Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Vůdce protitálibánského odporu v severoafghánském údolí Pandžšír Ahmad Masúd ruskému listu RBK řekl, že spoléhá na jednání s Tálibánem a že doufá, že tyto rozhovory by mohlo zprostředkovat Rusko. "Tisíce lidí" jsou podle Masúda "ochotny a připraveny bojovat", ale boje ještě nezačaly, a tak jednání by měla dostat šanci. "

Jsme připraveni jednat. Jsme připraveni dát šanci míru. Doufáme, že další země, naši sousedé, regionální mocnosti, zasáhnou a vyvinou tlak na Tálibán, aby přistoupil na jednání," řekl Masúd. Rusko by podle něj mělo ve svém vlastním zájmu do afghánských záležitostí zasáhnout a přimět Tálibán k rozhovorům, aby zabránilo eskalaci násilí. A vítězství extremistické ideologie v Afghánistánu by způsobilo požár "v celé Střední Asii a na jihu Ruska", varoval Masúd.

Mexiko dnes přijalo skupinu 124 utečenců z Afghánistánu. Jednalo se převážně o novináře a jejich rodinné příslušníky, uvedl ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Agentura AP připomněla paradox, že podle mezinárodních organizaci patří Mexiko k zemím pro novináře nejnebezpečnějším, s výjimkou válečných zón. Bývají oběťmi drogových kartelů, když o nich píšou.

Středoamerická země už udělila humanitární víza novinářům a zaměstnancům afghánských i zahraničních médií působících v Afghánistánu. Americký deník The New York Times potvrdil, že ve skupině jsou i jeho spolupracovníci. Podle ministra zahraničí Ebrarda Mexiko pomocí uprchlíkům naplňuje svou tradici země, která je otevřená lidem na útěku před perzekucí.

Neohlášená cesta dvou amerických kongresmanů do Kábulu si vysloužila ostrou kritiku. Peter Meijer a Seth Moulton se po vlastní ose dopravili na Blízký východ, odkud ze spojenecké země odletěli armádním letadlem do Kábulu. O cestě nevěděla americká diplomacie ani vojenské vedení, píší americká média.

Moulton a Meijer, oba veteráni z války v Iráku, v prohlášení uvedli, že se do Kábulu vydali, aby získali informace o operaci v rámci dozorčí role Kongresu.

„Poté, co jsme mluvili s vojenskými činiteli na místě a viděli jsme tamní situaci, je jasné, že jelikož jsme s evakuacemi začali tak pozdě, i když uděláme vše, co je v našich silách, nepodaří se nám všechny evakuovat včas, ani do 11. září,“ uvedl Moulton.

Přílet afghánských uprchlíků do americké Virginie.

Život v Kábulu se vrací k normálu jen pomalu. Zpravodajský server BBC News podle ČTK napsal, že dnes se v afghánském hlavním městě poprvé od obsazení metropole Tálibánem 15. srpna otevřely banky. Obsluhovat klienty začala například Kabul Bank, lidé ale mají stále problém dostat se ke svým úsporám, protože banky nemají dostatek hotovosti a neumožňují výběr většího množství peněz. Podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích se před bankami dnes tvořily dlouhé fronty.

Afghánci se rovněž potýkají se zvyšováním cen benzinu a základních potravin, včetně mouky a rýže, píše The Washington Post.

„Dvaapadesátiletá paní Gulová za chvíli zemře před zraky svých pěti dětí. Záchrana je nutná hned teď!“ apeluje polská nadace Ocalenie (Spása). „Je nezbytné, aby k ní okamžitě pustili lékaře a nechali ji převézt do nemocnice. Ale až dosud příslušníci polských silových složek nepustili k migrantům sanitky a lidi, kteří jim chtěli pomoci,“ řekl předseda nadace Piotr Bystrianin listu Gazeta Wyborcza.

Již přes dva týdny jsou tři desítky migrantů, zřejmě z Afghánistánu a Iráku, zablokovány na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Na různé potíže si stěžuje již 25 z nich, nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu - chléb - od běloruských pohraničníků v úterý, dodal deník. 

Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice a tedy jedině Bělorusko nese odpovědnost za danou situaci. Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že běloruské úřady zabránily předání polské humanitární pomoci poslané migrantům. 

Britský deník The Telegraph napsal, že se jeden z posledních vůdců vzdorujících Tálibánu, Ahmad Masúd, chystá kapitulovat. „Je to fake news, ta informace se nezakládá na žádném zdroji,“ reagoval Masúd na twitteru. „Vzdát se, to slovo nemám ve slovníku,“ ujišťoval v rozhovoru pro francouzský deník Paris Match. „Mluvit je jedna věc, vyjednávat můžeme, ve všech válkách se vyjednává,“ dodal Masúd.

Ke konci se chýlí evakuace organizované Maďarskem, sdělil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Přesné načasování oznámí velitel armády, což se může stát už dnes,“ řekl na tiskové konferenci uspořádané poté, co v Budapešti přistálo letadlo s 240 Afghánci, včetně 126 dětí, přepravenými z Kábulu. Maďarsko podle Szijjártóa převezlo z afghánské metropole celkem více než 500 osob.

Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu Spojených států, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, že podpora Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu.

„Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké,“ řekla Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán. Rychlý pád země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. „Afghánskou skutečností je nyní Tálibán,“ řekla.

„Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie,“ zdůraznila Merkelová s tím, že Německo a další západní země musí s Tálibánem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.

Zoufalství Afghánců prchajících před Tálibánem se stupňuje. Jen zlomek z nich věří, že se Západu podaří přesvědčit vůdce radikálního islamistického hnutí, aby povolili pokračování evakuací i po 31. srpnu. Rodina pětiletých dvojčátek Asny a Sany patří mezi ty šťastnější, jejich otec Núragha Hašimí pracoval pro britskou armádu jako tlumočník, jeho dcery už jsou v Británii a rodina může v bezpečí začít svůj nový život. Jenomže tisíce dalších dětí takovou šanci nedostanou.

Generace mladých Afghánek a Afghánců si v posledních dvaceti letech podmanila internet. Nyní však musejí ze země prchnout před Tálibánem, píše server Deutsche Welle. Pózují v plesových šatech před starobylými sloupy, zveřejňují fotografie s popovými hvězdami a v angličtině inzerují své výrobky na internetu: Také v Afghánistánu se v posledních letech rozvíjela živá scéna influencerů. Patří sem zejména mladé ženy, kterým vyhnání militantně-islamistického Tálibánu vojáky NATO v roce 2001 umožnilo studovat a účastnit se veřejného života.