Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Lidé na Ukrajině mají podle agentury AFP strach z druhé okupace Kupjansku. Zničené devítipodlažní panelové domy, které dotvářejí panorama Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny, teď působí jako černé svíčky, vzpomíná Vitalij Bardas. Logistický uzel, který Rusové obsadili v roce 2022 v prvních dnech invaze na Ukrajinu a který pak ukrajinská armáda o několik měsíců později osvobodila při protiofenzivě, se opět ocitl v hledáčku Moskvy. Napsala to agentura AFP.
Ruští vojáci převlečení do civilního oblečení se ze severu infiltrovali do města, připustila ukrajinská armáda. Rusko tvrdí, že je Kupjansk v obklíčení. Místní obyvatelé si dělají starosti, co se stane, pokud město padne do ruských rukou znovu.
OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých ukrajinskou záchrannou službou pracují záchranáři na hašení požáru v Sumech na Ukrajině.
Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.
