8°C
„Zneužívačů“ dávek je v Česku minimum. Šabatová tvrdí: Boj se vede s nevinnými
Na vytrvalý boj proti zneužívání dávek mohou doplácet i nevinní lidí, kteří jsou buď nemocní, nebo pečují o své nemohoucí příbuzné. Je o tom přesvědčena veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, podle které by se boj měl vést hlavně s „obchodníky s chudobou“, nikoliv s lidmi v nepříznivé situaci. „Je to hluboká neznalost situace lidí zůstávajících na úřadu práce, protože velká část z nich má významný zdravotní hendikep,“ řekla v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Na sociální dávky pomoci v hmotné nouzi míří každý měsíc stovky milionů korun. Loni v listopadu to bylo konkrétně 406 milionů, které šly třeba na příspěvek na bydlení nebo mimořádnou pomoc. Peníze dostalo 109 tisíc lidí, což je o 34 tisíc méně než ve stejném období před rokem.
Zatímco během roku 2017 se měsíční souhrnná částka pohybovala vždy nad 500 miliony korun, loni to bylo jen během prvních tří měsíců. Z části za to mohou také kontinuální opatření státu proti zneužívání sociálních dávek.
A přestože jde o dlouhodobě vděčné téma, na které veřejnost slyší, ombudsmanka Anna Šabatová je přesvědčená, že skutečných „zneužívačů“ je v Česku jen velmi málo. „Systém je velmi přísný. Ke zneužívání dochází jen velmi výjimečně,“ řekla pro Blesk Zprávy. „Jsem přesvědčená, že zneužívání sociálních dávek je mnohem nižší, než se o něm běžně hovoří,“ uvedla Šabatová s tím, že jde především o lidi pobírající právě dávky v hmotné nouzi, protože nemohou pracovat.
Jsou to lidé s hendikepem
„Pokud někdo říká, že je nízká nezaměstnanost a že každý může najít práci, tak já tvrdím, že je to hluboká neznalost situace lidí, kteří zůstávají na úřadu práce. Velká část z nich má významný zdravotní hendikep a nejsou zdaleka všude zaměstnatelní. Pak jsou tam strukturální problémy, kdy ti lidé nemají požadovanou kvalifikaci, a také jsou mnozí, kteří musí o někoho pečovat, třeba o malé děti nebo o někoho nemocného nebo starého,“ popsala situaci ombudsmanka. „To že člověk dostává dávku, neznamená, že ji zneužívá,“ dodala.
Nejčastěji se podle ní bojuje proti vyplácení doplatku na bydlení, který může být až ve výši tisíců korun měsíčně. „Je potřeba si uvědomit, že to nejsou ti lidé, kdo tu dávku zneužívá, ale ti, kteří jim nasazují vysoké nájmy. A na to je jediný lék – ne omezovat dávky, ale zajistit, aby obce nabízely obecní bydlení,“ myslí si Šabatová.
Dodává, že v Česku chybí zákon o sociálním bydlení, který by lidem umožnil získat levnější bydlení v běžném systému. „Dnes jsou lidé tlačení do ještě větší chudoby, protože obchodníci s chudobou jsou bezskrupulózní,“ uvedla.
„Poukázky? Šlápnutí vedle!“
Vyloženě za problematické pak považuje opatření proti zneužívání dávek hmotné nouze v podobě poukázek, které jsou vydávány místo peněz. Opatření proti „zneužívačům“ nejvíce dopadlo na staré, nemocné nebo nemohoucí lidi.
„Považuji to za šlápnutí vedle, a dokonce to v některých případech upírá nárok na dávku. Měla jsem desítky podnětů, obraceli se na mě lidé, kteří se cítili dotčení a ponížení, že musí platit poukázkami, musí jezdit do vzdálených a dražších obchodů nebo nekoupí dietní potravinu. Byli tam i těžce nemocní lidé,“ popsala Šabatová. Uvedla, že legislativní oprava, která před časem stanovila pro některé osoby výjimky, podle ní není dostatečná. „Šlo se cestou výjimek u lidí hodně nemocných, ale to je cesta do pekel,“ uvedla v rozhovoru.
Šabatová zároveň nepopírá, že by v Česku ke zneužívání vůbec nedocházelo. Podle ní jde ale spíše o jednotlivé případy, které se v počtu všech lidí pobírajících dávky spíše ztrácí. Například v roce 2017 bylo podle úřadu práce odhaleno necelých 1500 hříšníků, kteří dávky pobírali neoprávněně. Šlo tedy přibližně o 1 procento příjemců.
