Zákeřný koronavirus zpětně útočí na nejmenší: „Hrozí jim postižení srdce,“ říká imunoložka, která je léčí

Blesk.cz: Paní doktorko, koronavirus se v Čechách vyskytuje již rok. Od počátků se hovořilo, že nejzranitelnějšími skupinami jsou především senioři, nicméně nákaza se vyskytuje i u dětí. Jaká je frekvence onemocnění covid-19 u dětských pacientů?

MUDr. Markéta Bloomfield: „Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je ke třetímu únorovému týdnu evidováno v ČR celkem přes 1,15 milionu osob s laboratorně prokázaným onemocněním covid-19. Z toho děti do 18 let představují přibližně 12 až 13 % nákaz. Pro srovnání, v USA se toto číslo pohybuje mezi 10 až 15 %. Výskyt onemocnění stoupá s věkem, nejvyšší je pak u adolescentů.“

Zjara loňského roku se obecně uvádělo, že děti mívají mírnější průběh onemocnění. Lze po roce říci, že je tomu tak?

„Domácí i zahraniční zkušenosti jednoznačně ukazují, že naprostá většina nákaz nemocí covid-19 má u dětí mírný průběh a často jsou děti skutečně zcela bez příznaků. Od poloviny listopadu 2020 se ale i v ČR začaly objevovat případy dětí, u nichž po nákaze SARS-CoV-2 nastala vážná komplikace, tzv. multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C) neboli syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí asociovaný s covid-19 (PIMS-TS).“

Co je to multisystémový zánětlivý syndrom?

„Jde o soubor příznaků způsobený neadekvátní reakcí imunitního systému na předchozí přítomnost viru SARS-CoV-2 v organismu. Nejedná se o onemocnění, které způsobuje sám virus, ale o souhru infekce a nesprávné, respektive příliš silné imunitní reakce, kterou infekce vyvolá. V současné době nejsou známé žádné rizikové faktory rozvoje syndromu a nedá se předvídat, u kterých pacientů vznikne. Až v 70 % případů jsou postiženy dříve zcela zdravé děti.“

Student zažaloval Gymnázium Na Zatlance a vyhrál: Škola má otevřít! Podle Plagy však nemusí, co na to právníci?

Jak lze rozpoznat jeho příznaky?

„Zmíněný syndrom se může objevit 1 až 6 týdnů od onemocnění covid-19. U řady pacientů ale údaj o proběhlé infekci chybí. Postihuje děti od kojeneckého věku až po adolescenty. Vždy jsou přítomny horečky nad 38 °C trvající déle než 2 až 3 dny provázené dalšími příznaky. Rodiče často popisují, že dítě, na rozdíl od dříve proběhlých infektů, vypadá skutečně nemocně. V prvních fázích však může být tento syndrom zaměnitelný za řadu jiných, běžných dětských onemocnění, například jiné virové nebo bakteriální infekce, jako je spála nebo adenovirová infekce.“

Které příznaky by rodiče neměli zanedbat? Na co si dát pozor?

„Horečky mohou být provázeny vyrážkami různého vzhledu, zarudnutím sliznic, jazyka, rtů, spojivek obou očí, kůže dlaní a plosek nohou, zvětšením uzlin a velmi často i zažívacími obtížemi, tj. bolestmi břicha, zvracením nebo průjmy, což může být zpočátku matoucí. Vzhledem k bolestem břicha může vzniknout například podezření na zánět slepého střeva. Ke správné diagnostice je nutné včasné vyšetření lékařem, nezbytné je vždy vyšetření krve.“

Vyrážka/zarudlé sliznice ve spojení s horečkou při multisystémovém zánětlivém onemocnění po covid-19. | Fakultní Thomayerova nemocnice

Je spojitost tohoto syndromu přímá s koronavirem, nebo se může vyskytnout i „jen tak“?

„Onemocnění má již v jednom ze svých názvů vyznačeno přímé spojení s covid-19. Nicméně soubor příznaků i některé dosud poznané mechanismy jeho vzniku se překrývají s dalšími známými nemocemi, jako je například tzv. Kawasakiho nemoc (zánětlivé onemocnění postihující malé a středně velké arterie u dětí do věku 5 let – pozn. red.), sepse nebo syndrom toxického šoku.“

Znamená to, že syndrom se šíří stejně rychle a infekčně jako covid-19?

