Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes oznámila, že požádala Kyjev o vytvoření koridoru, kterým by civilisté mohli odejít z Ukrajinou okupované části Kurské oblasti na západě Ruska. Na tomto území se nalézá přinejmenším tisícovka či dvě tisícovky lidí, odhadla.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dnes oznámila poskytnutí dalšího balíku zbrojní pomoci Ukrajině. Podle agentury Reuters o tom informoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, aniž upřesnil obsah tohoto balíku a jeho hodnotu.
Kirby zároveň poznamenal, že Bidenova administrativa bude pomáhat Ukrajině až do konce Bidenova funkčního období. Zvolený republikánský prezident Donald Trump po čtyřleté pauze ve funkci nahradí Bidena 20. ledna 2025.
Ruský vojenský soud dnes vynesl rozsudek nad prvními dvěma ukrajinskými vojáky, kteří se podíleli na operaci ukrajinské armády v Kurské oblasti. Informují o tom ruská média. Do tohoto regionu u hranic obou zemí ukrajinská armáda podnikla překvapivý průlom letos v srpnu. Soud oba vojáky shledal vinnými z terorismu. Jednoho z nich poslal do vězení na 14, druhého na 15 let.
Podle ruských vyšetřovatelů Vitalij Pančenko a Ivan Dmytrakov, příslušníci 61. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády, nezákonně překročili ruskou státní hranici a několik dnů se podíleli na útoku proti městu Sudža a pomáhali tam udržet ukrajinskou nadvládu. Hlavní vojenská prokuratura také uvedla, že „zastrašovali a terorizovali místní obyvatelstvo a opakovaně stříleli na ruské vojáky a civilisty“.
Pančenko se s dalšími ukrajinskými vojáky údajně podílel na převozu 11 ruských vojáků základní služby a tři civilistů do ukrajinské Sumské oblasti. Jeho i Dmytrakova zadrželi členové ruských silových složek.
