Rok 2021 přepíše politickou mapu Česka: Babiše čeká kritický víkend a který šéf strany končí?

Je to téměř jisté. Česko čeká politicky náročný rok. A to nejen kvůli politickým rozhodnutím o protikoronavirových opatřeních. Vše bude směřovat především k volbám do Poslanecké sněmovny.

„Hodlám vypsat termín parlamentních voleb na začátek října,“ vyslal důležitý vzkaz do stranických sekretariátů prezident Miloš Zeman 26. prosince ve svém Vánočním poselství.

Dva dny na to, pak termín voleb svým vyhlášením upřesnil. „Prezident republiky Miloš Zeman (…) podepsal rozhodnutí o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanovil dny jejich konání na pátek 8. října 2021 a sobotu 9. října 2021,“ informoval první pracovní den po vánočních svátcích tiskový odbor Hradu.

Zemanovo rozhodnutí ještě podléhá kontrasignaci předsedou vlády, tedy Andreje Babiše.

„Tak, aby kandidující subjekty měly dost času na volební kampaň,“ zdůvodnil Zeman ve vánočním poselství rozhodnutí vypsat volby s tak velkým předstihem. V politických stranách a hnutích tak mají alespoň hmatatelný termín, ke kterému se mohou upínat.   

Ještě nedávno se přitom řešila teoretická otázka předčasných voleb, protože vicepremiér Jan Hamáček nevyloučil odchod ČSSD po skončení nouzového stavu z vlády.

Strašil Hamáček odchodem ČSSD z vlády? Maláčová i Petříček jsou opatrní, Zaorálek nechce kopat

Ještě před tím si ale v řadě parlamentních partají zvolí nové vedení. I do soubojů o předsednická křesla přitom zasáhl koronavir. Už v dubnu 2020 měli mít volební sjezd například komunisté. Jejich šéf Vojtěch Filip se po několika volebních výprascích rozhodl po 15 letech svůj mandát neobhajovat. Oficiálně to oznámil sice až na podzim po selhání strany v krajských a senátních volbách, rozhodnutý už byl ale podle svých slov už na jaře. „Když jsem v únoru prodělal infarkt, tak jsem už na dubnovém sjezdu neměl v úmyslu dál kandidovat,“ řekl Filip v říjnu novinářům po jednání výkonného výboru strany.

Jenže protikoronavirová opatření ho drží v čele strany déle, než sám čekal. Dubnový sjezd komunisté nejdříve odložili na listopad, teď vyhlíží, jak hlasitě bude štěkat PES, aby se uvolnila pravidla pro shromažďování a možnosti pro pořádání podobných akcí jako jsou veletrhy, nebo sněmy a sjezdy politických stran. Brněnské výstaviště komunistům nabídlo nový termín. 28. a 29. listopadu v roce 2021. To by ovšem znamenalo odložení sjezdu více než o rok.  

„Nejzazší termín sjezdu je podle stanov v květnu 2022,“ je zatím klidný Filip. Pokud by se skutečně komunisté sešli až v tomto termínu, znamenalo by to, že současný předseda KSČM a místopředseda Sněmovny by vedl komunisty i do říjnových sněmovních voleb, což ale řada straníků nechce ani slyšet. Jsou totiž přesvědčení, že by v čele s Filipem nemuseli mít ve Sněmovně poprvé od Sametové revoluce své poslance. Průzkumy totiž nedávají komunistům ani pětiprocentní šanci na úspěch. Pět procent je přitom pro stranu klíčová hranice, aby se dostala do Sněmovny.

Ve straně se tak podle informací Blesk Zpráv hledá scénář, jak vybrat nového šéfa i bez uspořádání volebního sjezdu. „Teď už to opravdu spěchá, a potřebujeme mít dostatek klidu na to jít do voleb,“ řekl v prosinci CNN Prima News například dlouholetý poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Monika i Kate zůstanou bez oběda. Babiš a Zeman změnili po kritice novoroční plány

Záložním řešením by mohlo být pro komunisty zasedání Ústřední výkonného výboru, který by za určitých okolností jako nejvyšší orgán mezi sjezdy mohl rozhodnout o novém předsedovi. Výbor se přitom sejde 16. ledna. „Otázka personálií obecně, bude zařazena,“ potvrdil Dolejš. „Bude-li rozumná dohoda, je to možné,“ nevyloučil variantu zvolení nového předsedy, nebo předsedkyně bez sjezdu.  Podle odcházejícího předsedy Filipa, ale nemá taková varianta mezi vedením komunistů a v jednotlivých okresech valnou podporu.

Komunisté tak jsou v současné době ve svízelné situaci. V křesle předsedy mají Filipa, který už ale stranu vést nechce a vládní opatření kvůli covid-19 ale straně nedovolují uspořádat sjezd, kde by delegáti zvolili Filipova nástupce.  

Babiš přiznal, že nemá hnutí pod kontrolou

Mandát končí také Andreji Babišovi co by předsedovi hnutí ANO. Delegáti sněmu by měli volit nové vedení na přelomu ledna a února. Už teď se ale mluví o tom, že bude i jejich sněm kvůli koronaviru přeložený někdy na březen.

„No určitě,“ reagoval po krajských volbách v pořadu Blesk Zpráv Ptám se, pane premiére na dotaz, zda bude chtít funkci předsedy hnutí ANO obhajovat. Připustil ale, že své politické uskupení, které sám v listopadu 2011 založil, nemá v současné době příliš pod kontrolou.

