Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti poslal na 15 let do vězení šestapadesátiletou zaměstnankyni tamní jaderné elektrárny, kterou shledal vinnou z pokusu o sabotáž na elektrickém vedení a spolupráce s ukrajinskou tajnou službou. Informovaly o tom dnes například server Ukrajinska pravda nebo Meduza. Vyjádření ženy není podle dostupných informací k dispozici.
Nyní šestapadesátiletá Natalija Šulhová čelila obvinění okupačních úřadů z pokusu o sabotáž pod taktovkou ukrajinské tajné služby. Podle tvrzení ruské prokuratury se v červnu loňského roku pokusila vyhodit do povětří elektrické vedení ve městě Enerhodar, načež ji zadržely ruské bezpečnostní složky.
Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech - především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré. V Paříži se také setkal s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, kterou ve svém příspěvku na platformě X označil za příští prezidentku.
„Moje setkání ve Francii potvrdilo, že ačkoli se možná neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že musíme posílit obranyschopnost evropských národů a že toto úsilí by mělo posílit pravomoci členských států, a nikoli bruselských byrokratů,“ uvedl dnes ke svému středečnímu setkání v Paříži s francouzským prezidentem Orbán na síti X.
