Děti bez dozoru, výkaly i kšeft s chudobou. Mojžíř v Ústí je peklem starousedlíků

Autor: Nikola Forejtová - 
9. června 2019
05:25

Chátrající domy, poničená hřiště, děti bez dozoru hrající karty o peníze. A také výkaly, odpadky a starousedlíci, kterým zbyly jen vzpomínky. Mojžíř v Ústí na Labem nahání slzy do očí i starostce Yvetě Tomkové, která se už pět let snaží s problémem něco udělat. Marně. Po privatizaci tu bují obchod s chudobou, vypočítaví majitelé domů tu záměrně sdružují sociálně slabší občany z celého Česka. O levném bydlení se mluvit nedá, nájem se pohybuje okolo 15 tisíc korun. Mojžíř spadá mezi více jak 600 vyloučených a problematických lokalit v ČR, jedním z mála jeho pozitiv je ale plná občanská vybavenost.

„Pro ty lidi je to peklo. Chodí za mnou a brečí. Pořád dokola tady řešíme petice. Máme schůzky s policií. Každý den tu uklízíme. Dneska ráno jsme tu uklízeli a už teď, v pět večer, to tu vypadá strašně. Děti si v tomhle hrají a rodičům to nevadí,“ svěřila se Blesk Zprávám Tomková, která je v čele úřadu Neštěmic, kam spadá právě i Mojžíř, už pět let.

Právě starousedlíci trpí nejvíc. „Ti lidé nemají klid a bojí se. Nemohou si pustit v klidu televizi a ani v klidu spát, protože po desáté večerní je to tu peklo. Oni tu žijí celý život, stejně jako já, jejich byty akorát ztratily na hodnotě. Navíc, proč by právě oni měli odcházet?“ zamýšlí se starostka.

Domy pomalu chátrají, omítka se rozpadá a stárneDomy pomalu chátrají, omítka se rozpadá a stárne | Blesk:Karel Kopáč

Mojžíř patří mezi nejproblematičtější oblast v Ústí nad Labem. Jen v ulici Jindřicha Plachty žije asi 2200 obyvatel, z toho 1700 Romů. „Řešíme tu černé skládky, nepořádek, problémové děti a feťáky. Spojuji se i se školou, kde jsou časté rvačky a problémy s policií, která sem jezdí i dvakrát týdně,“ řekl Blesk Zprávám David Ferko, asistent prevence kriminality, který žije s obyvateli Mojžíř už pět let. Mezi místními má respekt, protože se snaží řešit problémy jako hádky i rvačky a navíc s dobrovolníky čistí ulice od stříkaček.

Vyloučených a problematických lokalit je v ČR kolem 600, nejvíce jich je pak v okolí hranic a na severu Čech a v Ostravě. 

Zajímavé je, že Mojžíř se nedá nazvat čistě vyloučenou lokalitou, jako spíše problémovou lokalitou. Občané tu totiž mají po ruce nejen dopravu, ale i obchody a školy. Problémem je podle starostky hlavně nechuť místních něco se svojí situací dělat. Tomková uvádí i příklad, kdy byla v blízkosti otevřena školka, do níž ale žáci příliš nechodili, jelikož se rodičům nechtělo ráno vstávat.

Blesk Zprávy připravily tabulku s výčtem několika lokalit. Vybrali jsme takové, kde byl počet lokalit nejvyššíBlesk Zprávy připravily tabulku s výčtem několika lokalit. Vybrali jsme takové, kde byl počet lokalit nejvyšší | MPSV, Evropský fond

Úpadek sídliště přišel s privatizací

Mojžíř byl dříve lukrativním sídlištěm. V okolí se nachází veškerá občanská vybavenost a bývalo tu i koupaliště. Problémy nastaly při privatizaci, kdy domy začaly skupovat soukromé subjekty. „Je to obchod s chudobou. Znehodnotil se majetek a soukromí majitelé si sem jezdí jen pro peníze. Nájmy jsou navíc vysoké, pohybují se i okolo 12 nebo 15 tisíc korunami,“ vysvětluje Tomková.

Přemrštěné ceny bydlení dávají majitelé z jednoduchého důvodu, obyvatelé na ně dosáhnou díky příspěvkům od státu. Dávky jsou určeny těm rodinám, které by se svým příjmem nezvládly zaplatit nájem a potřebné výdaje za bydlení. Příspěvek dostanou ve chvíli, kdy náklady za bydlení přesáhnou 30 procent příjmu, což platí pro většinu obyvatel Mojžíře. 

Podle kalkulačky za rok 2019 by se v domácnosti, kde žijí více jak čtyři osoby a kde platí nájem 12 tisíc a čistý příjem se blíží k životnímu minimu, dočkal žadatel částky až devíti tisíc korun od státu.

