Neděle 21. dubna 2024
Svátek slaví Alexandra, zítra Evženie
Oblačno 6°C

Krajské volby 2024: Vše, co potřebujete vědět o výběru vašich zástupců v čele kraje

Vše, co musíte vědět o volbách do zastupitelstev krajů 2024
Vše, co musíte vědět o volbách do zastupitelstev krajů 2024  (Autor: Blesk:Martin Pekarek)
Autor: Pavlína Zítková - 
2. ledna 2024
10:06

V roce 2024 si budeme volit nové krajské zastupitele. Výjimkou je Praha, kde obdobnou funkci plní přímo Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Jak se volí v krajských volbách? Kdo v současnosti jednotlivé kraje vede a jak dopadly poslední volby v roce 2020?

V tomto článku se dočtete:

Co jsou krajské volby

Krajské volby se konají každé čtyři roky a občané si volí celkem ve 13 krajích své zastupitele. Jediné místo, kterého se krajské volby netýkají, je Praha, kde má pravomoci obdobné krajskému zastupitelstvu Zastupitelstvo hlavního města Prahy. 

Do krajských zastupitelstev mohou kandidovat jen politické strany, hnutí a jejich koalice s tím, že musí ve volbách dosáhnout alespoň hranice 5 procent. Volič hlasuje v tom volebním okrsku, kde je přihlášen k trvalému pobytu. Výjimkou jsou voliči hlasující na voličský průkaz

A k čemu vlastně zastupitelstvo krajů máme? Rozhoduje hlavně o záležitostech spadajících do oblasti samostatné působnosti kraje a musí být zřízen v každém kraji. Schází se nejméně každé tři měsíce a mezi jeho pravomoci patří například předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, vydávat obecně závazné vyhlášky kraje, koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, schvalovat rozpočet kraje a mnoho dalšího.

Termín krajských voleb 2024

Přesný termín krajských voleb pro rok 2024 nebyl zatím ještě určen, předpokládá se ale vzhledem k letům minulým s podzimním termínem. Poslední volby se konaly ve dnech 2. až 3. října roku 2020

Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním tak, aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.

Hlasování by mělo proběhnout klasicky ve dvou dnech, a to v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Systém krajských voleb

Volby do krajských zastupitelstev se řídí klasickým schématem poměrného volebního systému. Volby jsou dle volebního práva všeobecné, rovné a tajné. Volit může každý občan České republiky, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a v den voleb je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje.

Jako v jiných volbách, i zde může volič využít preferenčních hlasů, a to maximálně 4 preferenční hlasy na jedné kandidátce. 

V rámci jednotlivých volebních obvodů se rozdělují mandáty poměrným volebním systémem v podobě modifikovaného D’Hondtova dělitele. Volí se nejméně 45 členů zastupitelstva, nejvíce 65. Přesný počet se určuje podle počtu obyvatel daného kraje, konkrétně do 600 tisíc obyvatel 45 členů, od 600 tisíc do 900 tisíc obyvatel 55 členů, nad 900 tisíc obyvatel je to 65 členů. V čele zastupitelstva pak stojí hejtman, kterého si orgán zvolí.

Do čela zastupitelstva kraje si její členové volí hejtmana, který za výkon své funkce odpovídá. Hejtman zastupuje kraj navenek. Pro úkony, které vyžadují schválení zastupitelstvem či radou, musí mít jejich pověření.

Voličský průkaz pro volby do krajského zastupitelstva

Jestliže volič nemůže volit ve svém volebním okrsku, může požádat o voličský průkaz. Je zde ale jedno velké ALE. I když si voličský průkaz zařídí, může volit jen ve volebních okrscích daného kraje.

O voličský průkaz lze zažádat u obecního úřadu dle mého místa trvalého bydliště, a to několika způsoby:

  • Na základě osobní žádosti ode dne vyhlášení příslušných voleb do dvou dnů přede dnem voleb do 16 hodin.
  • Podáním v listinné nebo elektronické podobě ode dne vyhlášení příslušných voleb doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb do 16 hodin příslušnému obecnímu úřadu.
  • Přes portál občana - po přihlášení do Portálu občana může volič vytvořit žádost a zaslat ji přes datovou schránku příslušnému obecnímu úřadu. Tato žádost musí být doručena nejpozději 7 dnů přede dnem voleb do 16 hodin.

Žádost v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřeným podpisem voliče. Podání v elektronické podobě musí být zasláno prostřednictvím datové schránky voliče. Při samotné volbě pak voličský průkaz odevzdá okrskové volební komisi a prokáže se jako všichni ostatní občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Krajské volby v Praze

Krajské volby v Praze se nekonají, protože zde má pravomoci obdobné krajskému zastupitelstvu Zastupitelstvo hlavního města Prahy, tedy magistrát v čele s primátorem. 