„Podle dosavadních zkušeností souvisí výskyt syndromu úzce s vývojem epidemie v populaci. Nejvyšší počet nemocných je celosvětově hlášen v době cca 2-4 týdnů po vrcholech epidemie. Syndrom je nicméně vzácný a jeho podstata není infekční.“

Jestliže není jeho podstata infekční, co je spouštěčem syndromu?

„Příčiny vzniku onemocnění nejsou zatím známé, na rozklíčování důvodu rozvoje syndromu nyní intenzivně pracují vědecké týmy z celého světa. Předpokládá se, že svou roli hraje určité individuální nastavení imunitního systému, který po kontaktu se SARS-CoV-2 virem zareaguje neadekvátně, zjednodušeně se dá říci, že příliš silně. Tím pak sám ohrožuje vlastní organismus, a to již i bez nutnosti přítomnosti samotného viru v těle. Jedna z hypotéz je, že toto nastavení imunitního systému může být do určité míry geneticky dané. Současně se na rozvoji onemocnění mohou podílet konkrétní vlastnosti viru.“

Pohnutý osud Oty Pavla (†42): „Nejlepší z lidí“ by se dožil 90 let, jak na něj vzpomínal jeho přítel?

Jaké následky dětem hrozí?

„Onemocnění je nebezpečné tím, že při závažnějším průběhu může dojít k postižení srdce, selhání oběhu krve, eventuálně k postižení dalších orgánů, třeba plic, ledvin i mozku. Toto riziko však výrazně snižuje včasná léčba.“

Jinými slovy je nutné klást důraz na rodiče, aby nic nepodcenili a s jakýmkoliv náznakem podezření se obrátili na lékaře...

„Obezřetnost je jistě na místě. Nicméně děti, které onemocnění prodělaly a byly včas a správně léčené, jsou ve většině případů propouštěny domů bez dlouhodobých následků. Dokonce i většina dětí, u kterých došlo v rámci onemocnění k postižení srdce a selhávání krevního oběhu, mají při odchodu z nemocnice normální funkci srdce. Všichni pacienti by měli zůstat i po propuštění ve sledování specialistů.“

Lyžařský bizár na Petříně: Muž sjížděl kopec jen v zaříznutých „boratkách“! Kde se smí sáňkovat?

Bavíme se především o dětech, ale mohou tímto syndromem onemocnět i dospělí?

„Ano, jsou popsané i velmi vzácné případy u mladých dospělých pacientů.“

Kolik pacientů s multisystémovým zánětlivým syndromem jste v Thomayerově nemocnici již léčili a jak se lišili věkem?

„V naší nemocnici bylo od začátku epidemie léčeno celkem 8 dětí se zmíněným syndromem. Vůbec prvního pacienta jsme úspěšně léčili na začátku listopadu loňského roku. Nejmladšímu dítěti bylo 8 měsíců, nejstaršímu pak pět let. Pět z nich byli chlapci a tři dívky.“

Syndrom je dosud pro mnohé lékaře a zdravotníky do jisté míry neprobádaným územím. Jak složité je určit jeho diagnózu a tím i správnou léčbu?

„Onemocnění bylo již od jarních měsíců roku 2020 popisované ze zahraničních pediatrických pracovišť, například z Itálie, Velké Británie či USA. V ČR se první případy začaly objevovat až po druhém vrcholu pandemie v listopadu, kdy jsme již mohli u našich dětí využít diagnostické a léčebné algoritmy vycházející ze zkušeností zahraničních kolegů. Diagnóza je stanovena na základě souboru klinických a laboratorních příznaků. Neexistuje bohužel žádný jednoznačný ukazatel, který by onemocnění sám o sobě diagnostikoval. Diagnózu podporuje průkaz probíhajícího či dříve proběhlého onemocnění covid-19 (1-6 týdnů zpětně). Důležité je, že většina lékařů je o existenci multisystémového zánětlivého syndromu spojeného s covid-19 u dětí již dobře informována. Pokud z příznaků a vyšetření vyplyne podezření na toto onemocnění, musí být dítě odesláno do nemocnice, kde léčba probíhá bezpodmínečně za hospitalizace.“