Skoro každý tu kouří

Obyvatelé mohou díky příspěvkům zaplatit i relativně vysoký nájem a z ostatních dávek mohou pokrýt další výdaje. Ironií podle starostky je, že téměř každý obyvatel Mojžíře kouří. To podle ní ukazuje na to, že by se řada dávek mohla lépe kontroval a redukovat. 

„Ti lidé navíc nemají zájem se o byty starat. Stěhují se z místa na místo a majitelům je jedno, kdo jim ty peníze dá,“ dodává zničená žena, která se do Mojžíře vydává alespoň jednou týdně. Její slova potvrzuje i Ferko. „Sdružují se zde lidé z celé ČR. Někdo odejde a vrátí se zas za rok,“ uvádí.

Skutečnost, že místní mění bydliště, rovněž potvrzuje slova starostky, že by se měly dávky lépe kontrolovat. Podmínkou pro získání dávky na bydlení je i totiž potvrzené trvalé bydliště v místě, na které žadatel bere dávky. 

Jediným řešením, které Tomkovou napadá, je možnost výkupů bytů obcí, protože by pak měli možnost nájemníkům vypovědět smlouvu v případě, že budou dělat problémy. Či v případě, že zjistí podvod s dávkou. 

Starostka vidí vinu hlavně u státu

Jako obdivuhodné přijde starostce, že se většina obyvatel vyzná v tom, jaké sociální dávky jim náleží. „Většina je tu nezaměstnaná nebo pracuje načerno. Stát jim umožňuje klouzat systémem a pobírat dávky, což je nemotivuje se sebou něco dělat. Navíc tu v těch domech žijí i čtyři generace lidí, kteří takhle žili celý svůj život,“ míní starostka, která se už v roce 2017 pokoušela prosadit, aby se ve 22 lokalitách v Ústí, včetně Mojžíře, přestaly vyplácet dávky na bydlení. Dodává, že vždy před volbami přijede mnoho politiků, kteří slibují změnu - ta ale nikdy nenastala.

„Před dvěma lety jsem byl už ve Varnsdorfu a v Janově, teď jsme byli na dvou místech. A čtvrť, kterou jsme navštívili, Nové Předlice, je úplná katastrofa. To jsem ještě v životě neviděl. Řešení pro sociálně vyloučené lokality chceme předložit do Sněmovny co nejdříve. To znamená, aby nájem, který stát platí lidem, kteří tam bydlí a následně to dávají obchodníkům s chudobou, byl skutečně na úrovni trhu, ne podstatně víc, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) v květnu loňského roku. 

Od té doby se v Ústeckém kraji alespoň změnilo to, že se od března roku 2019 stalo tzv. bezdoplatkovou zónou, kde nově příchozím lidem nejsou vypláceny dávky na bydlení. Vzhledem k tomu, že ale spoustu lidí nově příchozími není, nebo si při stěhování nezmění trvalé bydliště, problém to prozatím moc nevyřešilo. 

Od roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozdělilo více než osm miliard korun, v roce 2016 to bylo přibližně 13,7 miliardy korun. Počet lokalit ale roste, protože se podle starostky stále točí v kruhu ty stejné problémy. 

Děti hrají karty o penízeDěti hrají karty o peníze | Blesk:Karel Kopáč

Drogy, dětské gangy a karty o peníze

Svoje úsilí kontrolovat dávky odůvodnila starostka také tím, že v obdobných místech bují kriminalita, v noci je neustále porušován pořádek a klid a problémy zde představují i drogy. „Narkotika tu jsou, podobně jako i v jiných městech. My to ale nepotlačujeme, spíše se snažíme, aby nebyly stříkačky v ulicích,“ dodává Ferko.

Podle starostky je v Ústí naštěstí výborné protidrogové oddělení, kterému se daří situaci zlepšovat. „Je to ale jako chobotnice, někde se to vychytá, ale objeví se nová dvě chapadla,“ míní Tomková.

Palčivým tématem pro všechny místní jsou děti. Na sídlištích narůstá počet dětských gangů, ve školách se děti perou a na ulicích si hrají naprosto bez dozoru. „Hodně mě tíží, že tu není žádné dětské hřiště. Bývala tu klouzačka, ale tu zničili feťáci a zčásti také samotné děti,“ odpověděl Feko na dotaz Blesk Zpráv, co jeho osobně nejvíce v současnosti mrzí.

Během naší návštěvy se v okolí nenacházel skoro žádný dospělý. Těch pár učilo děti hrát karty o peníze a na starostky okřiknutí reagovalo vulgarismy a taháním svého přirození z kalhot.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Další videa
Články odjinud