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konaly ve dnech 23. až 24. září roku 2022 a lidé si zvolili 65 nových zastupitelů. Zvítězila koalice SPOLU pro Prahu a získala tak 19 mandátů. Na druhém místě bylo ANO 2011 a na třetím místě Česká pirátská strana. Do Zastupitelstva se dostaly ještě další tři uskupení. Primátorem se stal po pěti měsících obstrukcí nakonec Bohuslav Svoboda z ODS.

Krajské volby v jednotlivých krajích

V roce 2020 se již po šesté volilo do krajských zastupitelstev. Jak souboje v jednotlivých krajích tehdy dopadly?

Krajské volby ve Středočeském kraji

Ve Středočeském kraji zvítězilo hnutí STAN s 22,21 procenty. Druhá byla ODS s 19,77 procenty a třetí hnutí ANO s 18,54 procenty. Svoji pozici hejtmanky tak ani neobhájila Jaroslava Pokorná Jermanová za ANO. 

Po volbách se domluvila široká koalice, vítězného hnutí STAN, ODS, Pirátů a Spojenců pro Středočeský kraj. Ta disponovala pohodlnou většinou 50 z 65 křesel v zastupitelstvu. Hejtmankou se stala Petra Pecková.

Krajské volby v Jihočeském kraji

V Jihočeském kraji zvítězilo s 18,12 procenty hnutí ANO v čele s Františkem Konečným. Post hejtmana ale nezískal, protože hnutí nakonec skončilo v opozici. Na koalici se domluvila druhá ODS (17,52 %) s KDU-ČSL a TOP 09, ČSSD a hnutím Jihočeši 2012, kteří měli 29 hlasů z celkových 55. Hejtmanem se tak stal exministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).

V předchozím volebním období zastával post hejtmana Jiří Zimola, který původně svou funkci obhájil, vzápětí na svůj post ale rezignoval kvůli nejasnému financování své chaty na Lipně a v hejtmanském křesle jej vystřídala stranická kolegyně Ivana Stráská. Ve volbách 2020 ČSSD dosáhla jen devíti procent hlasů a skončila na pátém místě.

Krajské volby v Plzeňském kraji

V Plzeňském kraji zvítězilo hnutí ANO s 22,5 procenty v čele s Romanem Zarzyckým. Skončilo ale v opozici poté, co novou koalici sestavili zástupci STANu, Pirátů a ODS s TOP 09, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 25 hlasů z 45. Hejtmankou se stala Ilona Mauritzová z ODS. V únoru 2022 se však koalice rozpadla a novým hejtmanem se stal Rudolf Špoták (Piráti).

Krajské volby v Karlovarském kraji

V Karlovarském kraji obhájilo svoji pozici hnutí ANO s 24,79 procenty. Novou koalici ale po dlouhém více než dva měsíce dlouhém vyjednávání sestavili zástupci STANu, Pirátů, koalice ODS a KDU-ČSL, hnutí Místních, Volby pro kraj a SNK1, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 25 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Petr Kulhánek ze STAN.

Před volbami byla hejtmankou kraje Jana Mračková Vildumetzová. Ta se ale během volebního období stala matkou a rozhodla se v čele kraje skončit. Místo jedničky na kandidátce po ní převzal její náměstek Petr Kubis.

Krajské volby v Ústeckém kraji

V Ústeckém kraji zvítězilo s podílem 25,88 procenta hnutí ANO. Na druhém místě skončila ODS s 12,37 procenty a na třetím STAN s 11,17 procenty. Novou koalici nakonec sestavili zástupci ANO, ODS a koalice Spojenci pro kraj (JsmePRO, TOP 09, Zelení, SNK ED, LES a další), kteří mají v zastupitelstvu dohromady 29 hlasů z 55. Hejtmanem se stal Jan Schiller z ANO.

Krajské volby v Libereckém kraji

V Libereckém kraji zvítězili s velkým náskokem 38,57 procenty hlasů Starostové pro Liberecký kraj v čele s Martinem Půtou, který obhajoval svou pozici hejtmana. Tu zastával už osm let. Druhé hnutí ANO získalo jen 17,85 procenta hlasů a třetí Piráti 9,86 procenta.

Novou koalici sestavili po volbách zástupci Starostů pro Liberecké kraj, Pirátů a ODS, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 32 hlasů z 45. Hejtmanem se opět stal Martin Půta.

Krajské volby v Královéhradeckém kraji

V Královéhradeckém kraji zvítězila koalice ODS+STAN s 23,53 procenty. Na druhé místě skončilo hnutí ANO s 22,04 procenty a na třetím Piráti s 14,41 procenty. Novou koalici sestavili po volbách zástupci koalice ODS, STAN a Východočechů, Pirátů, Koalicí pro Královéhradecký kraj a Spojenci pro Královéhradecký kraj, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 27 hlasů z 45. 

