Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vážení čtenáři, online zpravodajství se pro tuto chvíli odmlčí. Pokračuje zase ráno, přejeme dobrou noc.
Požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska se hasičům podařilo uhasit po 23 hodinách, napsal dnes v noci na sociální síti gubernátor Andrej Klyčkov. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích a o náletu, podniknutém v noci na dnešek, informoval také ukrajinský generální štáb.
Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku. Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.
