Překope Ústavní soud volby? V říjnu může být ve Sněmovně všechno jinak

V čem je vlastně problém? Jde o pozůstatek dvacet let staré opoziční smlouvy. Ta zavedla do volebního zákona pro sněmovní volby tzv. D’Hondtovu metodu, která zvýhodňuje velké strany před těmi menšími. Právě tento model, rozdělení volebních obvodů a kvórum pro koalice, které musí celostátně získat ne 5 procent, ale 10 nebo 15 či více procent podle počtu stran, napadlo 21 senátorů.

Ti tak sice učinili už v roce 2017, ale ústavní soudci se tím budou zabývat až dnes. Pokud by nakonec justice vyškrtla některé pasáže z volebního zákona, měl by Parlament jen velice málo času na změnu normy.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Plus pro opozici

Jestli Ústavní soud dá za pravdu skupině senátorů, bylo by to vítězství převážně pro opozici. Tak to alespoň spočítal europoslanec Stanislav Polčák (40, STAN), který zastupuje skupinu senátorů.

„Pokud by měl volební systém odrážet počet hlasů do počtu získaných mandátů, ANO by mělo oproti skutečnosti o 15 mandátů méně a ODS o jeden mandát méně,“ uvedl s tím, že naopak třeba Starostové by si polepšili o pět poslanců a TOP 09 pak o čtyři zákonodárce.

Celkem by se podle něj rozdělilo odlišně 16 mandátů z 200. A také by mohla odpadnout nervozita koalic, kterým by stačilo jen 5 procent hlasů, aby se dostaly do dolní komory.

Co na to ústavní právníci?

Jan Kysela: Problém je málo času

Pasáže vyškrtnuté ze zákona by se musely do voleb nahradit. To je ale podle právníka Jana Kysely riziko, jelikož by na vše bylo málo času. „Pakliže by to dopadlo, že soud návrhu vyhoví, měl by sledovat i kalendář. Nejde jen o to, že za osm měsíců jsou volby, ale podle volebního systému jsou organizovány i politické strany,“ upozornil pro Blesk Kysela s tím, že Parlament by se měl následně domluvit na kompromisu, což bude komplikované.

Soud ale prý může například dát lhůtu na nápravu, a to by mohlo být třeba i do dvou let. Tím by tak nadcházející volby proběhly podle současného zákona. „V případě, že by tyhle volby proběhly na základě zákona, který by Ústavní soud prohlásil za protiústavní, tak by to těm volbám nepomohlo. To by se mohlo promítnout i na více stížnostech u správních soudů a zůstala by jen pachuť,“ dodal.

Jan Kudrna: Kompromis? Jeden obvod

Za možný kompromis by považoval právník Jan Kudrna možnost, že by se poslanci a senátoři dohodli, aby místo 14 volebních krajů vznikl jen jeden velký. „Máte například deset krajů, které mají do 13 mandátů, a pak máte Karlovarský kraj, který má pět mandátů. Pokud kandidujete za menší stranu, tak vaše šance jsou mnohem menší a to je podle mě za hranou rovnosti,“ upozornil s tím, že může dle něj jít i o nerovnost voličů.

„Řešení, které se nabízí, je jeden volební obvod a do karet tomu může hrát i fakt, že teď máme většinu malých stran a jeden obvod je více proporcionální,“ dodal pro Blesk. Strany by tak mohly mít jednu velkou kandidátní listinu o 200 jménech.