Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinská generální prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat další podezření na válečný zločin a úmyslnou vraždu. Zareagovala tak na video ze sociálních sítí, na kterém nejspíše ruský voják - s pozměněným hlasem a téměř úplně zahaleným obličejem - ukazuje na tyč, na které je podle jeho tvrzení nabodnuta hlava ukrajinského vojáka. Uvedla to dnes na svém ruskojazyčném webu britská stanice BBC. Ruské úřady se k videu nevyjádřily, dodala.
Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dnes to uvedl web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi.
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
I přes ukrajinský útok v Kurské oblasti ruské síly neustávají v tlaku na východě Ukrajiny, kde pozvolna postupují k Pokrovsku a Torecku. Zelenskyj uvedl, že v těchto místech ruské jednotky podnikají „desítky útoků na naše pozice denně“. Tvrdil však, že „situace je pod kontrolou“.
Ruské jednotky naopak podle Moskvy pokračují v „odrážení pokusu ukrajinských ozbrojených sil o vpád na ruské území“. Uskupení ruských sil Sever za podpory letectva a dělostřelecké palby „v lesních masivech vyhledává a ničí mobilní skupiny nepřítele, které se pokoušejí proniknout do hloubi ruského území“, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Uvedlo rovněž, že ruské jednotky odrazily útočné skupiny 22., 115. a 95. brigády ukrajinských sil útočících na okresní město Koreněvo a obce Russkoje a Čerkasskoje Porečnoje.
Ruské ministerstvo se nezmínilo, že by ruské síly v Kurské oblasti dobyly nějaké území zpět, poznamenala agentura Reuters.
