Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli on-line zprávy k Ukrajině končí. Pokračují zase od rána, dobrou noc.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonu varoval nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, že by Teherán neměl pokračovat ve své podpoře „destabilizujících aktérů“. Konkrétně pak kritizoval íránskou podporu šíitského hnutí Hizballáh, které zaútočilo na Izrael a také podporu Moskvy v její útočné válce vedené proti Ukrajině. Podle agentury AFP o tom dnes informoval Elysejský palác.
Reformní kandidát Pezeškján vyhrál 5. července předčasné prezidentské volby vyhlášené po úmrtí prezidenta Ebrahíha Raísího při nehodě vrtulníku. Ve svém prvním projevu po zvolení Pezeškján vyzdvihl přátelství své země s Ruskem a Čínou a dodal, že Írán bude rozšiřovat vztahy se svými sousedy a povede konstruktivní dialog s Evropou.
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.
Diplomatický střet podle AP odhaluje napětí v Evropě ohledně toho, jak jednat s Ruskem, které vede válku proti Ukrajině. Polsko je - podobně jako většina evropských zemí - věrným spojencem napadené Ukrajiny. Nacionálně konzervativní maďarský ministerský předseda je naopak všeobecně považován za člověka, který má ze všech lídrů Evropské unie nejvřelejší vztahy s Kremlem. Polská vláda Maďarsko za jeho postoj otevřeně kritizuje.
„Poláci provádějí nejvíce svatouškovskou a nejvíce pokryteckou politiku v celé Evropě. Morálně nás poučují, kritizují nás za naše ekonomické vztahy s Ruskem, a přitom s Rusy obchodují a nepřímo nakupují ropu a řídí s ní polskou ekonomiku,“ řekl Orbán. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci náměstka polského ministra zahraničí Bartoszewského, který prohlásil, že Varšava s Ruskem neobchoduje. „Na rozdíl od premiéra Orbána, který je na pokraji mezinárodního společenství - jak v Evropské unii, tak v NATO,“ uvedl polský diplomat. Polsko bylo kdysi závislé na ruských energetických zdrojích, ale několik let pracuje na tom, aby se od ruské ropy a plynu odpoutalo, píše AP. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Varšava rozhodla ukončit dovoz ruské ropy.
