také o několika zajatých ruských vojácích, mezi nimiž jsou údajně i ti, kteří jsou u armády v rámci povinné vojenské služby.

„Ruští váleční korespondenti lžou o kontrole situace v Kurské oblasti. Rusko hranici nemá pod kontrolou,“ uvedl během dne podle ukrajinské agentury Unian Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi.

Situace kolem ukrajinského zákazu tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil je zpolitizovaná. Maďarsko a Slovensko v červenci obdržely stejný objem ropy jako před zákazem. Řekl to dnes ukrajinské mediální společnosti NV šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksij Černyšov.

Ukrajina koncem června uvalila sankce na Lukoil. Zakázala mu jakoukoli činnost na ukrajinském území a zabránila přepravě jeho ropy do slovenských a maďarských rafinerií. Slovensko minulý měsíc uvedlo, že zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud mu Kyjev neobnoví dodávky ropy od Lukoilu.

„Tato situace je zpolitizovaná zvenčí, to můžeme vidět. Vidíme veřejné výzvy představitelů Maďarska a Slovenska, stejně jako hrozby přerušení dodávek pohonných hmot a elektřiny,“ řekl Černyšov. Dodal, že v červenci byl přes Ukrajinu přepraven více než jeden milion tun ropy, tedy stejně jako o měsíc dříve.

Vlna zatýkání kvůli korupčním skandálům v ruské armádě pokračuje. Mluvčí federální kriminální ústředny, Vyšetřovacího výboru, Svetlana Petrenková oznámila zadržení bývalého náčelníka výstrojní správy ministerstva obrany Vladimira Demčika kvůli podezření, že před lety přijal úplatek ve výši čtyř milionů rublů (asi milion korun podle aktuálního kurzu). Soud mezitím vyhověl žádosti vyšetřovatelů o vzetí podezřelého do vazby.

Vyšetřovatelé podle mluvčí zjistili, že firma, od které Demčik na jaře 2017 úplatek přijal, na oplátku získala během dvou let 26 kontraktů pro ozbrojené síly v celkové výši víc než 574 milionů rublů (asi 152,4 milionu Kč podle aktuálního kurzu).

Čtyřmilionový úplatek podle listu Kommersant převyšoval roční příjem, které Demčik a jeho manželka přiznali v roce 2016.

Další utužování cenzury médií v Rusku: Úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby zpomalili YouTube na 128 kilobitů za sekundu, hlásí nezávislý server Meduza. To dostačuje jen na sledování videí ve velmi nízké kvalitě.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o poškození civilních budov, včetně polikliniky v severozápadní části města v důsledku zásahu raketou Iskander. Dva lidé podle něj vyhledali lékařskou péči s akutní stresovou reakcí. Později úřady upřesnily, že zranění utrpělo celkem osm lidí, včetně osmiměsíčního dítěte. Na místě, které raketa zasáhla, vypukl požár. Záchranáři z trosek vyprostili pět lidí. Škody jsou na obytných domech i užitkových stavbách nebo na vysokoškolských kolejích.

Sedm let za mřížemi navrhla obžaloba u soudu s ruským blogerem Andrejem Kuršinem za kritiku armády. Jiný ruský soud odsoudil novináře Dmitrije Kolezeva v nepřítomnosti k 7,5 roku vězení za šíření lživých informací o ozbrojených silách. O obou případech dnes informovala ruská redakce britské stanice BBC na svém webu. Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které se odchylují od oficiální verze Moskvy o válce proti Ukrajině, rozpoutané před téměř dva a půl lety.

Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax uvedl, že ruská vojska od poloviny června obsadila 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Pro srovnání, rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních. Kyjev se k ruským prohlášením nevyjádřil.

Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajina se k ruskému tvrzení nevyjádřila.

Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.

Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.

Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.

Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.

Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.

"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí německou Nadaci Konrada Adenauera, oznámila dnes agentura Interfax. Toto rozhodnutí, které fakticky znamená zákaz činnosti nadace v Rusku, je spíše symbolické, protože sama nadace po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 pozastavila svou činnost v Rusku a není v zemi přítomna, poznamenala agentura AFP.

„K deklarovaným cílům patří šíření demokracie, podpora evropské jednoty a talentované mládeže. Šíří materiály diskreditující vedení Ruska a jeho domácí a zahraniční politiku, práci justičních orgánů a soudní systém,“ řekl Interfaxu mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Nadace podle něj „otevřeně provokovala“ svou informační politikou a snažila se komplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, izolovat Rusko na mezinárodní scéně a vyostřit vojenskou konfrontaci na ukrajinském bojišti.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský podplukovník Irek Magasumov, kterého v červnu ruský vojenský soud poslal na 11 let do vězeňského tábora za vraždu osmnáctileté Ukrajinky, se už o měsíc později znovu ocitl na ukrajinském bojišti. Uvedl to dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na server Tatar-Inform a na video zveřejněné na sociálních sítích. Záběry zachycují Magasumova, přezdívaného v jednotce „Bizon“, při výslechu zajatého ukrajinského vojáka, dodal deník.

