Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Petra obraly úřady o stovky tisíc, vrátily jen část. Šabatová: Ale lepší se to

Video se připravuje ...
Autor: bud - 
11. února 2019
05:00

Úřady v Česku každoročně „nasekají“ stovky chyb a lidé jim mnohdy spílají. Za posledních 15 let se ale situace výrazně zlepšila a instituce jsou profesionálnější, je o tom přesvědčená ombudsmanka Anna Šabatová. „V roce 2001 jsme řešili případ 80leté paní, po které chtěli, aby si jela pro občanský průkaz z Brna do Ústí nad Labem. Tato potíž už dnes není,“ řekla v rozhovoru pro Blesk Zprávy. Na druhou stranu přiznává, že ne vždy se vše podaří. Třeba Petrovi upřela Česká správa sociálního zabezpečení stovky tisíc. 

„Lidé často nadávají na úřady a složitosti, které s nimi vznikají. Ale je dobré se na situaci podívat z delší perspektivy,“ řekla pro Blesk Zprávy veřejná ochránkyně Anna Šabatová a dodala: „Mám zkušenosti od roku 2001, kdy jsem byla zástupkyní veřejného ochránce práv. A mohu říct, že je mnoho všelijakých problémů a potíží nebo nekorektních postupů, ale ve svém celku se státní správa zlepšuje.“

Ombudsmanka: Úřady jsou kultivovanější

Podle Šabatové existují na řadě úřadů nekonečné průtahy a úředníci se i dnes dopouštějí chyb. Ale když už se něco takového vyskytne, prý to ochotněji řeší. „Hodně státní správu zkultivovalo zavedení správního soudnictví před 15 lety. Zákony jsou poměrně relativně obecně psané a je to právě soud, který zpřesňuje výklad pro různé situace,“ zmínila ombudsmanka s tím, že existuje již bohatá judikatura, která mnohé dřívější nejasnosti či chyby vyřešila.

„Vzpomínám si, že v roce 2001 jsme řešili případ 80leté paní, po které chtěli, aby si jela pro občanský průkaz z Brna do Ústí nad Labem. Třeba tato potíž už dnes není. A podobné je to v celé řadě dalších věcí,“ uvedla Šabatová.

Veřejná ochránkyně práv zároveň ale připustila, že v některých úřadech stále úředníci nefungují příliš dobře. Chyby si nepřipouštějí a dělají lidem ze života peklo. A za velký problém považuje nekonečné čekání při vyřizování příspěvků na péči. „Jednou z velkých bolestí je příspěvek na péči a dlouhé posuzování, které trvá třeba až rok. To je nezákonné a pro ty lidi velmi tíživé,“ konstatovala Šabatová.

Nemocného muže stát „obíral“ o peníze

Pochybení úřadu na vlastní kůži teď zažívá například Petr z Prahy, kterému stát nechce doplatit část invalidního důchodu, na který má z minulosti nárok. Konkrétně by mělo jít o více než 113 tisíc korun.

Muž trpí paranoidní schizofrenií a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mu přiznala důchod od června 2010, ale ve výši pouhých 3114 korun. To však bylo velmi málo, muž tak neměl dostatek peněz na živobytí a jeho rodiče, kteří už jsou v důchodovém věku, mu nemohli příliš finančně přispívat. Rodiče se proto obrátili na kancelář ombudsmanky, která odhalila chybu – muž měl brát peněz víc.

„Z podkladů se zjistilo, že zdravotními obtížemi v souvislosti s diagnózou paranoidní schizofrenie trpěl už od roku 2003. Z let 2003 až 2010 však neměl k dispozici zdravotní záznamy o léčbě. Jedním z projevů jeho nemoci totiž bylo i odmítání léčby, takže sice byl u lékařů a psychiatrů evidován, rodiče s nimi byli v kontaktu, ale syn obvykle odmítal vycházet z domu a k lékařům docházet,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková. Zároveň se ukázalo, že muž studoval vysokou školu, což výrazně ovlivňuje výši invalidního důchodu.

ČSSZ nemocnému muži po zásahu ombudsmanky nakonec zpětně doplatila částečný invalidní důchod ve výši 3533 korun měsíčně od roku 2006 a od roku 2009 mu přiznala plný invalidní důchod ve výši 9997 korun. Vyplatila mu ho ale jen od roku 2012, tedy za pět let zpětně.

Šabatová si ale myslí, že by měl tyto peníze dostat i za dřívější roky, protože špatná částka vznikla kvůli chybě úředníků. Jenže ty to nezajímá, její stížnost odmítla jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak ministerstvo práce a sociálních věcí. Nyní se proto Šabatová obrátila přímo na vládu, která by mohla situaci zvrátit.

Lidé mohou žádat odškodné

V případě, že se lidé cítí poškození, mohou podat proti rozhodnutí odvolání a poté se obrátit na ombudsmanku. V některých případech pak mají také nárok na odškodnění, například za průtahy. „Nejde o žádné horentní částky. Ale jde o to, aby stát vyjádřil, že svou vlastní chybou poškodil člověka. Zlepšuje se to oproti situaci před 10 lety, kdy neodškodňoval prakticky nikdo,“ dodala veřejná ochránkyně práv.