Češce (84) řekli o vyšším nájmu, srdce to neuneslo. Experti bijí na poplach
Z důchodu sotva zaplatí nájem, z příspěvků jim pak zbude jen několik stovek na jídlo, léky a živobytí. Příjem seniorů navzdory valorizaci penzí nestačí, varují odborníci. Jen v Praze dělá nájem i 109 % příjmu, u žen dokonce 127 %. Jan Lorman z neziskové organizace Život 90 navíc varuje před vytvořením seniorských ghett. Zná totiž podobná sídliště s velkým věkovým průměrem, kde je smutno a prázdno. A kde penzisté s prázdným pohledem čekají na smrt.
„Chodí k nám do poradny 84letá důchodkyně. Dříve žila na 69 metrech čtvrtečních a platila kolem sedmi tisíc. Měsíčně jí pak zbyly čtyři tisíce. Dnes žije na 29 metrech, z bytu má skladiště vzpomínek a platí 12 tisíc jen za nájem. To zaplatí z důchodu a díky příspěvkům jí zbude ani ne 100 korun na den!“ pobuřuje se nad současnou situací předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba.
„Té ženě chtěli nájem zvýšit, měla z toho srdeční příhodu,“ přiblížil Taraba.
Tristní situaci vnímá i Jan Lorman z neziskové organizace Život 90. „Případů, kdy se musí člověk vystěhovat, je mnoho. Když máte například nájem 10 tisíc, s prací to ještě zvládnete, ale pak přijde důchod a jste v pasti. Nemáte žádnou jinou možnost,“ řekl Blesk Zprávám.
Senior v podnájmu? Osamělý a chudý
Podle Rady seniorů, která na problém upozorňuje, je v Česku 216 tisíc seniorů v podnájmu, dvě třetiny jsou opuštění důchodci.
Pokud takto žije sama žena v Praze, podle statistiky jen za nájem vydá 127 % příjmu. Muži o něco méně, tedy „jen“109 % příjmu. V Brně je cena nájmu lehce pod 100 procenty, statisticky nejlépe jsou na tom senioři v Ústí nad Labem. Tam nájem vyjde muže na 57 % příjmu a ženy na 64 % příjmu.
Odborník: Češi nejsou zvyklí se stěhovat
„Je ale potřeba říci, že my Češi nejsme zvyklí na stěhování za levnějším bydlením. V jiných zemích je běžnější, že na stáří odejde člověk do menšího města nebo na venkov – šetří si na to a projektuje stáří. Očekáváme, že nám stát pomůže, ale ten nepomáhá a ve všech případech ani vlastně nemůže,“ rozebírá druhou stranu mince pro Blesk Zprávy Lorman.
Odborník zmínil, že osamělý člověk žije často ve zbytečně velkém bytě. Problémem ale je, že penzisté se často kam odstěhovat nemají. Taraba uvedl ale i příklady, kdy se senioři stěhují na své rekreační chaty, kde ale kolikrát nemají ani přístup k teplé vodě a topení.
Na přestěhování do menšího bytu pak nemusí mít senioři peníze. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení průměrný starobní důchod na konci března činil 13 377 korun. Muži měli v průměru 14 697 korun a ženy 12 182 korun, penze se pak pohybuje kolem 10 tisíc. S těmito penězi jen težko důchodce ušetří na kauci.
Ve dvou se to samozřejmě lépe táhne, jak uvedl dále Tabara. Pořád ale nájem ukrojí kolem 35 příjmu oběma důchodcům.
Pomoci může výstavba i regulace nájemného
Domov důchodců není také variantou pro každého. „Pro všechny neexistuje ta možnost se do domovu důchodců dostat. Zaprvé přijímají jen ty, co přijímají dávky na péči. A zadruhé si to ani nemusí dovolit. Měsíčně můžete platit i 35 tisíc,“ řekl Blesk Zprávám předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes.
Jediným systémovým řešením, jak penzistům pomoci, je tak výstavba malometrážních bytů, které by splňovaly kritéria sociálně dostupného bydlení. Na stole je i zákon o sociálně dostupném bydlení, který se ale od roku 2004 nedostal ani k hlasování. „Zákon, nad kterým se u kulatého stolu diskutovalo tisíckrát, je jedna věc. Problém ale je bydlení jako celek,“ míní Lorman. Jeho slova potvrzuje statistika Sdružení, která říká, že na jeden byt v Praze je 40 zájemců.
„Bytová výstavba skokově poklesla. Pokud by byl zachován předlistopadový trend, mohlo být oproti skutečnosti postaveno 607 500 bytů, takže aktuální obrovský převis poptávky nad nabídkou by v podstatě neexistoval, tím pádem by i cena nájmů byla někde jinde,“ zmínil Pernes.
Čtvrti plné seniorů jako problém
Vláda se ale přeci jen za potřebné postavila a letos vyhradila 650 milionu na výstavbu, z toho ale vznikne jen 433 malometrážních bytů. Praha pak ještě oznámila opravu a přestavbu 1 291 prázdných a zdevastovaných obecních bytů.
Skoková výstavba učiněná na jednom místě ale dělá hlavu expertovi z organizace Život 90. Sám totiž zná sídliště, kam se masivně a najednou nastěhovali mladí lidí a nyní společně na jednom místě zestárli.
„Mohou vzniknout seniorské čtvrtě, které by sice poskytovali služby přímo pro důchodce, ale na druhé straně jsou právě i ta místa, kde jen potkáváte starého člověka, který s prázdným pohledem několik hodin sedí venku a je na něm jen vidět, že čeká na smrt. Není to prostě nejšťastnější řešení. Jednogenerační čtvrtě dodávají seniorům pocit opuštěnosti. Bere jim to smysl života. Mladým to zase bere možnosti poznat, co to znamená pomoc druhému,“ míní Lorman.
Vetsinou musis jeste doplacet (nebo se tam nedostanes a jses vecne na poradniku). A na malem pokoji s nemocnym chrchlajicim spolubydlicim.