Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.
Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.
Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