Hejtmanem se stal Martin Červíček z ODS. Do roku 2020 zastával post hejtmana Jiří Štěpán z koalice Spolu pro kraj: ČSSD, Zelení.

Krajské volby v Pardubickém kraji

V Pardubickém kraji zvítězilo s 19,61 procenty hlasů hnutí ANO. Po následném jednání ale skončilo v opozici a post hejtmana obhájil Martin Netolický ze SOCDEM. Pro obhajobu se rozhodl jít cestou koaliční kandidátky a vytvořil kandidátku Pro prosperující Pardubický kraj, která získala ve volbách 14,76 procenta hlasů.

Novou koalici tak sestavili po volbách zástupci koalice Pro prosperující Pardubický kraj, koalice ODS a TOP 09, Koalice pro Pardubický kraj a STAN, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 27 hlasů z 45. 

Krajské volby v Kraji Vysočina

V Kraji Vysočina, kde si lidé volili celkem 45 zastupitelů, vyhrálo volby hnutí ANO 2011 se ziskem 18,48 procenta hlasů. Druhá byla strana Piráti s 13,2 procenty a třetí byla koalice ODS a Starostové pro občany s 13,19 procenty.

Před volbami vládla kraji po dobu 12 let ČSSD, ta ale skončila v roce 2020 pátá. Dne 7. října 2020 se dohodly na koalici strany ODS a Starostové pro občany, Piráti, KDU-ČSL, ČSSD a Starostové pro Vysočinu. Hejtmanem se stal lídr ODS a Starostů pro občany Vítězslav Schrek.

Krajské volby v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji obhájilo vítězství hnutí ANO s 19,76 procenty. S postem hejtmana se ale nakonec museli rozloučit, protože novou koalici sestavili po volbách zástupci KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Svobodných a Starostové pro jižní Moravu, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 37 hlasů z 65. Hejtmanem se stal Jan Grolich z KDU-ČSL.

Krajské volby v Olomouckém kraji

Olomoucký kraj přinesl v roce 2016 vítězství hnutí ANO, teré prvenství obhájilo i v roce 2020, kdy získalo 27,01 procenta hlasů. Svoji vládu ale ztratili, protože novou koalici sestavili po volbách zástupci Pirátů+STAN, Spojenců-Koalice pro Olomoucký kraj a ODS, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 32 hlasů z 55. Hejtmanem se stal Josef Suchánek ze STAN.

Krajské volby ve Zlínském kraji

Ve Zlínském kraji vládl již léta politický matador Jiří Čunek z KDU-ČSL, který chtěl post obhájit. Jeho strana ale skončila s 18,62 procenty druhá. Zvítězilo hnutí ANO s 19,08 procenty v čele s Radimem Holišem. Právě zástupci ANO nakonec sestavili koalici s Piráty, ODS a ČSSD a mají dohromady 24 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Radim Holiš.

Krajské volby v Moravskoslezském kraji

V Moravskoslezském kraji zvítězilo drtivě hnutí ANO s 30,24 procenty v čele s Ivo Vondrákem, který obhajoval post hejtmana. Na druhém místě pak skončila koalice ODS a TOP 09 s 13,84 procenty.

Novou koalici sestavili po volbách zástupci ANO, ODS a TOP 09, KDU-ČSL a ČSSD, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 46 hlasů z 65. Hejtmanem se stal opět Ivo Vondrák, který se však v roce 2023 rozešel s ANO. Poté, co Vondrák hnutí opustil a rezignoval i na funkci hejtmana, nahradil ho náměstek Jan Krkoška (ANO).

Volební účast při krajských volbách

V roce 2020 se průměrná volební účast vyšplhala na 37,95 procent. Nejvyšší účast byla ve Zlínském kraji, kde k volebním urnám dorazilo 41,19 procent voličů, nejnižší naopak v Ústeckém kraji, kde své hlasy odevzdalo jen 31,3 procent voličů. 

Oproti minulým letům došlo k mírnému navýšení volební účasti v krajských volbách. V roce 2016 totiž činila jen 34,57 procent a o čtyři roky dříve 36,89 procenta. Nejvyšší volební účast v krajských volbách dosáhla na 40,3 procent, a to v roce 2008.

V posledních letech došlo nejvíce lidí k volebním urnám při volbě prezidenta. Už v prvním kole přišlo volit 68,24 procenta oprávněných voličů, což byla vyšší volební účast, než před pěti lety v druhém kole a nejvyšší účast od sněmovních voleb z roku 1998. Druhého kola se pak zúčastnilo ještě o dvě procenta voličů více a účast se vyšplhala na 70,25 procenta. Více voličů hlasovalo pouze při volbách do Sněmovny v letech 1998 a 1996.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa