Vedle Lenčina domu vzniklo ghetto: Křik, vandalismus a splašky z oken

Autor: Veronika Šmídová - 
27. prosince 2018
05:20

Paní Lenka zdědila v Liberci zachovalý činžovní dům, o který svědomitě pečuje. Přesto musí byty pronajímat levněji, než bývá běžné. Proč? Zájemce totiž děsí sousední „barák hrůzy“. Jde o nemovitost, kterou město prodalo tzv. obchodníkovi s chudobou. Ten do ní sestěhoval 31 sociálně slabších lidí a pak se o ni přestal starat, aktuálně dokonce hrozí, že se stavba zřítí. Z kdysi normální čtvrti se tak stala vyloučená lokalita plná odpadků, hluku a vandalismu. Mimo jiné to zahýbalo s cenou místních nemovitostí, poškození ale na odškodné nárok nemají, jak uvedli právníci oslovení Blesk Zprávy.

„Moji rodiče koupili činžovní dům, který jsem následně zdědila, zhruba v roce 2002. Město ho totiž prodávalo a oni v něm strávili většinu života a nechtěli se stěhovat. Padly na to jejich celoživotní úspory a ještě se zadlužili,“ popsala paní Lenka pro Blesk Zprávy, jak ke stavbě přišla. V době, kdy její rodiče dům pořizovali, šlo o dobrou, i když ne exkluzivní, lokalitu.

To se ale o rok později změnilo, když město prodalo sousední nemovitost Radimovi Urbanovi, kterého například situační analýza Frýdlantska z roku 2015 označuje za „jednoho z hlavních oblastních obchodníků s chudobou“

Splašky z oken a zničené okapy

Urban nastěhoval do několika bytových jednotek zhruba 31 lidí z nízkopříjmových skupin. „O ten sousední dům se Urban pak zřejmě vůbec nestaral. Má opadanou omítku, propadlé stropy, vymlácená okna i dveře, došlo tam k požáru. Všude okolo se válí hromady odpadů, nájemníci hází věci z okna přímo na mou zahradu nebo lijí do potoka, který mezi našimi domy protéká, fekálie a splašky. Říkalo se, že tam nemají ani pořádnou kanalizaci. Nechal je zřejmě v hrozných podmínkách,“ nastiňuje Lenka.

Začaly i problémy s hlukem a vandalismem. „Věčně máme poničený plot, rozkopané okapy, okopané dveře, mnohokrát se nám něco ztratilo ze zahrady. Bojím se i nainstalovat nové zvonky, aby to hned nezničili. Kdykoliv přijde zájemce o byt, tak vidí hned naproti tohle. Chápu, že to některé odradí,“ říká nešťastně. 

Zchátralý dům v Liberci, který sousedí s činžákem paní LenkyZchátralý dům v Liberci, který sousedí s činžákem paní Lenky | Blesk:Petr Zbranek

Znehodnocení nemovitosti

Postupně se oblast zhoršila natolik, že bylo okolí Urbanova domu oficiálně označeno za „sociálně vyloučenou lokalitu“. To všechno samozřejmě má - kromě kvality života - dopad i na hodnotu místních nemovitostí, jak potvrzují odborníci. 

Takzvané vyloučené lokality skutečně významně ovlivňují ceny nemovitostí. Ty se mohou lišit dokonce i vchod od vchodu. Obvyklý dopad na cenu představuje až desítky procent. Výjimkou není i to, že stejná nemovitost se o několik ulic dál prodává za cenu o polovinu nižší, protože už spadá do této oblasti. Dopad na cenu se přirozeně projevuje jak u prodeje, tak u pronájmu,” popsal pro Blesk Zprávy Pavel Hassman z RE/MAX 4You.

Souhlasí s ním i Tomáš Hanauer, vedoucí pobočky Ústí nad Labem společnosti M&M Reality. „Nemovitosti ve vyloučených lokalitách a jejich těsné blízkosti jsou pronajímatelné, ale bohužel jen zase těm samým lidem, kteří tyto oblasti neustále vybydlují,“ okomentoval stav s tím, že místy už byty v podstatě žádnou hodnotu nemají a nikdo nechce v dané lokalit bydlet. 

Paní Lenka považuje znehodnocení vlastního - udržovaného - domu za nespravedlivé. „Ze situace viním hlavně stát, který umožnil podobné zneužívání chudoby a dávek. Majitelé podobných domů nejsou nijak postihnutelní, jak je možné, že tam žijí lidé bez elektřiny a kanalizace a stát za to platí desetitisíce? Naše rodina dům koupila od města v době, kdy to byla slušná lokalita, tohle považuji v podstatě za podvod,“ uvedla.

Na nějakou formu odškodného ale může ona i další poškození nejspíš zapomenout. Obecně platí, že pro vznik nároku musí existovat protiprávní jednání, škoda a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou. A to tu chybí.