„Musíme si hlavně říct v hnutí, jak dál,“ není Babiš příliš spokojený. „Sám jsem to hnutí vypustil a myslím, že některé krajské organizace nepracují tak, jak by měly. A musíme si o tom promluvit,“ připustil částečně i svou chybu. „To hnutí musí vygenerovat nějaké osobnosti - a tam myslím, že máme velké rezervy,“ dodal Babiš ve studiu.

Poslední volební sněm mělo hnutí ANO, které vzniklo z iniciativy Akce nespokojených občanů, 17. února 2019. A od té doby se problémy Babišovy nahromadily nejen v základně hnutí, ale také v samotném vedení.

Před krajskými volbami, kvůli situaci v brněnské buňce okolo korupční kauzy Stoka, ve které figuruje především bývalý místostarosta Brna – střed za hnutí ANO Jiří Švachula, odešel z postu místopředsedy i úplně z hnutí Petr Vokřál.

Babišovi došla také trpělivost s jeho dosavadní pravou rukou Jaroslavem Faltýnkem. Po té, co se ukázalo, že zorganizoval tajnou schůzku s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) v restauraci, která měla být podle vládních nařízení zavřená, vyzval Babiš svého prvního místopředsedu v hnutí, aby na tento post rezignoval. Ten to také hned udělal. Už dříve ale avizoval, že nebude tuto funkci v příštím roce obhajovat.

Kalousek o kandidatuře na prezidenta, absťáku i soudu s Babišem: „Donutím ho k omluvě“

Nejistá je v hnutí také pozice místopředsedkyně Jaroslavy Pokorné Jermanové. Volební sněm v roce 2020 moderovala v pokročilém stádiu těhotenství. Letos obhajovala post středočeské hejtmanky. Po té, co se ale ukázalo, že její manžel používal například krajské auto, nebo že podala trestní oznámení na zdravotnici, která kritizovala koronavirovou situaci, skončila Jermanová s hnutím ve středních Čechách až na třetím místě a v opozici.

Dalšími místopředsedy hnutí jsou pak Richard Brabec, ministr životního prostředí, a Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny.

V příštím roce čeká volební sněm také hnutí Starostové a nezávislí. Termín volby nového vedení mají naplánovaný na polovinu března. Podle informací Blesk Zpráv zatím v hnutí s náhradním termínem nepracují. Stejně tak jsou v klidu i v ODS, kde chystají na rok 2021 jen programovou konferenci, kde by mohla strana představit své priority pro volby do Poslanecké sněmovny. Do těch jde Spolu s KDU-ČSL a TOP 09.

Právě TOP 09 by měla volit nové vedení na konci listopadu. Předsedkyně Markéta Adamová Pekarová tak bude sklízet úspěchy za případnou prohru či výhru ve volbách. Poprvé byla zvolená předsedkyní 24. listopadu 2019. Tehdy nahradila ve funkci Jiřího Pospíšila, který má v tento den narozeniny.

Volební sjezd KDU-ČSL plánovaný na květen 2021 v Ostravě se kvůli epidemii koronaviru neuskuteční. Celostátní konference lidovců prodloužila v polovině prosince funkční období nynějšímu stranickému vedení v čele s Marianem Jurečkou a dalším orgánům o rok. Lidovci tak zvolí nové vedení také až s časovým odstupem po volbách do Poslanecké sněmovny.

Hamáček ještě váhá

Podobný směr volebních pádů jako KSČM nastoupila před několika lety také ČSSD. Její propad je navíc například v krajských volbách ještě strmější. Zatímco v roce 2016 získala 125 krajských mandátů, letos už jich má po volbách jen 28. Cestu pádu nastoupila sociální demokracie při volbách do Poslanecké sněmovny, kde má dnes 14 mandátů. Původně měla 15, ale Jaroslav Foldyna se přidal k SPD. Hlas jí před třemi lety dalo jen 7,27 voličů. V roce 2019 vypadli sociální demokraté z Evropského parlamentu a v Senátu nyní neudrželi ani vlastní klub a přidali se k senátorům za hnutí ANO. Se špatnými výsledky se ČSSD podobně jako KSČM vyprazdňuje také stranická kasa.

V tomto rozpoložení má vládní strana rozhodnout o svém vedení. Termín volebního sjezdu je zatím stanovený na leden 2021. Jenže i u sociálních demokratů řeší, jestli vůbec proběhne.

„Pro grémium ČSSD je prioritní prezenční forma stranického sjezdu, a to i za cenu posunu termínu. Plánovaný lednový termín považujeme v současné epidemiologické situaci za nerealizovatelný,“ nechala se slyšet mluvčí strany Eva Gregorová s tím, že sociální demokraté zvažují náhradní termín v březnu, nebo dubnu 2021.

Nekonečné „odcházení“ ČSSD z vlády: Vyhrožuje už několik let, prakticky od voleb

Předseda ČSSD Jan Hamáček nechtěl po prohraných volbách odcházet z čela strany, aby ji podle svých slov rok před dalšími volbami - tentokrát do Sněmovny -nedestabilizoval. Zda bude chtít na nadcházejícím sjezdu kandidovat znovu na předsedu, ale v nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy neuměl zatím říct.

„To si zatím nechám pro sebe,“ reagoval na přímý dotaz na konci října. „Teď mám myšlenky jinde. Minimálně chceme zvládnout ten listopad a pak se budu věnovat straně a sám sobě,“ doplnil s tím, že rozhodne i jeho fyzické a psychické rozpoložení. V té době byl Hamáček v karanténě kvůli pozitivnímu testu na koronavir.