Strany se neshodnou, kde vzít na důchody: Střet výrazných žen v debatě Blesku o penzích

Své zástupce, kteří kandidují ve volbách 8. a 9. října, vyslaly do debaty ANO, ČSSD, KSČM. Koalice SPOLU (ODS, lidovci, TOP 09) a Pirátů se Starosty pak dostaly možnost vyslat zástupce za každou stranu. Toho ale využili jen zástupci druhého jmenovaného uskupení. Zástupce hnutí SPD Blesk nezve, protože u jeho představitelů nelze v živě vysílaných debatách zaručit, že se zdrží xenofobních a rasistických projevů, na což upozorňuje ve své zprávě o extremismu i ministerstvo vnitra.

Od ledna by měl být průměrný důchod v Česku 16 280 korun. Jednotlivé strany se ale předhánějí, jak vysoké důchody budou za čtyři roky a kde na ně vzít. Vyřešit by to měla důchodová reforma, která se u nás řeší už třicet let.

Aleš Juchelka: „Důchodová reforma byla paní Maláčovou předložena pozdě a budeme ji muset po volbách opět začít řešit. Daně ale určitě zvedat nebudeme a nebudeme chtít na rozdíl od koalice SPOLU vyhazovat úředníky. My si jich vážíme, stejně jako důchodců. Určitě momentálně není na stole zvyšování věku odchodu do důchodu. Co chci ale garantovat, je, že se přidávat na penze bude a budeme chtít proto důchod 20 tisíc korun.“

Jana Maláčová: „Předložila jsem spravedlivou důchodovou reformu, kterou od nás většina stran opsala. My jako ČSSD říkáme, že se musí změnit daňový mix, jinak na důchody nebude. Zavést by se třeba měla digitální či bankovní daň, nebo by mělo dojít ke zdanění velkých koncernů. A co určitě nechceme, je navyšovat věk odchodu do důchodu.“

Hana Aulická Jírovcová: „Důchodci jsou pro nás prioritou a každý musí mít za celoživotní práce adekvátní důchod. My se proto musíme bavit, kde na něho vzít, takže pojďme se bavit o daňovém mixu, jako je zavedení digitální či bankovní daně. Odmítáme totiž, aby si lidé šahali více do kapes a brali jsme peníze na penze přímo jim.“

Olga Richterová: „Důležitá je předvídatelnost, která musí platit v celé státní správě a týká se to i důchodů. My máme konkrétní návrhy, kde prostředky vzít, jako je rozumné zdanění nerostných surovin, hal na okrajích měst a obcí, pak úspora na straně státu, škrty či rušení agend a chceme si došplánout na odtoky peněz do zahraničí.“

Viktor Vojtko: „Pokud jako stát nebudeme mít dostatečné příjmy, tak bude těžké důchody pokrýt. Stát musí podporovat ekonomický růst, proto potřebujeme více peněz na investice. A co se týká zvyšování věku do důchodů, tak my to určitě navrhovat nebudeme.“

Markéta Pekarová Adamová: „Považujeme za nemorální zvyšovat daně, když stát hospodaří tak jako současná vláda. Vláda nejdříve musí zkrotit své výdaje, a proto chceme zeštíhlit státní úředníky. My chceme motivovat lidi, aby si sami více spořili. Nebo aby jedno procento ze svých odvodů mohli dát rodičům či prarodičům. Poté chceme dobrovolný vyměřovací základ manželů a chceme zaručený důchod, tedy 1/3 průměrné mzdy.“

Do skupiny samoživitelů v Česku spadá 210 000 rodičů, kteří pečují o více než 336 000 dětí. Devadesát procent osamělých rodičů jsou ženy. Jak moc stát samoživitelům pomáhá a co by se mělo zlepšit?

Aleš Juchelka: „Jsem rád, že se nám podařilo prosadit zálohované výživné. Další podpora samoživitelů se ale musí řešit v rámci rodinné politiky. Souhlasím se zavedením dostupného bydlení, aby samoživitelé měli pro své děti místa ve školkách a aby pro ně byly zvýhodněny zkrácené pracovní úvazky.“

Jana Maláčová: „Od července se díky nám rozšířil počet dětí, na které lze získat přídavky, těch dětí je dnes 500 tisíc a mnoho rodinám to velmi pomohlo. Důležité a stěžejní je také zavedení náhradního výživného. A co se týče neplatičů, tak na ty má platit bič, že když neplatíš alimenty, tak máš mít zákaz navštěvovat sportovní akce, sebrat se jim má zbrojní, lodní a další průkaz.“

