Lepší život pro autisty v Česku: Více lékařů, méně kontrol i pomoc pojišťovny

Podle odhadů v Česku žije 100 tisíc až 200 tisíc lidí s autismem. Porucha autistického spektra je vrozená, častěji postihuje chlapce než dívky. Lidé mohou mít problémy s komunikací, mohou se chovat nepřiměřeně, na nátlak mohou reagovat neočekávaně, někdy i agresivně. Většinou se o autisty starají jejich rodiny. Péče bývá vyčerpávající. Podle organizací, které lidem s PAS a jejich blízkým pomáhají, je sociálních služeb nedostatek.

Premium

Expremiér o žití s autistou: Špidla popsal neklid během pandemie. Za co chválí vládu?

Na situaci lidí s PAS se před lety zaměřil vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením. Ke konci roku 2014 zřídil skupinu expertů, kteří vypracovali soubor opatření. Vláda ho schválila v únoru 2016. Po třech letech po vyhodnocení plnění zmocněnkyni pro lidská práva uložila, aby do konce letošního března předložila další soupis kroků.

Častější prohlídky i příplatek pro ošetřovatele

Kroky se týkají devíti oblastí, a to třeba vzdělávání, zaměstnávání, sociálních služeb, včasného záchytu, dávek či osvěty. Podle materiálu by se tak mohly rozšířit preventivní prohlídky malých dětí, které mají odhalit případný autismus. Nyní se provádějí v době, kdy je dítěti rok a půl a pak ve třech letech. Ve dvou letech se opakují jen tehdy, pokud je na PAS podezření.

„Řadou praktických lékařů pro děti a dorost je dlouhodobě upozorňováno na dlouhou prodlevu mezi preventivní prohlídkou v 18 měsících a pak až ve 36 měsících,“ stojí v materiálu. Podle něj se u dětí mohou příznaky objevit a rozvinout později. Kontroly by se tak nově měly provádět i u dvouletých. Děti, které vyšetření v 18 měsících neabsolvovaly, by se mohly vyšetřit i ve věku 30 měsíců.

Danečkova rodina bojuje se synovým vyčerpávajícím autismem | Nadační fond Pečovatel

Dětští praktici by si projevů autismu měli všímat i při prohlídkách v pěti a sedmi letech. Případně by pak doporučili vyšetření u dětského klinického psychologa či psychiatra. Těchto expertů by mělo také přibýt. Posílit by se mělo jejich vzdělávání. Víc by měli od zdravotních pojišťoven dostávat i za ošetření. Větší ohodnocení by měli mít také terapeuti. Pracovníci, kteří se lidem s poruchou autistického spektra věnují, by mohli získat zvláštní příplatek.

Upravit by se mělo i posuzování stavu kvůli dávkám. U dětí s těžkou PAS, kde se nedá předpokládat zlepšení, by mělo posudků ubýt. Nemusely by tak chodit na přezkum každé dva roky. Změnit by se měl přístup posudkových lékařů, někteří z nich neberou potíže autistů při rozhodování o jejich pracovních schopnostech v potaz, uvedli autoři.

Rozšířit by se měly sociální služby. Vzniknout by měla krizová lůžka a vyškolit by se měli i pracovníci krizových telefonních linek. V problematice by se měli vzdělávat soudci, učitelé a další profese.