Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Česká vláda na nynější nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu vyčlenila vyšší stovky milionů korun. V rozhovoru pro televizi CNN Prima News to dnes večer řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj „zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“. Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. „Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují,“ podotkl.
K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times, který koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).
Na Ukrajině je přibližně půl milionu mužů ve věku mezi 25 až 27 lety, ale někteří nejsou schopni služby v armádě, jiní vycestovali ze země, další jsou v záloze či mají odklad, řekla agentuře AP analytička Oksana Zabolotná. Odhadla, že nový zákon, který prezident Zelenskyj podepsal, umožní zmobilizovat asi 50 000 mužů. I to však bude krok kupředu, protože průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje okolo 40 let.
Zatímco Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko chystá mobilizaci dalších 300 000 vojáků, Kreml vyjádření Zelenského o chystané mobilizaci v Rusku popřel.
„Není to pravda,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agenturám Interfax a TASS. Ta připomněla, že sám prezident Vladimir Putin opakovaně ujišťoval, že další mobilizace není nutná, protože neustává příliv dobrovolníků do armády.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters uvedlo, že smlouvu s armádou od začátku roku podepsalo 100 000 mužů, z toho 16 000 za posledních deset dní. Ministerstvo tvrdí, že nové rekruty motivuje odhodlání pomstít se za útok v koncertní síni na okraji Moskvy se 144 oběťmi.
