Důchodový systém v Česku: Jak fungují české penze

Autor: red - 
25. září 2019
14:54

Důchodový systém v České republice je v současné době takzvaně dvoupilířový. Jeho základem je průběžný příspěvkový systém, ze kterého se vyplácejí základní důchodové dávky. Sem spadají starobní a invalidní důchody, stejně jako důchody pozůstalostní. Druhým pilířem pak je soukromé důchodové spoření se státním příspěvkem. Dlouhodobě se zároveň hovoří o potřebě důchodový systém změnit. O reformu se ovšem pokusila pouze vláda ODS v roce 2011, její snaha o zavedení třípilířového systému, který prosazuje například Světová banka, se ovšem nesetkala s úspěchem a nových možností spoření na důchod využil pouze zlomek občanů ČR.

Základem českých důchodů je průběžný příspěvkový systém. Lidé v něm „nespoří“ na vlastní penzi, ale z jejich odvodů jsou vypláceny penze lidem, kteří mají na důchod nárok v současnosti. Důchodový účet je oddělen od zbytku státního rozpočtu, ze kterého jsou ovšem dorovnávány případné schodky.

Z příspěvkového systému se vyplácí všechny druhy důchodů v Česku. Nejčastější jsou starobní, na které má po dosažení důchodového věku nárok většina obyvatel České republiky. Následují je důchody invalidní, vdovské a vdovecké a sirotčí.

Český systém důchodových dávek v sobě kombinuje jak solidární tak zásluhové prvky. První je reprezentovaný především pevným minimem, které je pro každého stejné. Zásluhovost se pak odvíjí od výše výdělků během života.

Video  Andrej Babiš o důchodech  - Jakub Kopřiva, Jan Jedlička

Důchody v České republice

Starobní důchod

Starobní důchod náleží každému člověku, který splní potřebné podmínky. Těmi jsou především dosažení důchodového věku, který se postupně zvyšoval až na 65 let. Kromě toho je zároveň nezbytné mít tzv. „napracováno“, tedy mít odpracováno dost let, kdy člověk přispíval do sociálního pojištění.

Nárok na důchod zároveň vznikne i lidem, kteří nesplnili podmínku dostatku let, kdy pracovali a přispívali na zdravotní pojištění. Nárok zároveň vznikne i lidem, kteří mají odpracováno méně let, do důchodu ovšem odejdou později. Lidé, kteří minimální dobu pojištění ani tak nesplní, si jí ovšem musí doplnit.

Invalidní důchod

Invalidní důchod dostávají lidé, kteří mají omezenou míru pracovní schopnosti. Podle stupně omezení se důchod dále dělí na tři různé stupně. Pro nejnižší stupeň invalidity je potřeba pokles pracovní schopnosti o 35%.

 Samotné snížené pracovní uplatnění ovšem nemusí být dostatečným důvodem pro získání invalidního důchodu. Pokud totiž omezení nevznikne v důsledku práce, je třeba i zde mít odpracováno určitou dobu, po kterou člověk odváděl příspěvky na sociální pojištění.

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský důchod je jedním ze dvou pozůstalostních důchodů, na které člověk může mít v České republice nárok. Na vdovský či vdovecký důchod má nárok vdova či vdovec po osobě, která pobírala starobní nebo invalidní důchod, nebo na takový důchod měla nárok. Zároveň je nezbytné, aby osoba, která o vdovský nebo vdovecký důchod žádá, musela být zároveň manželkou zemřelého.

Důchod ovšem vdově či vdovci nenáleží na neomezenou dobu. Standardně se tento důchod vyplácí po dobu 1 roku po smrti partnera. Zákon o důchodovém pojištění ovšem zároveň stanovuje podmínky, kdy je možné vdovský důchod vyplácet déle. Zároveň je možné získat vdovský důchod znovu, pokud dojde ke splnění některé z podmínek během dvou let po jeho zániku.

Nárok na důchod člověku zanikne, pokud vstoupí do nového manželství. Kromě toho zákon určuje i to, že o nárok na vdovský nebo vdovecký důchod člověk přijde, pokud se ukáže, že způsobil smrt svého partnera úmyslně jako pachatel, spolupachatel nebo účastník trestného činu.

Sirotčí důchod

Druhým typem pozůstalostního důchodu v ČR je důchod sirotčí. Na ten mají nárok nezaopatřené děti, jejichž zemřelý rodič pobíral v té době starobní nebo invalidní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Pokud není splněna tato podmínka, záleží znovu na odpracovaných letech rodiče.

Nárok na sirotčí důchod mají především děti před ukončením povinné školní docházky. Následně na sirotčí důchod mají nárok děti do 26 let věku, pokud se v té době soustavně připravují na budoucí povolání.

Pokud dítě přestane studovat, je považováno za nezaopatřené až do 18 let, když je vedeno v evidenci úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Důchodová reforma v Česku

O důchodové reformě se v České republice debatuje dlouhodobě. První k podvýbor pro důchodovou reformu vznikl v Senátu už v roce 1999. České vlády rovněž pravidelně zakládaly i expertní komise. Jediným výsledkem se pak ovšem stala částečná důchodová reforma vlády Petra Nečase, která byla spuštěna v roce 2013.

V té se zaváděl například nový pilíř, do kterého si lidé mohli odvádět část z peněz, které jinak museli posílat do průběžného důchodového systému. Reforma, která ovšem prošla Sněmovnou jen těsně, ale neměla dlouhého trvání. Nově zavedený pilíř Čechy příliš nelákal a už v roce 2015 ji zrušila nová vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Video  Babiš: Důchody navýšíme v průměru o 900 korun. Maláčová se raduje: Už to hořelo  - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy

Důchody

Důchodový systém Výpočet důchodu Důchodový věk Doba pojištění Spoření

Chystáte se do penze, ale nevíte, co vás čeká? Podívejte se na speciál Blesk Zpráv, kde najdete všechny potřebné informace. Najdete zde návod pro výpočet přibližné výše důchodu, přehled spořících produktů, nebo rady, co dělat, pokud vám ČSSZ nezaevidovala část doby pojištění.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud