Zemanův termín voleb do Sněmovny platí. Ústavní soud řešil i zásadní změnu systému
Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Sněmovny. Volby se mají konat 8. a 9. října, termín tak nadále platí. Podle skupiny senátorů, převážně za STAN, prezident Miloš Zeman vyhlásil volby s neobvyklým předstihem - už v prosinci loňského roku, což se negativně promítne do politické soutěže a do hospodaření politických stran. Ústavní soud v úterý také rozhodl, zda podpoří změnu volebního systému, výsledek ale oznámí až ve středu.
Návrh byl podán zjevně neoprávněným navrhovatelem, konstatoval ÚS v usnesení, které dnes zpřístupnil na svém webu. Soud dospěl k závěru, že vyhlášení termínu voleb není takzvaným jiným právním předpisem, jak předpokládali senátoři, ale rozhodnutím veřejné moci, které lze přezkoumat v řízení o ústavní stížnosti. Skupina senátorů ale není oprávněna tento typ řízení iniciovat. Na rozhodnutí ÚS ještě čeká obdobný návrh podaný politickou stranou Spojení demokraté - Sdružení nezávislých.
Pod návrhem senátorů, který soud odmítl, bylo podepsáno 18 senátorů. Zeman podle nich zneužil svou prezidentskou pravomoc. Poukazovali na údajný zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.
Prezidentovo rozhodnutí spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO). V médiích pak Babiš uvedl, že jej Zemanovo rozhodnutí překvapilo. Babišova veřejná vyjádření byla podle Starostů nejednoznačná a zmatečná, proto žádali ústní jednání a premiérův výslech, v čemž jim ústavní soudci nevyhověli - vzhledem k tomu, že stížnost odmítli usnesením, veřejné jednání se konat nemohlo.
Do limitu 90 milionů korun na kampaň se po vyhlášení voleb započítávají veškeré náklady na volební propagaci. Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna. Podle Starostů není důvod pro regulaci volební kampaně, když ještě nebude jasné, které strany budou kandidovat samostatně a které v koalici. Rozhodnutí prezidenta podle Starostů zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjadřování k vládní agendě se za kampaň samo o sobě nepovažuje.
Stále je ve hře změna systému
Termín voleb je sice po dnešku potvrzený, zatím ale není jisté, podle jakých pravidel se do Sněmovny bude volit. Důvodem je očekávané rozhodnutí ÚS o některých částech volebního zákona, které znevýhodňují menší strany. O změně soud v úterý také jednal a dospěl k rozhodnutí, výsledek ale oznámí až ve středu.
Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňují menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Jednal za ně Jiří Šesták (STAN). Na ústavní soudce se obrátili už na konci roku 2017. Poukazovali na výsledky předešlých sněmovních voleb, ve kterých hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO.
Kdyby volba mohly něcozměnit, určitě by je zrušili. Stejně volíte jenom komouše a eStéBáky rozlezlé do všech partají.