Neděle 16. června 2024
Svátek slaví Zbyněk, zítra Adolf
Oblačno 22°C

Volební účast: Jak dopadnou eurovolby 2024? Oproti volbám prezidenta či sněmovním táhnou méně

Volební účast se v Česku podle druhu voleb pohybuje od 20 do 60 procent.
Volební účast se v Česku podle druhu voleb pohybuje od 20 do 60 procent.  (Autor: Blesk:Jakub Poláček)
Aktualizováno -
26. února 2024
10:39
Autor: mah, swp, urw - 
28. ledna 2023
18:18

Prezidentské volby 2023 mobilizovaly voliče a mohly se pochlubit nejvyšší volební účastí v novém tisíciletí. V celé historii České republiky jsou pak volbami s třetí nejvyšší účastí za sněmovnímu volbami v 90. letech. V roce 2024 jsou v plánu hned tři jiné typy voleb – volby do Evropského parlamentu, krajské a senátní volby. Jako první jsou na řadě volby do europarlamentu 7. a 8. června 2024. Ty však voliče tradičně příliš netáhnou a v roce 2014 přišlo k urnám pouhých 18,2 procenta voličů. Dojde letos ke změně?

Volby  do Evropského parlamentu příliš voliče netáhnou. Nejvyšší volební účast byla v roce 2019, kdy k volbám přišlo 28,72 procenta. Ve volbách v roce 2004 šlo o 28,32 procenta, v roce 2009 to bylo 28,22 procenta, v roce 2014 pouhých 18,2 procenta.

Jaký rozdíl oproti doposud posledním volbám v roce 2023, kdy si Češi potřetí zvolili prezidenta přímou volbou. Prezidentské volby 2023 se mohou pochlubit rekordní účastí. Už v prvním kole přišlo volit 68,24 % oprávněných voličů, což byla vyšší volební účast, než před pěti lety v druhém kole a nejvyšší účast od sněmovních voleb z roku 1998.

Druhého kola se pak zúčastnilo ještě o dvě procenta voličů více a účast se vyšplhala na 70,25 %. Více voličů hlasovalo pouze při volbách do Sněmovny v letech 1998 a 1996.

Historická volební účast

Historicky nejvyšší volební účast byla u voleb do Poslanecké sněmovny, hned prvních voleb v roce 1996 se účastnily více než tři čtvrtiny voličů.

Druhé nejpopulárnější jsou volby prezidenta. Ty zatím zaznamenaly největší zájem voličů během druhého kola v roce 2023, kdy přišlo volit 70,25 procent voličů. Kolem poloviny voličů obvykle přilákají komunální volby, při těch byla největší účast v roce 1994, kdy nové starosty vybralo přes 60 procent voličů.

Následují volby do Senátu, respektive jejich první kolo. V tom pravidelně odevzdá hlas v průměru 40 procent voličů. Průměrná účast v druhém kole ovšem v průměru nepřiláká ani čtvrtinu voličů. Ještě menší pak bývá účast během doplňovacích voleb, kdy se už čtyřikrát stalo, že k druhému kolu nedorazil ani každý desátý volič.

Ke krajským volbám pak dorazí v průměru kolem třetiny voličů. Nejvíce jich dorazilo v roce 2008, kdy se volební účast v krajských volbách jedinkrát překročila 40 procent. Nejméně voličů pak přišlo v roce 2004, kdy nová krajská zastupitelstva zvolilo jen necelých 30 procent voličů.

Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu

Do Evropského parlamentu se v České republice volí od roku 2004. Od té doby volili Češi europoslance zatím čtyřikrát. Nejvyšší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu byla v roce 2019, kdy k volbám přišlo 28,72 procenta.

Historická volební účast ve volbách do Evropského parlamentu

Ročník voleb Volební účast
2019 28,72 %
2014 18,20 %
2009 28,22 %
2005 28,32 %

Nejnižší volební účast při Evropských volbách potom byla 18,20 procent. Průměr volebních účastí je potom 25,87 procenta.

Volební účast v krajských volbách

Nejvyšší volební účast v krajských volbách dosáhla na 40,3 procent. Nejnižší volební účast pak byla v roce 2004, kdy nová krajská zastupitelstva vybralo pouze necelých třicet procent voličů.

