Co způsobuje těžký průběh covidu? U nakažených se vyvinou škodlivé protilátky, odhalila studie

Experti ze Stanfordu našli jisté podobnosti v krevních rozborech pacientů s covidem-19 a lidmi s autoimunitními onemocněními, jako je lupus. Specialisté měli k dispozici krevní vzorky 200 nakažených, krev byla odebírána a testována několikrát. Zhruba u 20 procent se postupem času vyvinuly „škodlivé“ protilátky, tyto proteiny jsou nebezpečné pro jejich vlastní tělo. Většinou se objevily po prvním týdnu v nemocnici.

„Pokud při covidu-19 onemocníte natolik, že musíte do nemocnice, musíte počítat s tím, že nejste z nejhoršího venku, a to ani po zotavení,“ komentoval závěry studie jeden z vědců. Tým expertů zdůraznil, že je potřeba provést hloubkovější průzkum s větším vzorkem a ověřit vztah protilátek a závažných symptomů covidu-19. Dále je podle nich nutné zaměřit se i na to, jak tento vztah ovlivňuje případy dlouhodobého covidu.

U hospitalizovaných pacientů s covidem-19 se objevily autoprotilátky

U poloviny pacientů, se kterými vědci pracovali, zaznamenali autoprotilátky, jedná se o druh protilátek, jenž napadá antigeny vlastního imunitního systému. Tak to vypadá i v organismech lidí s autoimunitními chorobami, kdy imunitní systém napadá jiné části těla v domnění, že likviduje neznámý virus.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kromě lupusu do této kategorie onemocnění patří i cukrovka typu 1 nebo celiakie. Lidé s autoimunitními chorobami často trpí otoky, krevními sraženinami, únavou a horečkami, což jsou příznaky, které lékaři vypozorovali i u pacientů s covidem-19. Experti ze Stanfordu se domnívají, že autoimunitní reakce může být jedním z hnacích mechanismů dlouhodobého covidu, tato jejich hypotéza ale ještě nebyla potvrzena.

Studie v plném znění vyšla tento týden v odborném magazínu Nature Communications, tým odborníků čítal kromě vědců ze Stanfordu také jejich kolegy z Univerzity v Pensylvánii a z německé Univerzity Marburg. Odebrané vzorky pocházely od pacientů, kteří s covidem-19 bojovali v rané fázi pandemie, tedy v březnu a dubnu loňského roku.

Co spouští produkci autoprotilátek?

Vědci u pacientů s covidem-19 pátrali po několika typech protilátek, autoprotilátky byly jen jedním z nich. Krev více než 50 procent lidí zapojených do výzkumu vykazovala alespoň jeden druh protilátek. „Je možné, že pokud v těle infekce SARS-CoV-2 zůstává dlouho a je špatně kontrolovatelná, imunitní reakce se postupně vystupňuje a virus rozbije na dílčí části, které před tím imunitní systém neviděl,“ objasnil imunolog a jeden z autorů studie Paul J. Utz.

Přehledně pro cestovatele: Evropa se zbarvila do tmavě červené

„A pokud tyto virové částečky připomínají naše vlastní proteiny, může to spustit produkci autoprotilátek,“ dodal Utz. Během studie také odhalili, že asi 60 procent pacientů má v těle anticytokinové protilátky, které jsou rovněž typické u lidí s autoimunitními chorobami. Čtvrtina pacientů zase vykazovala přítomnost antinukleárních protilátek, i ty jsou spojovány s autoimunitními chorobami.

Motivace k očkování

Utz a jeho kolegové doufají, že jejich studie bude motivovat lidi a hlavně Američany k tomu, aby se nechali očkovat. Utz vysvětlil, že očkovací látky nevyvolávají autoimunitní reakci. „Ano, neočkovaní lidé si můžou říkat něco jako: Většina lidí se z covidu dostala a jsou v pořádku. Pamatujte ale na to, že nemůžete dopředu vědět, jaký u vás infekce bude mít průběh,“ varoval imunolog.

„Pokud váš případ bude vážný, můžete si zadělat na doživotní problémy. Covid u vás může zapříčinit autoimunitní onemocnění,“ Utz dodal, že s kolegy bude dál zkoumat vztah covidu-19 a autoprotilátek a jejich vliv na dlouhodobý covid.