Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Děsivé záběry z ruského útoku na Kramatorsk v Doněcké oblasti, který zasáhl obytný komplex.
Dva lidé zahynuli a přinejmenším 12 dalších včetně dětí utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na centrum východoukrajinského města Kramatorsk. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Invazní síly podle něj útočily třemi naváděnými leteckými pumami a poškodily dvě výškové budovy, obchody a automobily. Moskva se nevyjádřila.
Filaškin poznamenal, že dnešní útok na Kramatorsk je další připomínkou toho, že v Doněcké oblasti nezůstala žádná bezpečná místa. Kramatorsk a nedaleký Slovjansk jsou jedny z posledních velkých měst na Donbase, nad nimiž má kontrolu Kyjev. Kramatorsk leží 20 až 30 kilometrů od frontové linie, terčem ruských úderů se od začátku ruské invaze stal opakovaně.
Na Rusko je potřeba společně vyvinout větší tlak, jeho cynická politika a nezájem o skutečné mírové rozhovory totiž mají globální důsledky. V projevu na Valném shromáždění OSN to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Vyzval k reformě Rady bezpečnosti, která podle něj musí být efektivnější, inkluzivnější, odpovědnější a lépe odrážet dnešní realitu posílením hlasu nyní nedostatečně zastoupených regionů.
Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, v únoru 2022 zaútočilo na sousední Ukrajinu. Části země, která se s podporou především západních partnerů od té doby brání, nyní ruské síly okupují a ruská agrese trvá.
