Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Krvavý teroristický útok v Krasnogorsku z 22. března, který šokoval celý svět, není zdaleka prvním teroristickým útokem proti naší zemi v poslední době. Vyšetřovací akce prováděné příslušnými ruskými orgány naznačují, že stopy všech těchto zločinů vedou na Ukrajinu,“ tvrdí ruské ministerstvo zahraničí.
„Další barbarské teroristické útoky s použitím výbušných zařízení stály život novináře D. A. Dugina a M. J. Fomina (V. Tatarského), vedly k těžkému zranění spisovatele E. N. Prilepina a smrti jeho řidiče A. I. Šubina, k úmrtí pěti lidí v důsledku výbuchu na Krymském mostě a ke zranění 42 osob při výbuchu v kavárně v Petrohradě,“ píše ministerstvo na Telegramu. „Vraždy a zranění civilistů včetně dětí doprovázely nálety teroristické organizace Ruský dobrovolnický sbor (RDK),“ zmiňuje příspěvek i útoky ruských protikremelských partyzánů útočících z území Ukrajiny.
„V této souvislosti předalo ruské ministerstvo zahraničí ukrajinským orgánům požadavky podle Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků a Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu na okamžité zatčení a vydání všech osob, které se na uvedených teroristických útocích podílely. Mezi tyto požadavky patří zatčení šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) V. Maljuka, který 25. března cynicky přiznal, že Ukrajina zorganizovala bombový útok na Krymský most v říjnu 2022,“ píše ministerstvo.
„Ruská armáda vyslala nejméně dvě bezpilotní pozemní vozidla vyzbrojená granátomety, která zřejmě přímo zaútočila na ukrajinskou 53. mechanizovanou brigádu,“ tweetuje korespondent magazínu Forbes David Axe. „Roboti prohráli.“
Ukrajinské námořní síly podle svého mluvčího vyhnaly prakticky celou Černomořskou flotilu z okupovaného Krymu, plavidla se stáhla na východ do bezpečí, například do přístavu Novorossijsk.
„Většina jednotek, pokud vezmete ty, jež odpalují rakety, je prakticky celá přemístěna, až na jednoho s prominutím břídila, který stále ještě nevystřelil jedinou střelu, přestože je považován za raketový křižník. To teď mluvím o Cyklonu,“ řekl v ukrajinských televizních zprávách Dmitrij Pletenčuk. Zůstaly podle něj ty bojové jednotky, „kterých jim není líto nebo pro které prostě není místo na základně v Novorossijsku“. Nedávno Pletenčuk připomněl, že ruská flotila přišla o většinu velkých výsadkových lodí, ze 14 zbývá pět.
