18°C
Výše důchodu: Jak se v Česku počítají penze a k čemu slouží redukční hranice
Výpočet důchodu se může pro mnoho lidí zdát komplikovaný. Do výpočtu totiž vstupuje řada čísel, včetně takových, které vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Kromě toho je třeba při výpočtu provést několik samostatných kroků a zohlednit i datum odchodu do důchodu. Podívejte se, jak na výpočet.
Za předpokladu, že jste dosáhli důchodového věku a máte odpracován dostatečný počet let důchodového pojištění, je pro výpočet důchodu rozhodující především počet odpracovaných let a výše výdělků v jednotlivých letech. Počet odpracovaných let může výši důchodu jak zvýšit (v případě, kdy do důchodu odcházíte později), tak snížit (pokud odcházíte do předčasného důchodu). Pro výši procentní výměry jsou pak rozhodující pouze výdělky od roku 1986 do současnosti. Zásadní je pak i výše druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu, nad kterou se již nezvyšuje výpočtový základ.
Základní výměra důchodu
Kromě toho má každý důchodce nárok na pevnou část důchodu určenou jako 10 procent průměrné mzdy. V roce 2019 tato základní výměra představuje 3270 Kč.
Důležité je mít i přehled o vyloučených dobách pojištění. Všechny tyto věci můžete najít v informativním listu, který si můžete vyžádat od České správy sociálního zabezpečení. Další informace, jako výše první a druhé redukční hranice a výši přepočítacího koeficientu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí každý rok na podzim.
Výpočet osobního vyměřovacího základu
Osobní vyměřovací základ se vypočítává z ročních výdělků od roku 1986 do roku předcházejícímu roku odchodu do důchodu. Ty se v každém roce vynásobí příslušným koeficientem nárůstu. Tím člověk získá roční výpočtové základy přepočítané na rok před odchodem do důchodu.
Následně je potřeba vypočítat průměrný denní příjem. Pro ten je nejdříve potřeba nejdříve sečíst všechny přepočítané roční výpočtové základy. Tento součet se dělí počtem odpracovaných dní v rozhodném období – jde o počet dní v jednotlivých letech, kde je nutné zohlednit i přestupné roky, bez vyloučených dob. Například v roce 2019 jde o 12 053 dnů (roky 1986 – 2019 včetně osmi přestupných let).
Z průměrného denního příjmu je následné možné vypočítat osobní vyměřovací základ, který představuje průměrný měsíční příjem. Denní průměr je v takovém případě nutné vynásobit číslem 30,4167 (dny v průměrném měsíci se spočítají jednoduše - 365/12).
Nevíte si rady? Použijte na výpočet vyměřovacího základu online kalkulačku
Výpočet výpočtového základu a redukční hranice
Z osobního vyměřovacího základu již je možné dobrat se výpočtovému základu důchodu. Zde vstupují do hry redukční hranice. Částka do první redukční hranice se do výpočtového základu přičte celá. Z částky mezi první a druhou redukční hranicí se do výpočtového základu započte 26 procent a k části nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
Pro rok 2019 je první redukční hranice 14 388 Kč a druhá redukční hranice 130 796 korun a nejvyšší možná výše výpočtového základu tak je 44 654 korun (14 388 + (130 796 – 14 388)x0,26). Tímto výpočtem získáte redukovaný osobní vyměřovací základ.
Výpočet procentní výměry důchodu
Takto získaný redukovaný osobní vyměřovací základ ovšem ještě nepředstavuje výši toho, kolik dostanete k základní výměře. Zde hrají roli celkové roky pojištění. Za každý celý rok důchodového pojištění dostanete 1,5 % z výpočtového základu. Pokud jste tedy odpracovali pouze nezbytných 35 let, dostanete 52,5 procent výpočtového základu a zjistíte tak procentní výměru svého důchodu.
Tu kromě získání více let pojištění můžete zvýšit i pozdějším odchodem do důchodu. Procentní výměra důchodu se totiž zvyšuje o dalších 1,5 procenta za každých celých kalendářních dnů, o které odejdete později do důchodu po dosažení důchodového věku.
Osobní vyměřovací základ se ovšem může i snížit, pokud se rozhodnete odejít do předčasného důchodu. V takovém případě se za každých i necelých 90 dnů snižuje.
- o 0,9 procenta, pokud je rozdíl mezi datem odchodu do předčasného důchodu a datem nároku na řádný důchod 1 až 360 dní.
- o 1,2 procenta, pokud je rozdíl 361 až 720 dní
- o 1,5 procenta z rozdílu nad 720 dní
Je proto důležité si pohlídat datum odchodu do důchodu, jelikož i zdržení odchodu do důchodu o několik dní může znamenat vyšší procentní výměru.
Celková výše důchodu se pak spočítá součtem procentní a základní výměry.
Spočítejte si přibližnou výši důchodu pomocí důchodové kalkulačky
Témata:
Související
