Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu a dění na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat opět zítra. Redakce Blesk Zpráv vám přeje dobrou noc.
Den po svátku svatého Josefa vyzývá papež František všechny strany, aby „vynaložily veškeré úsilí k jednání o ukončení války“. „Svatému Josefovi svěřujeme válkou zničené národy Ukrajiny a Svaté země, Palestiny a Izraele, které tolik trpí hrůzami války,“ informuje web Vatican News
„Nikdy nezapomínejme,“ zopakoval papež, „že válka je vždy porážkou. Ve válce nelze pokračovat.“
„Musíme vynaložit veškeré úsilí,“ zdůraznil, „abychom vyjednali ukončení války,“ sdělila hlava katolické církve.
Nizozemsko poskytne Ukrajině dalších 350 milionů eur (přes 8,8 miliardy korun) na nákup vojenského vybavení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na závěr návštěvy Kyjeva. Peníze budou určeny na nákupy munice pro stíhačky F-16 a na pořízení nových průzkumných dronů. Samotné stíhačky by zemi bránící se ruské agresi mělo Nizozemsko dodat ve druhé polovině roku.
Nizozemský premiér Mark Rutte začátkem března podepsal v Kyjevě dohodu o dvoustranné bezpečnostní spolupráci, podle které jeho země letos poskytne Ukrajině na vojenské vybavení dvě miliardy eur. Ollongrenová dnes v Kyjevě přislíbila uvolnění prvních 350 milionů, z nichž 200 milionů má sloužit na pořízení průzkumných a zpravodajských dronů a 150 milionů na nákup řízených střel vzduch-země pro letouny F-16.
