Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