Historická volební účast v krajských volbách

Ročník Volební účast
2020 37,95 %
2016 34,57 %
2012 36,89 %
2008 40,30 %
2004 29,62 %
2000 33,64 %

Průměrná volební účast ve volbách do krajských zastupitelstev je 35,5 procenta.

Volební účast při volbách do Senátu

Volební účast při volbách do Senátu se částečně odvíjí od toho, které volby se konají ve stejný čas. První kolo se díky konání společně s jinými volbami pohybuje průměrnou účastí kolem 40 procent. Druhé kolo už tak oblíbené nebývá a v průměru k němu přijde necelá čtvrtina oprávněných voličů.

Ještě méně voličů se účastní doplňovacích voleb do Senátu, které se konají, pokud senátor nemůže dokončit svůj šestiletý mandát.

Historická volební účast v řádných volbách do Senátu

Ročník voleb Účast v prvním kole Účast v druhém kole
2022 42,65 % 19,44 %
2020 36,47 % 16,74 %
2018 42,26 % 16,49 %
2016 33,54 % 15,38 %
2014 38,62 % 16,69 %
2012 34,90 % 18,60 %
2010 44,59 % 24,64 %
2008 39,52 % 29,85 %
2006 42,09 % 20,73 %
2004 28,97 % 18,41 %
2002 24,10 % 32,55 %
2000 33,72 % 21,56 %
1998 42,37 % 20,36 %
1996 35,03 % 30,63 %

Navzdory obecným trendům se ovšem nejvíce oprávněných voličů dostavilo k druhému kolu doplňovacích voleb do Senátu v obvodě Trutnov v roce 2018, kdy přišlo volit necelých 60 procent voličů.

Pokud se podíváme pouze na řádné volby, byla nejvyšší volební účast ve volbách do Senátu v prvním kole voleb v roce 2010. Tehdy svůj hlas odevzdalo 44,59 procenta voličů. Nejnižší volební účast pak byla v druhém kole řádných voleb do Senátu v roce 2016, kdy volilo pouze 15,38 procenta voličů. 

 

Volební účast při volbách prezidenta

Prezidentské volby s přímou volbou se v Česku konaly zatím třikrát. Zatím nejvyšší volební účast při prezidentských volbách byla v druhém kole v roce 2023, kdy svůj hlas odevzdalo 70,25 procent voličů.

Historická volební účast při volbách prezidenta

Ročník Účast v prvním kole Účast v druhém kole
2023 68,24 % 70,25 %
2018 61,92 % 66,60 %
2013 61,31 % 59,11 %

Nejnižší volební účast proti tomu byla při druhém kole prezidentských voleb v roce 2013, kdy k urnám přišlo pouze lehce přes 59 procent voličů. Průměrná volební účast v jednotlivých kolech je pak 62,24 procenta.

Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny

Do Poslanecké sněmovny volili Češi celkem osmkrát. Nejvyšší volební účast byla během prvních voleb do Sněmovny v roce 1996, kdy k urnám přišlo 76,41 procenta oprávněných voličů. Naopak nejméně voličů přišlo v roce 2002, kdy svůj hlas odevzdalo pouze 58 procent voličů.

Historická volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny

Ročník voleb Volební účast
2021 65,43 %
2017 60,84 %
2013 59,48 %
2010 62,60 %
2006 64,47 %
2002 58,00 %
1998 74,03 %
1996 76,41 %

Průměrná volební účast u voleb do Poslanecké sněmovny vychází lehce přes 65 procent.

Volební účast v komunálních volbách

Nevyšší volební účast v komunálních volbách byla 60,68 procenta v roce 1994. Nejnižší naopak v roce 2014, kdy nové starosty vybralo jen přes 44 procent voličů.

Historická volební účast v komunálních volbách

Rok voleb Volební účast
2022 45,30 %
2018 47,34 %
2014 44,46 %
2010 48,50 %
2006 46,38 %
2002 45,51 %
1998 46,72 %
1994 62,26 %

Průměrná volební účast v komunálních volbách je 48,17 procent.

Vánoce 2023

 

 

 

 

 

 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa