Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský pilot stíhacího letounu F-16 údajně v prosinci při rozsáhlém ruském útoku během jediného letu zneškodnil šest ruských střel. Velitelství ukrajinského letectva na facebooku uvedlo, že jde o rekord za dobu používání těchto letadel. Dvě střely pilot sestřelil leteckým kanonem. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Rusko 13. prosince podniklo další z velkých útoků na Ukrajinu. Na její území vyslalo téměř 200 dronů a více než 90 raket a střel různých typů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o jeden z největších útoků na energetickou infrastrukturu jeho země.
Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.
Trump svůj požadavek vznesl na obsáhlé tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA, přes výdaje na obranu či migraci až po duševní zdraví velryb.
Pokud jde o armádu, zopakoval Trump svůj názor, že evropské země dávají na obranu málo, a to podpory Ukrajiny, která se brání od roku 2022 rozsáhlé ruské vojenské agresi. Pro Kyjev jsou totiž klíčovým podporovatelem Spojené státy, přestože je od Evropy podle Trumpa odděluje „věc zvaná oceán“. Republikán připomněl své dřívější apely na státy aliance, aby zvýšily výdaje na obranu, jinak je USA nebudou chránit.
„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ vyjádřil dnes Trump své přesvědčení. „Všichni si to mohou dovolit,“ podotkl.
