Kroužkování: Jak fungují preferenční hlasy ve volbách do Poslanecké sněmovny?

Preferenční hlasy jsou smysluplné především pro voliče, kterému se líbí politický program některé z kandidujících stran, ale nelíbí se mu její krajský lídr, případně má jednoduše větší sympatie pro jiné kandidáty.

Jak funguje preferenční hlasování

Preferenční hlasování funguje jednoduše. Volič ve volební místnosti za plentou zakroužkuje až čtyři kandidáty, kterým chce dát preferenční hlas, na volebním lístku strany, kterou chce volit. Následně lístek vloží do obálky, kterou před volební komisí vhodí do hlasovací urny.

Pokud člověk označí více než čtyři kandidáty, k preferenčním hlasům se nepřihlíží.

Jak správně kroužkovat ve volbách do Poslanecké sněmovny | Blesk

Volby s voličským průkazem: Jak najít volební místnost a jak hlasovat?

Kdy kroužkování změní pořadí kandidátů?

Bez preferenčních hlasů připadnou mandáty kandidátům podle pořadí v jakém jsou zapsáni na kandidátní listině. Aby na tom preferenční hlasy něco změnily, musí je kandidát dostat alespoň od pěti procent voličů, kteří stranu v daném kraji volili.

Pokud kandidát tuto hranici překročí, posouvá se automaticky na první místo kandidátky. Pokud takové množství získá dva nebo více kandidátů, je pro jejich pořadí rozhodující celkový počet preferenčních hlasů.

Volby 2021: Jak probíhají a jaký byl klíč pro přepočet hlasů na sněmovní křesla?

Lidé toho využijí, shodují se politologové

Voliči podle politiologů, které Blesk oslovil, přistupují ke kroužkování hlavně ve větších městech. Vliv pak mají preferenční hlasy i ve větších krajích. „Tam to může změnit i personálie uvnitř stran. Na druhou stranu známe případy skokanů i z krajů menších. Dalo by se říci, že s každými volbami význam kroužkování narůstá,“ řekl Blesku Jan Kubáček.

Podle politického analytika Lukáše Jelínka je kroužkování výhodné jen pro někoho. „Především pro ty strany, které mají na kandidátkách osobnosti, které si voliči stihli oťukat v komunální nebo regionální politice,“ vysvětlil.

Oba se ale shodují, že v předvolebních koalicích panuje z preferenčních hlasů strach, ať už to veřejně prezentují jakkoliv. Voliči totiž třeba tíhnou k jedné partaji a budou se snažit pomoci právě jí. „Nejlépe tak vycházejí třeba Starostové nebo lidovci. Lidé k těmto politikům z regionů mají intimnější vztah. Může se stát, že voliči řeknou, že nechtějí volit jiné subjekty v koalici a vyřeší to takhle,“ myslí si Jelínek.

Strany se neshodnou, kde vzít na důchody: Střet výrazných žen v debatě Blesku o penzích

Kroužkování řešili i ve volebních koalicích

Hlavně u koalic může kroužkování udělat velikou paseku. Tam se totiž v rámci kandidujících stran museli dohodnout, koho kam dosadí i podle poměru, kolik kdo platí za kampaň. Přesto jednotlivé strany mezi sebou soupeří o počet míst ve Sněmovně. Poslanecké kluby chtějí mít samozřejmě vlastní, nikoliv koaliční.

Piráti a Starostové

V minulosti se Piráti na svém fóru obávali, aby právě kvůli kroužkování v rámci koalice nebodovali spíš Starostové, než oni. Hlavně tedy v regionech, kde jsou kandidáti STAN více známí. Kvůli tomu mají obě strany v rámci koaliční smlouvy zakázáno vyzývyt voliče ke kroužkování na společné kandidátce. Všechny krajské kandidátky jsou obsazeny ve složení 2:1 pro Piráty. Ti kampaň dle smlouvy financují 33 miliony korun, a Starostové do společné kasy přispěli 16 miliony.

SPOLU

Žádnou dohodu o kroužcích nemá koalice SPOLU. Prostě akceptují, že v určitých regionech je silnější jedna strana, v jiných zase druhá. A jeden z koaličních lídrů, šéf lidovců Marian Jurečka tvrdí, že se preferenčních hlasů nebojí, protože mysleli na voliče „Snažili jsme se při sestavování kandidátek klást velký důraz na to, aby ti silní kandidáti, kteří mají potenciál ke kroužkování, byli na předních místech,“ řekl Blesku. Strany koalice si financování rozdělily takto: ODS financuje z 55 procent, 25 procent hradí lidovci a 20 procent platí TOP 09.

Příklady skokanů díky kroužkování

Kroužkování může pomoci především výrazným osobnostem ve straně. Příkladů je v každých volbách několik. V roce 2017 ukázal sílu individuální popularity například Dominik Feri z TOP 09. Politik populární především mezi mladými lidmi kandidoval na posledním 36. místě kandidátky. Ve volbách ho ovšem na pražské kandidátce zakroužkovalo 15 003 voličů, kteří TOP 09 v hlavním městě volili. Více jich z kandidátky TOP 09 dostal pouze Karel Schwarzenberg a Feri tak poskočil na druhé místo právě bývalého prezidentského kandidáta.

Před čtyřmi lety ovšem došlo i k situaci, kdy přízeň voličů kandidáta nepříjemně překvapila. Stalo se to Jiřímu Hlavatému. Ten v době voleb působil jako senátor zvolený za hnutí ANO. Nechal se ovšem zapsat i na 18. místo kandidátky hnutí pro volby do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji. Voliči jej ovšem preferenčními hlasy posunuli až na druhé místo kandidátky, díky čemuž se stal poslancem a senátorský mandát mu zanikl. Hlavatý se následně svého poslaneckého mandátu vzdal a kandidoval v doplňovacích volbách do Senátu, které měly vybrat jeho nástupce.

Před osmi lety pak jinému kandidátovi hnutí ANO pomohla shoda jmen. Bývalý poslanec Miloš Babiš totiž v roce 2013 získal 8628 preferenčních hlasů, díky kterým poskočil až na první místo kandidátky ve středočeském kraji.