Petr z Kladna přišel v práci o ruku, ale invalidní důchod nedostal. Proč má smůlu?
Většina Čechů žije v domnění, že když v práci přijdou k úrazu s trvalými následky, budou mít nárok na invalidní důchod. Jenže to neplatí vždy, o čemž se přesvědčil pan Petr (36) z Kladna, který pracoval ve sběrně surovin, a lis mu amputoval ruku. Přestože byl uznán invalidním, na důchod nemá nárok. Chybí muž totiž dostatek „odpracovaných“ let.
Pan Petr (36) z Kladna byl poslední čtyři roky v evidenci úřadu práce, ale brigádně si přivydělával ve sběrně surovin, tak, jak to pravidla pro nezaměstnané umožňují. Jenže při jedné směně se stala nehoda a lis mu amputoval část ruky. Šlo o běžný pracovní úraz, který zaměstnavatel standardně nahlásil a Petr dostal dokonce odškodnění.
Horší to ale bylo s invalidním důchodem. Přestože byl uznán invalidním v 2. stupni, žádné peníze mu nechodí. „Je to velmi nepříjemná situace. Bylo mi řečeno, že na něj nemám nárok, protože jsem neměl dostatečnou dobu pojištění. A podle zákona s tím nejde nic dělat,“ řekl smutně muž pro Blesk Zprávy.
Malý výdělek bez pojištění
Jak sám dále uvedl, namítal úřadům, že šlo o pracovní úraz a že v takovém případě se k době pojištění nepřihlíží. Jenže se ukázalo, že v době brigády nebyl důchodově pojištěný, a tak Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tuto stížnost odmítla. Pracoval totiž na dohodu o provedení práce a vydělal si méně než 10 tisíc korun, takže z toho důchodové pojištění odváděno nebylo. A stejně tak za něj pojištění neplatil úřad práce, kde byl léta v evidenci, protože ten hradí jen zdravotní pojištění.
Zachránit by ho mohlo, kdyby měl v předchozích 10 letech „odpracováno“ alespoň 5 let. Jež pan Petr měl evidovány jen necelé dva roky. Prý se léčil se zdravotními problémy a pracovat mohl jen omezeně, upřesnil v rozhovoru.
Na tvrdý zákon byla i Šabatová krátká
Muž se obrátil také na ombudsmanku Annu Šabatovou, ale ta při přezkumu nenašla žádné pochybení. „Bohužel, pro něj to tak opravdu je a postupu ČSSZ není co vytknout. Jediné, co jsme mohli panu Petrovi poradit, je zkusit požádat ministryni práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona,“ uvedla mluvčí Iva Hrazdílková.
Ombudsmanka Šabatová se s podobnými případy setkává pravidelně, proto zároveň upozornila na časté mýty mnoha Čechů, které se k důchodovému pojištění vztahují. Předně si myslí, že když pracují, jsou automaticky pojištění. To ale neplatí vždy. A stejně tak za ně neplatí pojištění úřad práce, pokud jsou v evidenci déle a zároveň nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Zažité omyly podle ombudsmanky:
- Lidé si myslí, že když jsou na úřadu práce, jsou důchodově pojištěni. Nejsou, respektive jsou jen po dobu, kdy dostávají podporu v nezaměstnanosti. Poté za ně stát platí jen zdravotní pojištění.
- Myslí si, že když pracují, jsou automaticky důchodově pojištění. U dohod o provedení práce se zúčtovává až příjem vyšší než 10 tisíc korun. Jinak jde o činnost, která nezakládá účast na důchodovém pojištění.
- Myslí si, že doba na úřadu práce se jim započítává, když žádají o invalidní důchod, ale ve skutečnosti nezapočítává. U žadatelů o invalidní důchod do věku 55 let se jim z doby evidence na úřadu práce počítá nejvíc jeden rok, u starších 55 let pak nanejvýše tři roky.
V tom případě mi nejde do hlavy, jak je možné, že romská populace se zvětšuje, místo aby umírali hlady. Něco na tom, co píše bullshit asi bude. Jak je možné, že pobírá rom invalidní důchod v podstatě od dovršení plnoletosti? Neodpracoval ani rok, neodvedl do státního rozpočtu ani korunu.