Hana Aulická Jírovcová: „Pro samoživitele je důležité vyřešit zkrácené úvazky, které kvůli pandemii a jejím dopadům téměř nejsou. My proto chceme jít snížením daňové části, aby se tyto úvazky zaměstnavatelům vyplatili a najímali si na ně samoživitele.“

Olga Richterová: „Za covidu byly nejpostiženější skupinou právě samoživitelé. A k těm se tát někdy chová odmítavě na úřadech práce. Tam musí být větší vstřícnost jim pomoci a důležité je taky, aby mohli tito rodiče dát své dítě do školky. Bez této možnosti totiž nemají šanci si vydělat peníze. Stát také musí samoživitele více vzdělávat, na co mají od státu nárok, mnozí to totiž nevědí.“

Viktor Vojtko: „V čem je problém, tak je informovanost těchto rodičů, na co vlastně mají nárok, a to můžu potvrdit ze své praxe z vedení radnice, takže důležité je také více samoživitele vzdělávat, na co mají od státu nárok, mnozí to nevědí.“

Markéta Pekarová Adamová: „Samoživitelé nechtějí dávky, ale chtějí spíše práci. Stát také musí více aplikovat zákonné možnosti, tedy zlepšit vymahatelnost práva. Kromě toho také musí být stanoveny podmínky pro skloubení výchovy rodinnou a práce. Proto se musí daňově zvýhodnit flexibilní a částečný úvazky, které samoživitelé využívají.“

Na Aleše Juchelku: V letech 2010 až 2014 jste byl zastupitel v Ostravě za TOP 09. Od roku 2017 jste ale u ANO. Jak mají voliči rozumět vašemu přechodu? 

„Před tím jsem se rozhodl skončit v politice z osobních důvodů a za nějakou dobu jsem se k ní rozhodl vrátit. A dopadlo to jak to dopadlo. Ve Sněmovně jsem díky hnutí ANO udělal spoustu věcí v rodinné politice.“

Na Janu Maláčovou: Pokud byste nebyla ministryní, dovedete si představit, že se vrátíte na své místo na rezortu práce, tedy na úřednický post?

„Já jsem po svém nástupu na post ministryně své úřednické místo hned zrušila, takže se nemůžu ani vrátit. Umím dva cizí jazyky a když skončím v politice, tak budu pracovat jako každý jiný člověk, ale úřednická pozice už to nebude.“

Na Hanu Aulickou Jírovcovou: V roce 2017 jste byla lídryní KSČM ve sněmovních volbách, letos jste se ale původně na kandidátku vůbec nedostala, dosadil vás tam až ústřední výbor. Proč?

„Jsou to vnitrostranické záležitosti, v naší domovské organizaci, které se budou řešit po volbách. Pro mé navrácení na kandidátku rozhodl většinově ústřední výkonný výbor strany a myslím si, že volby ukážou, jak jsem pracovala pro lidi.“

Na Olgu Richterovou: Jak moc se hádáte o politice se svým bratrem, poslancem Mikulášem Ferjenčíkem?

„My se politicky velmi shodneme a co se týče spolupráce doma v rodině, tak si hlídáme, abychom si politiku netahali domů.“

Na Viktora Vojtka: Jako vysokoškolský pedagog byste byl pro zavedení nějaké formy školného na vysokých školách?

„Toto není otázka dnešního dne. Vysoké školy u nás fungují na poměrně slušné úrovní a já nejsem pro, aby se školné zavádělo.“

Na Markétu Pekarovou Adamová: Sama říkáte, že byste byla pro přijetí části migrantů. Jak byste si proces přijímání představovala?

„My máme jasná azylová pravidla, která se mají dodržovat. Nikdy jsem nebyla pro kvóty a nikdy nebudu, ale je potřeba toto téma řešit celoevropsky, nikoliv samostatně.“

Jaké jsou recepty kandidujících stran, hnutí a koalic na drahé a stále méně a méně dostupné bydlení? Pomohly by ceny nájmů srazit pokuty za neobsazené byty, jak navrhuje ČSSD? Anebo snad snížení DPH na stavební materiál a práce? A kdy skutečně bude česká dálniční a železniční síť na evropské úrovni? O tom již dnes do studia Blesku přijdou debatovat zástupci ANO, ČSSD, KSČM a kaolicí Spolu a Pirstan. Předposlední předvolební debatou vás provede moderátor Jaroslav Šimáček.

Debata Blesku: Jak chtějí politici zkrotit horentní ceny bytů? A co dostavba dálnic?

A už 5. října si pak nenechte ujít velkou předvolební debatu Blesku, kde proti sobě stanou předsedové sněmovních stran.