Alena se zranila v práci, šéf ji donutil podepsat, že si za to může sama. Běžné, varuje expert

Alena pracovala jako operátorka výroby. Na konci jedné pracovní směny odnášela bednu do regálu, jenže přes ni bylo špatně vidět. Zakopla tak o jinou krabici, která ležela v uličce, kde neměla co dělat. Celá situace skončila velmi bolestivým pádem a Alena si poranila obě kolena a holeň.

„Úraz jsem nahlásila až ráno s tím, že mám druhý den volno, a podle toho, jak se to vyvine, buď k lékaři půjdu, nebo ne,“ vzpomíná Alena. Druhý den bohužel nemohla chodit, proto navštívila doktora. Po podstoupení artroskopie kolene bylo zjištěno poranění chrupavky a následkem toho i zánět.

Pracovní úraz? Zaměstnavatelé dělají vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Zraněné zaměstnankyni tedy nezbylo nic jiného než nastoupit na nemocenskou. V průběhu pracovní neschopnosti však k ní domů přišli neohlášeně bezpečnostní pracovník a ředitel oddělení s dokumentem, který prohlašoval, že se žádný pracovní úraz nestal a měla si jednoduše dávat větší pozor. Alena se bála, že přijde o práci, proto dokument podepsala.

Ale ani po třech měsících jí nebyla vyplacena mzda ani za prvních 14 dní neschopnosti.

S podobnými případy se právníci setkávají velmi často. Zaměstnavatelé se totiž velmi často snaží udělat vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění za pracovní úraz.

„Úraz se stal při pracovním výkonu a paní Alena dodržela všechny bezpečnostní předpisy a pokyny, o pracovní úraz se tedy bezpochyby jednalo a zaměstnankyně měla nárok na odškodnění,“ hodnotí zpětně právník Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz.

Pracovní úraz? Zaměstnavatelé dělají vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění (ilustrační foto) | Profimedia

Dle lékařského posudku, který si Alena po poradě s právníkem nechala vypracovat, bylo stanoveno ohodnocení bolestného: podvrtnuté koleno vlevo, čerstvé poranění chrupavky kolene vpravo a podvrtnutí hlezenního kloubu, celkem ve výši 120 bodů.

„Vzhledem k tomu, že jeden bod je dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ohodnocen 250,- Kč, měla klientka nárok na vyplacení bolestného ve výši 30 000,- Kč,“ doplňuje právník.

Pracovní úraz? Zaměstnavatelé dělají vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění (ilustrační foto) | Profimedia

Právník proto protistraně zaslal předžalobní výzvu, ve které mimo bolestného požadoval i proplacení odpovídající náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti, a ve výzvě také upozornil, že pokud nebude částka ve lhůtě řádně uhrazena, nezbude jeho klientce nic jiného, než se nároku domáhat soudní cestou. V tu chvíli zaměstnavatel otočil a prostřednictvím svého právníka informoval, že případ ihned předává své pojišťovně.

Po několik týdnech obdržel právník paní Aleny e-mail se zprávou, že došlo k pochybení na straně zaměstnavatele a pracovní úraz zaměstnankyně byl zpětně uznán a bude jí vyplaceno odpovídající odškodnění. Tak se také stalo a paní Alena nakonec od zaměstnavatele obdržela přes 50 000 Kč jako odškodnění.

Pracovní úraz? Zaměstnavatelé dělají vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění (ilustrační foto) | Profimedia

Úraz je pracovním úrazem tehdy, jestliže se stal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Za většinu pracovních úrazů je odpovědný zaměstnavatel s výjimkou případů, kdy zaměstnanec porušil zákazy nebo pokyny, které měly vést k zajištění bezpečnosti nebo byl úraz způsoben kvůli opilosti zaměstnance, případně požitím jiných drog.

Zaměstnavatel však musí podobná pochybení na straně zaměstnance prokázat, pokud tak neučiní, odpovědným je stále on.

Pracovní úraz? Zaměstnavatelé dělají vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění (ilustrační foto) | Profimedia

V případě pracovního úrazu má zraněný zaměstnanec právo na odpovídající odškodnění. Dle závažnosti a typu úrazu má nárok na:

• Bolestné

Každý pracovní úraz má od lékaře tabulkově přiřazený počet bodů, tzv. bodové hodnocení úrazu. Přičemž hodnota jednoho bod je v současnosti zákonem stanovena na 250 Kč.

• Náhrada za ztížení společenského uplatnění

Toto odškodnění se vyplácí v případě trvalých následků, kdy poškozený kvůli úrazu nemůže již některé aktivity vykonávat stejně jako dříve.

• Náhrada ztráty na výdělku

Nárok na náhradu ztráty na výdělku je vyplácen po celou dobu pracovní neschopnosti. Náhradu lze pobírat i po návratu do zaměstnání v případě, že kvůli úrazu byl zaměstnanec přiřazen na hůře placenou pozici. Tehdy zaměstnavatel zaměstnanci dorovnává rozdíl mezi minulým a stávají příjmem.

• Náhrada účelně vynaložených nákladů a věcná škoda

Dále zaměstnavatel proplatí náklady spojené s léčením i případnou věcnou škodu, například za při úrazu rozbitý telefon či roztrhané oblečení.  

Pracovní úraz? Zaměstnavatelé dělají vše pro to, aby nemuseli platit odškodnění (ilustrační foto) | Profimedia

1. Zdokumentovat úraz a místo úrazu ideálně fotografiemi či videozáznamem.

2. Zajistit svědky, kteří byli úrazu přítomní (například spolupracovníci), případně ty, kteří byli k úrazu přivoláni (spolupracovníci, složky záchranná služba atd.).

3. Úraz zaměstnavateli nebo vedoucímu pracovníkovi nahlásit bezprostředně po něm, a to i ve chvíli, kdy se jedná o zranění malé (př. i kvůli malému říznutí, do kterého se například dostane infekce, může zaměstnanec zůstat na několikatýdenní neschopence).

4. Velmi důležité je trvat na zapsání záznamu o pracovním úrazu do knihy úrazů. Zaměstnavatel je povinen knihu úrazů vést. Pokud výše uvedené není schopen kvůli zdravotnímu stavu učinit zraněný zaměstnanec, měli by iniciativu převzít jeho spolupracovníci.

5. Následně zajistit posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu.

6. S doložením všech lékařských zpráv a účtenek zaměstnavatele požádat o odškodnění.