Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Prezidenti Česka a Argentiny společně podpořili z Prahy ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Petr Pavel a Javier Milei to uvedli na tiskové konferenci po společném jednání. Hlavy státu se podle Pavla shodly na důležitosti obrany demokracie, světového řádu založeného na pravidlech a jejich dodržování včetně teritoriální celistvosti a suverenity.
Část Charkova je po ruském ostřelování bez proudu, což zastavilo provoz metra a elektrickou dopravu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. Podle hlavy státu také jeden člověk přišel o život a dalších dvanáct bylo zraněno. „Ruské bojové letectvo musí být zničeno, kdekoli se najde, za použití všech účinných prostředků. Útok na ruská letiště je také zcela oprávněný,“ míní prezident.
„Musíme plně chránit lidi a životy před ruským terorem. Potřebujeme pro Ukrajince více dalekonosných schopností a vhodných zbraní. S našimi partnery na tom pracujeme a děláme vše pro to, abychom toto rozhodnutí urychlili. Nadcházející týdny musí být pro Ukrajinu stejně produktivní jako ty nedávné,“ dodává.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval generála Andrije Hnatova velitelem spojených ozbrojených sil. V této funkci nahradil generála Jurije Sodola, kritizovaného za výkony na bojišti na východě Ukrajiny, uvedla média s odvoláním na Zelenského oznámení na sociálních sítích. Sám prezident důvody personální změny ani žádné další podrobnosti nesdělil.
Zelenského rozhodnutí následovalo poté, co náčelník štábu brigády Azov Bohdan Krotevyč podal trestní oznámení na ukrajinského generála, který podle jeho názoru „zabil více ukrajinských vojáků než jakýkoliv ruský generál“. O svém rozhodnutí informoval na sociální síti. Dotyčného generála sice Krotevyč nejmenoval, ale podle ukrajinských médií šlo právě o generálporučíka Sodola, poznamenal server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
