Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, prozatím přejeme dobrou noc.
V Rusku už není afghánské vládnoucí hnutí Tálibán zakázanou teroristickou organizací. Příslušné rozhodnutí ruského nejvyššího soudu totiž vstoupilo v platnost, a tak byly provedeny odpovídající změny i v seznamu teroristických organizací, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na údaje ruské tajné služby FSB. V seznamu je nyní uvedeno, že zákaz Tálibánu byl pozastaven.
Ruský nejvyšší soud minulý měsíc vyhověl žádosti generálního prokurátora Igora Krasnova pozastavit zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
„Páni prezidenti! Vaše jednání budou pokračovat, jednání vašich delegací budou pokračovat. Prosím, předejte si navzájem civilisty," apeluje nositel Nobelovy ceny míru, bývalý šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, na prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Na Ukrajině uvězněné stoupence 'ruského světa' výměnou za odpůrce války uvězněné v ruských věznicích a táborech. Nebyla praxe výměny civilistů za civilisty. Ale musíme s tím začít. Předejte je, dokud jsou naživu! Začněte s dospívajícími, ženami, nemocnými a s těmi, co mají doma (malé) děti,“ vyzval Muratov hlavy obou znepřátelených zemí a zdůraznil, že případná výměna civilistů by mohla přiblížit vytoužený mír."
Rusko a Ukrajina o víkendu završily dosud největší výměnu válečných zajatců, tisíc za tisíc. Součástí této výměny byla i páteční výměna 120 civilistů.