„Skutečnost, že majitel sousední nemovitosti pronajímá byty sociálně slabším osobám, není sama o sobě protiprávním jednáním a rovněž není protiprávním jednáním ani vyhlášení oblasti za sociálně vyloučenou. I když tak paní Lence nepochybně určitá škoda vznikla, neexistuje v tomto případě protiprávní jednání ani příčinná souvislost, a tak nárok na odškodnění nevzniká,“ okomentoval právník Petr Novák z Vaše nároky.cz.

Odškodnění by se podle něj paní Lenka mohla domáhat pouze v případě, kdy by přímo na její nemovitosti vznikla škoda, která by byla způsobena konkrétní osobou (například pokud by byl její dům postříkán graffiti). V tu chvíli by byl za škodu odpovědný tento daný jedinec.

Dům na spadnutí

V prosinci 2018 musel ale problém s „barákem hrůzy“, jak mu místní přezdívají, začít řešit i Liberec. Stavba byla totiž v tak hrozném stavu, že ji odborníci nařídili okamžitě vyklidit kvůli narušené statice a nájemníci se museli v podstatě ze dne na den vystěhovat. Město a místní neziskové organizace tedy narychlo rodinám s dětmi hledaly náhradní ubytování. Dům tak nejspíš zůstane opuštěný a bude dál chátrat. 

Znečištěný potok a okolíZnečištěný potok a okolí | Čtenářka Blesku Lenka

Náměstek primátora pro sociální oblast Ivan Langr (SLK) vidí tři viníky současné situace. „Za prvé majitele nemovitosti, který objekt využíval výhradně k byznysu s chudobou, aniž by do něj alespoň přiměřeně investoval. Za druhé samotné nájemníky a do třetice stát, který nedokáže legislativně a finančně podpořit obce a města natolik, aby zásadně investovaly do rozvoje veřejného bydlení," uvedl pro ČTK.

Město podle něj nemá moc možností k řešení situace. Sám chce prý v libereckém zastupitelstvu hledat podporu pro to, aby radnice s vlastníky takových objektů jednala a postupně domy vykupovala. 

Přetahovaná o ubytovnu Kovák

S tím mají ovšem například v Chrastavě neblahé zkušenosti. Radim Urban tam v polovině 90. let získal ubytovnu Kovák, v které pod jeho správou přespávalo třeba i 200 lidí, i když kapacita byla sotva poloviční. Kvůli nevyhovujícím podmínkám musel být objekt na začátku roku 2010 vyklizen, několikrát tam následně hořelo. O demolici ale majitel nechce ani slyšet. Chrastava se s úřady o zbourání ruiny dohaduje dodnes.

Další domy má Urban třeba na zmiňovaném Frýdlantsku. „Jeho domy jsou ve špatném stavu (absolutně nevhodné pro rodiny s dětmi); bydlení ‚u Urbana' je až 3x dražší, než bydlení v obecních bytech; specializuje se na pronajímání bytů romským nájemníkům. Ve Frýdlantu tak vznikl s domy pana Urbana závažný problém, na jehož řešení nyní město má jen malý vliv,“ stojí například v strategickém plánu sociálního začleňování Frýdlantska pro roky 2018 - 2020. I dokument potvrzuje, že v domech mnohdy nebývá zavedená ani elektřina či voda.  

Vyjádření Radima Urbana se redakci Blesk Zpráv nepodařilo získat. Muž s médii dlouhodobě nekomunikuje.

Obchod s chudobou

Některá města se snaží proti podobným podnikavcům bojovat tím, že zavádí tzv. bezdoplatkové zóny. V nich nevzniká novým obyvatelům nárok na doplatek na bydlení, který končívá právě na kontech pronajímatelů. Takovou zónu vyhlásil v jedné z problematických ulic i Liberec, což paní Lenka považuje za dobré znamení, že by se něco takového mohlo stát i v její čtvrti.

Zástupci Institutu pro sociální inkluzi i dalších organizací na pomoc lidem v nouzi ale opakovaně uvádějí, že pouhé zpřísnění pravidel vyplácení dávek problémy v Česku nevyřeší. Odborníci na sociální problematiku i některá města volají po vytvoření systému sociálního bydlení. Ten v tuzemsku nyní neexistuje.

Babišova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zákon o sociálním bydlení připraví. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale před nedávnem řekl, že samostatný zákon nevznikne a vláda se soustředí na program výstavby. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluvila pak o „zatočení s obchodem s chudobou a šmejdy", tedy nepoctivými pronajímateli. Zástupci resortů sestavili seznam 15 opatření.

Mezi těmito podněty je regulování pronájmu více bytů živnostenským oprávněním, stanovení hygienických standardů bytů, posílení policie a sociální práce v ghettech či sloučení dvou dávek na bydlení do jedné. Zajistit se má vymahatelnost dodržování pravidel sousedského soužití i to, aby „všichni práceschopní skutečně pracovali", stojí v souhrnu podnětů. Podle IPSI se ale nestačí spoléhat na několik opatření a podobné seznamy kroků nepomohou.    

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Další videa
Články odjinud