Ústavní soud zrušil pravidla pro volby v Česku. Babiš přijde o výhodu už letos
Ústavní soud (ÚS) zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Podle očekávání zachoval současné volební kraje, zásadně se ale změní přepočty hlasů na mandáty. Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňují menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Češi budou v říjnových parlamentních volbách už volit jinak, než byli poslední čtvrt století zvyklí.
Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.
„Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.
Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent.
Přepočet hlasů se musí změnit
Naprosto zásadní je, že ze zákona vypadlo přepočítávání hlasů voličů na poslanecké mandáty podle D'Hondtovy metody a omezení týkající se koalic. Znamená to stop pro navyšování procent nutných pro vstup do Sněmovny podle počtu stran v kandidující koalici.
Nová volební pravidla začnou platit už letos, rozhodnutí ÚS bude platné už od vyvěšení ve Sbírce zákonů. Podle soudu mají zákonodárci dost času na to, aby zákon upravili. „Opačné řešení, tedy odložení vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu na období po volbách, by snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku retrospektivního zneplatnění hlasování v rámci volebního soudnictví,“ argumentuje ÚS v rozhodnutí.
Podle soudce zpravodaje Jana Filipa je dost času na to, aby politici zrušené části volebního zákona nahradili. „Je to 'hvězdná hodina zákonodárce', nepochybně splní svou ústavní povinnost,“ míní Filip. Také uvedl, že kdyby prezidentovo časné vyhlášení sněmovních voleb na letošní říjen „překáželo“ dnešnímu nálezu, muselo by být zrušeno. Taková situace ale podle Filipa nenastala.
Voličský hlas měl v každém kraji jinou váhu
D'Hondtova metoda přepočítávání hlasů je problematická kvůli tomu, že zvýhodňuje větší strany na úkor menších či koalic v lidnatějších krajích. „Volební systém se tak posouvá v rozporu s ústavou z poměrného k většinovému,“ řekl Blesku zdroj z Ústavního soudu.
Voličský hlas totiž nemá v krajích stejnou váhu. Volební vítěz ANO získalo před čtyřmi lety při zisku necelých 29,64 procent hlasů 78 mandátů. Menší strany TOP 09 a STAN, které se pohybovaly mezi pěti a šesti procenty, skončily na šesti a sedmi mandátech.
ANO tak po přepočtech potřebovalo k zisku jednoho mandátu 19 232 hlasů, STAN ovšem musel k jednomu křeslu nasbírat 43 693 hlasů. To pak motivovalo senátory menších partají k podání ústavní stížnosti.
Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz, řekl dnes novinářům předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. „Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů,“ uvedl Rychetský.
Ústavní soud nebyl jednotný
ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.
„Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.
ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.
Prezident Miloš Zeman už před dnešním nálezem vyjádřil obavu, že případné škrty ve volebním zákoně by mohly způsobit neřešitelnou krizi. Neobvykle časným vyhlášením voleb se ale ještě bude zabývat ÚS na základě podnětu Spojených demokratů - Sdružení nezávislých, případně dalších jednotlivců nebo stran. Návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí sice ÚS v úterý odmítl, připustil ale možnost přezkoumat vyhlášení voleb na základě individuálních stížností.
Strany čeká jednání o nové podobě zákona
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neprodleně svolá jednání s ostatními politickými stranami. Na twitteru napsal, že ministerstvo vnitra na jednání představí možné alternativy řešení.
Respektuji verdikt ÚS. Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde @vnitro představí možné alternativy řešení.
— Jan Hamáček (@jhamacek) February 3, 2021
Ty jsi mimo. Rychetskému je 78 let, špatně chodí. Je zázrak, že ještě dělá v tom věku. Žádným prezidentem nechce být.