14°C
Bída, vši a špína. Sociální pracovnice přiblížily vyloučené lokality Česka
Bída až na dřeň, ulice přeplněné odpadky a špínou, nezaměstnaní obyvatelé s maximálně základním vzděláním a život v chudobě – takový je obrázek sociálně vyloučených lokalit. Situaci v nich přiblížila i Radka Vepřková z Agentury pro sociální začleňování, která se dokázala infiltrovat mezi obyvatele ve Varnsdorfu. Prozradila, že největším úskalím je právě nízká úroveň vzdělání a špatné podmínky pro děti, což potvrdila i sociální pracovnice Petra, která se těmto lidem snaží pomoci, i přesto, že občas chytne vši. Nejedná se pouze o notoricky známý Chanov nebo Janov. V ČR je podobných míst přes 600 a nezřídka kdy v nich žijí i samoživitelé nebo senioři.
„Děti se nemají kde v klidu učit. Mnohdy žijí v přelidněných domácnostech a nemají koutek, natož pokoj. Jsou také často nemocné, přeci jenom v lokalitách často neteče voda a přístup ke zdravotním službám je obtížný, takže ty děti nemají ani pořádnou docházku,“ osvětluje situaci ve vyloučených lokalitách Radka Vepřková, které se podařilo proniknout na několik měsíců do jedné z lokalit ve Varnsdorfu na Děčínsku.
Lidé zde mají špatné dopravní spojení, malou šanci získat práci, nakoupit si, rychle se dostavit do nemocnice nebo odvézt dítě do vzdálenější školy. Spolu se špatnými hygienickými podmínkami a spolu s nezájmem majitelů ubytoven starat se o vzniklé situace tak vzniká recept na vyloučenou lokalitu. „Ti lidé, co se tam narodí, mají hrozně špatnou startovní čáru,“ míní dále expertka.
Poznamenala, že za situaci kolem domů i za stav ubytoven a panelákových bytů může kolikrát i majitel nemovitosti, který jen inkasuje peníze, ale fond oprav nikdy nenaplní. „Sama jsem toho byla svědkem, kdy přijel majitel v novém autě a jen si vzal peníze a odjel,“ prozradila.
Součástí práce jsou i vši
Petra dojíždí mezi sociálně slabší obyvatele už 10 let. „Lidem nedáváme ryby, ale učíme je ryby chytat. Zároveň si musíme zachovat profesionální odstup, což je občas díky osudům, se kterými se setkáváme, velmi složité. Zvlášť v případech, kdy se to týká dětí,“ svěřila se Blesk Zprávám sociální pracovnice z neziskové organizace Člověk v tísni.
Téměř denně se Petra snaží místním obyvatelům pomoci ve složité situaci, poskytuje jim oporu, odborný názor a snaží se je navést na cestu ven z „ghetta“. „Chudoba, bytová krize, předlužení a všechny další problémy, se kterými se při naší práci setkáváme, se týkají nás všech. Je naším společným zájmem je vyřešit,“ míní Petra a dodává, že se na dně dá snadno uvíznout a jejím úkolem, stejně jako dalších pomocníků, je, aby se to nestávalo.
„Nikdy se mi zde nestalo nic zásadního. Jeden mladík mi ukradl mobil, ale po domluvě rodičů ho vrátil. Kolegyni kousl nervózní pes do lýtka. Občas někdo chytne vši od dětí, ale to jen výjimečně,“ konstatuje dále pracovnice a vyvrací tak mýtus, že by v podobných oblastech bujela kriminalita více než na jiných místech ČR.
„Opravdu zde funguje trochu jiná kriminalita, než jak se o ní mluví. Dochází zde spíš k drobnějším přestupkům, dominují krádeže. Třeba jízdních kol – lidé zde totiž mají špatný přístup k dopravě a auta nevlastní, kolo je tak dobrá cestovní volba,“ dodává Vepřková.