„Vojáci jednotky Štorm dobyli pozice nepřítele u Avdijivky a zajali několik vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Upozorňujeme, že první výslech na linii dotyku s nepřítelem vede náš soudruh zvaný Bizon! Vrátil se do speciální vojenské operace a pokračuje v plnění své vojenské povinnosti na nejnebezpečnějších úsecích fronty, společně přibližujeme vítězství,“ napsal k záběrům od východoukrajinského města Pokrovsk zpravodajský kanál, jehož ruský název by se dal do češtiny přeložit jako Vzteklí psi.

Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny. 

„Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus.

V ruské vazební věznici v Birobidžanu na Dálném východě zemřel v důsledku hladovky pianista a protiválečný aktivista Pavel Kušnir, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření aktivistovy matky Iriny Levinové. 

„Vyšetřovatel tajné služby FSB mi oznámil (synovu smrt) 28. července. Kvůli hladovce,“ řekla devětasedmdesátiletá Levinová serveru Mediazona. Úřady příčinu smrti podle serveru dosud neoznámily. „Tvrdí, že se snažili pomoci, že jej připojili na kapačku, že se jej snažili udržet při životě, ale zjevně to nestačilo,“ dodala Kušnirova matka.

Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrainu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.

Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.

Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat. Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu dnes přiletěl na plánovanou návštěvu do Teheránu, přijme ho íránský prezident Masúd Pezeškján, který se úřadu oficiálně ujal minulý týden. Šojgu, který byl do května ruským ministrem obrany, se sejde také s tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alím Akbarem Ahmadíanem a náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bagherím.

Podle kanceláře ruské bezpečnostní rady bude Šojgu se svými íránskými partnery jednat o „širokém spektru dvoustranné spolupráce a jejím upevnění - od bezpečnosti po obchodně-ekonomické projekty“. Rozhovory se budou týkat „i různých aspektů globální a regionální bezpečnosti“.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informovala, že rozkryla rozsáhlou síť agentů pracujících pro Rusko, kteří připravovali raketové a dronové útoky na šest ukrajinských oblastí. Údajně vyhledávali, kde jsou rozmístěni ukrajinští vojáci, a shromažďovali informace o kritické infrastruktuře.

Příslušník ruské tajné služby FSB naverboval pomocí platformy Telegram devět lidí z různých částí Ukrajiny. „Tito občané podporující aktivity státu-agresora souhlasili s tím, že spolupracovníkovi FSB budou dodávat informace vojenského charakteru,“ cituje server Ukrajinska Pravda prohlášení SBU. Údajní agenti také sledovali přesuny vojenské techniky po silnicích a po železnici a předávali do Ruska souřadnice vodních a tepelných elektráren. Kromě toho podle SBU informovali o následcích ruských útoků v ukrajinských městech a přikládali k tomu fotografie a videa. Předávali do Ruska údaje o přeletech letadel a práci ukrajinské protivzdušné obrany.

Součástí sítě byly dvě úřednice pracující v místních samosprávách. Jedna z nich působila v městské radě v Dnipru, druhá vedla jeden z odborů na městském úřadu v Južném v Oděské oblasti. Osm lidí už ukrajinské úřady obvinily z vlastizrady.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o 28 lidí z Běloruska kvůli pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik prokurátorů, soudců nebo ředitelů věznic a detenčních zařízení.

Zmrazení majetku a zákaz cestovat na území Evropské unie nově postihne dva zástupce šéfa Hlavního odboru pro boj s organizovaným zločinem a korupcí ministerstva vnitra. EU tuto běloruskou instituci popisuje jako jeden „z hlavních orgánů odpovědných za politické pronásledování v Bělorusku, včetně svévolného a nezákonného zatýkání a špatného zacházení s aktivisty a členy občanské společnosti, včetně mučení“.

Sankcionovaní soudci mají podle EU na svědomí politicky motivované rozsudky, mimo jiné nad občany, kteří protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám v roce 2020 nebo jen vyjádřili svůj nesouhlas s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech 24 bezpilotních letounů, které nad její území vyslala ruská armáda. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Drony jeho příslušníci zneškodnili nad Kyjevskou, Vinnyckou, Kirovohradskou, Charkovskou, Sumskou, Poltavskou a Dněpropetrovskou oblastí.

Ukrajinská média v noci na dnešek uváděla, že v Kyjevské oblasti se ozývají výbuchy, protivzdušná obrana pracovala v okolí města Bílá Cerkev (Bila Cerkva). Výbuchy byly kolem půlnoci hlášeny také z Charkova, píše server RBK Ukrajina. Bylo to krátce poté, co armáda varovala, že nad městem jsou drony nepřítele. Informace o případných škodách nejsou k dispozici.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.

Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.