Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Německý kancléř Olaf Scholz na sklonku svého funkčního období zatelefonoval naposledy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a poděkoval mu za úzkou a důvěryhodnou spolupráci. Potvrdil také německou „neochvějnou podporu" Ukrajině, oznámil dnes v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit.
Odstupujícímu kancléři bylo opakovaně vytýkáno, že váhá s podporou Ukrajiny. Scholz to vždy viděl jinak, píše agentura DPA. Kancléř během telefonátu ocenil Zelenského vedení a také statečnost a odhodlání ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi, uvedl Hebestreit. Končící spolkový kancléř v telefonickém rozhovoru také zdůraznil, že Zelenského ochota přijmout bezpodmínečné třicetidenní příměří ukazuje, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina.
Na rozvoji ukrajinských studií bude Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolupracovat s ukrajinským prezidentským fondem. Děkanka fakulty Eva Lehečková dnes podepsala memorandum o spolupráci. Podepsáním se fakulta stává součástí Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. Fakulta o tom informovala na svém webu.
Pro pražskou ukrajinistiku je vstoupení do koalice vítanou možností, jak navázat kontakty a stát se součástí širšího dialogu, řekla zástupkyně ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK Tereza Chlaňová.
„Naším cílem je již dlouho zpřítomňovat v naší společnosti nejen to, co se děje na Ukrajině v současné době, ale vysvětlovat souvislosti, objasňovat složitou ukrajinskou minulost a domestikovat u nás ukrajinskou kulturu tak, aby se stala součástí našeho kulturního prostoru. Tato koalice bezpochyby poskytne širší možnosti a nové impulzy, které v současné komplikované době mohou nastartovat řadu nových iniciativ,“ uvedla Chlaňová.