Nejen romský problém
Obecně se dá říci, že na podobných místech žijí chudí a velmi chudí lidé. Spojuje je velká nezaměstnanost - podíl je 80 - 85 % - a zadluženost i nízké vzdělání. Na některých sídlištích dokonce do místní školy chodí pouze žáci z vyloučených lokalit, což mnohdy vede k méně kvalitní a pomalejší výuce.
Sociálně vyloučené lokality se podle expertů potřebují zbavit nálepky, že se jedná pouze o místa, kde se ubytovává romské etnikum. Odborníci vysvětlují, že se v místech nachází i samoživitelé, kteří nesehnali levnější bydlení, a také senioři, kteří mohou patřit mezi starousedlíky, kterým se lokalita zhroutila pod rukama a jejich byt ztratil na hodnotě.
„Vytlačování na okraj společnosti postihuje nejen Romy, týká se všech lidí ohrožených chudobou. Romové jsou však v ČR nejvíce ohroženi bytovou nouzí, převážně z důvodu masivní diskriminace na trhu s nájemním bydlením. Letošní Zpráva o vyloučení z bydlení uvádí, že v ČR je aktuálně v závažné bytové nouzi minimálně 54 000 domácností. Z toho přibližně 9 600 jsou rodiny s dětmi. Na Kladně žije podle dostupných dat 1443 osob v bytové nouzi, z toho 542 dětí a rozhodně nejde jen o Romy,“ míní Petra.
Spojuje je nízké vzdělání i nezaměstnanost
K dětem se experti nejčastěji vracejí. Právě vzdělávání je totiž podle Radky Vepřkové a Romana Matouška z vládní Agentury pro sociální začleňování hlavním kamenem úrazu. „S nízkým vzděláním je spojena nejistá práce, dalo by se říci, že čtvrtinu života stráví v nějaké evidenci úřadu. To je reprodukce chudoby, kdy pak na nižší pracovní výdělek navazuje horší bydlení a i neúspěch ve škole mladší generace,“ míní Matoušek.
Lidé v obdobných lokalitách jsou často nezaměstnaní, nebo pracují na černo. Podle expertů je to i tím, že je řada z nich zadlužená a pokud by začala pracovat, bylo by jim z výplaty ponecháno jen něco málo z toho, co si vydělali a někdy i méně, než dostanou na dávkách.
V ČR je 606 sociálně vyloučených lokalit s celkovým počtem přes 100 tisíc obyvatel. Území, na kterém vládne chudoba, najdeme především v bývalých Sudetech, hlavně v severních Čechách a Moravskoslezském kraji. Mezi notoricky známé lokality patří například sídliště Chanov na Mostecku, které ale díky natáčení seriálu Most! trochu zkrásnělo, dále pak litvínovský Janov.
Poslední měření ale proběhlo v roce 2015 a lokality neustále zanikají, nebo vznikají nové. „Sociálně vyloučené lokality (SVL) vykazují značnou dynamiku a je nepochybné, že od roku 2015 došlo v uvedených lokalitách ke změnám v makroekonomických a sociálních podmínkách,“ míní vedoucí tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí Barbara Hanousek Eckhardová.
Zmíněné velké oblasti ale nejsou ani zdaleka jediné, které stojí za zmínku a které potřebují pomoci. Odborníci z Agentury pro sociální začleňování Blesk Zprávám prozradili, že se často jedná o sídliště či území, která se shodou náhod stala odříznutá a kde se začali hromadit lidé se stejnými problémy.
Ministerstvo práce ve spolupráci s EU i dalšími fondy vymezilo několik bodů, podle kterých lze vyloučenou lokalitu poznat. Zajímavé je, že se nemusí nutně jednat o místa, kde žije několik stovek lidí. Za sociálně vyloučenou lokalitu může být bráno i území, kde žije koncentrováno na malém území s omezenými podmínkami pro život i 20 lidí.
Témata:
Související
