Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Pokles aktivity ruského zpracovatelského průmyslu v září zrychlil. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global. Podle průzkumu zrychlil pokles výroby i nových zakázek a obnovil se pokles zaměstnanosti v odvětví.
Index celkové aktivity ve zpracovatelském sektoru se snížil na 48,2 bodu ze srpnových 48,7 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„Objem výroby negativně ovlivnil rychlejší pokles nových zakázek. Snížená produkce pak vedla k poklesu zaměstnanosti,“ uvedla společnost S&P Global. „Naděje na oživení poptávky nicméně vedly k nárůstu optimismu ohledně vyhlídek na příštích 12 měsíců na čtyřměsíční maximum,“ dodala.
Ruský kombinovaný vzdušný útok na východoukrajinské město Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Oleh Syněhubov.
V obci Velyka Šapkivka nedaleko frontového města Kupjansk zemřel 64letý muž. V samotném Charkově bylo zraněno pět lidí, další pak ve vesnici Piščanka, uvedl Syněhubov. Rusko podle něj k útoku použilo drony, letecké pumy KAB a rovněž střely dosud neupřesněného typu.
Při záplavách v jihoukrajinském městě Oděsa a přilehlé oblasti zemřelo nejméně devět lidí, z toho jedno dítě. Uvedly to dnes ráno místní záchranné složky. Stovky dalších osob byly evakuovány.
Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.
Mluvčí místních záchranářů Maryna Averinová podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že týmy, celkem 255 záchranářů s 68 kusy techniky, poskytují pomoc potřebným už přibližně 24 hodin.
