Zmrzlinář promluvil o zdražení kvůli koronaviru. A polárkový dort už Čechům nestačí

Před dvěma lety měli čeští zmrzlináři „žně“. Nanuků a sorbetů se tu vyrobilo rekordních 51 milionů litrů, což je vůbec nejvíc v tomto tisíciletí. Nahrávalo tomu nadprůměrné teplo a sucho. Loni už přišel citelný propad.

Češi před koronavirem jedli zmrzlinu ve velkém

Jak říkají nová data Eurostatu, zmrzliny se v Česku v roce 2019 vyrobilo „jen“ 40,4 milionu litrů. Meziročně tak každopádně došlo k poklesu objemu vyrobené zmrzliny o víc než pětinu - a to v loňském roce ještě v tuzemsku virus neřádil. Naposledy se u nás výroba zmrzliny podle statistiků takto propadla v roce 2005. Není to ale jen počasí, které na zájem o Českou zmrzlinu mělo vliv.

„Za silný loňský propad ve výrobě zmrzliny může také meziročně citelně rostoucí objem dovozu zmrzliny do ČR při v zásadě stagnujícím objemu vývozu,“ vysvětluje situaci na českém zmrzlinovém trhu ekonom Lukáš Kovanda.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Šampionem ve výrobě zmrzliny v EU zůstává i po loňsku Německo, kde se v roce 2019 podle dat Eurostatu vyprodukovalo vyrobilo rekordních takřka 635 milionů litrů.

„V ČR běžně spotřebují průměrně zhruba čtyři litry zmrzliny ročně,“ uvádí Potravinářská komora. Loni to ale bylo mnohem víc. Německá společnost Statista, která sleduje vývoj trhu v černu uvedla, že se loni v ČR spotřebovalo 5,4 kilogramu zmrzliny na hlavu. „To odpovídá 6,4 litru oblíbené nejen letní pochoutky. Češi v době před úderem koronaviru stále zřetelněji vyhledávali prémiové zmrzlinářské výrobky,“ říká Kovanda.

Kde v Evropě se v roce 2019 prodalo nejvíce zmrzliny na obyvatele (v kilogramech): | Statista

Loňská výroba tak byla i přes propad stále nadprůměrná. „V průměru se totiž v letech 2001 až 2019 v ČR vyrobilo 36,3 milionu oblíbené chladivé pochoutky ročně,“ zasazuje do kontextu Kovanda. Horkých letních dnů bylo sice méně, ale i tak si zmrzlinu Češi ve velkém dopřávali. Podle Kovandy za tím celkově stála rostoucí kupní síla Čechů. Ještě vloni před koronavirovou krizí bylo totiž Česko v období ekonomické prosperity. Ekonom také doplňuje další důvody jako je nízká míra nezaměstnanosti a citelný růst reálných mezd.

Ekonom: Češi chtějí značkové nanuky

Karta se loni obrátila a Češi začali kupovat hlavně zmrzlinu, která není vyrobená v Česku. Z různých zemí se jí sem dovezlo dohromady za 1,66 miliardy korun. To je o 8,5 procent víc než rok před tím. ještě před sedmi lety ale byla situace na trhu úplně jiná - v roce 2013 se dováželo skoro o polovinu méně, přesně za 910 milionů korun.

Babiš si hezký den zpestřil zmrzlinou s dámou. Od lidí slízl kritiku, přidal vysvětlení

Čechům očividně ani nevadilo, že si za zmrzlinu připláceli. Cena té průmyslově vyráběné lámala rekordy, když byla každý měsíc nad úrovní 200 korun za jeden litr. „Zatímco průměrná maloobchodní cena polárkového dortu se v uplynulých osmi letech prakticky neměnila, a pohybuje se v úzkém pásmu kolem 35 korun, průměrná maloobchodní cena zmrzliny od roku 2012 vzrostla zhruba o patnáct procent,“ říká Kovanda.

To podle vysvětlení ekonoma znamená, že Češi vyhledávají prémiové, často dovážené zmrzliny a jsou ochotni si za ně díky své zmíněné vyšší kupní síle připlatit.

Letos jsme klesli o 40 procent, říká pražský zmrzlinář

V posledních letech si Češi zvykli dopřát místo obyčejné kopečkové zmrzliny tu kvalitní italskou, které se říká gelato. Podle tradičních receptů i s pomocí speciálních italských strojů ji v Praze připravuje zmrzlinář Honza Hochsteiger. Před jeho „zmrzlinovým salonem“ byly vždy několik metrů dlouhé fronty od rána až do večera, koronavirová krize mu ale zasadila tvrdou ránu.

Honza se nebojí experimentů: Zmrzlinu dělal i ze svařáku a připraví ji také teplou

„Březen, duben, květen, červen byly poměrně hodně dole,“ říká Hochsteiger s tím, že za první pololetí jeho prodeje v centru Prahy klesly o 40 procent. Prodej ale poklesl i ve zmrzlinárnách, které nejsou v centru - to zejména při karanténě, kdy byla otevřená pouze výdejní okénka. Přitom na začátku roku mělo jeho podnikání dobře našlápnuto, za leden a únor se zmrzlinárně dařilo lépe než minulý i předminulý rok. „Ten propad byl opravdu extrémní,“ popisuje s tím, že se mnohdy dostal až na tržby o 80 procent nižší než obvykle.

Situace se nevrátila do původních kolejí ani v posledních tropických dnech, kdy teploty v Praze sahaly až k 35 stupňům. „Jsme pořád kolem deseti procent minus,“ říká Hochsteiger. Fronty, které u zmrzlinárny jsou se těm loňským nemůžou rovnat. „Tím, že je méně turistů, fronta nezačne v jedenáct, když otevřeme, ale začne třeba až v jednu. Od půl deváté, desáté se lidi už jen tak trousí,“ popisuje.

Italské suroviny objednal předem

Už když se situace začala v Itálii zhoršovat, začal zmrzlinář Hochsteiger řešit dodávku potřebných surovin z dovozu, které používá. „Pro jistotu jsem se na začátku března předzásobil speciálními surovinami, které si můžu objednat jen z Itálie,“ říká a jmenuje například pistácie z Bronte na Sicílii. Těm se říká „zelené sicilské zlato“ a kilo stojí téměř 400 korun. Předzásobil se také lískovými oříšky z italského kraje Piemont. U těch kilogram vyjde až na 900 korun. „Naobjednal jsem toho asi za dvě stě tisíc,“ odhaduje.

Zásadní problém ho ale nepotkal. „Byl jsem zvyklý na třídenní dodávky, teď byly osmidenní,“ popisuje. „Jediný problém byl, že se nám o měsíc zpozdila v Itálii výroba kelímků,“ říká. Továrna totiž byla dočasně kvůli koronaviru zavřená.

Blíží se další zdražení

I Hochsteigrova zmrzlinárna zaznamenala zdražování potravin, a proto přiznává, že zřejmě bude zvyšovat i cenu za porci. „Z hospodářských výsledků, které máme za půl roku už víme, že tu cenu nebudeme schopni udržet. V minulých letech jsem taky platil o asi deset až patnáct procent nižší mzdy,“ říká. 

Podle velikosti porce stojí nyní zmrzlina od 45 do 100 korun. Zdražení zmrzlinář očekává desetiprocentní.

Kilo paprik za 120 a květák za stovku: Levněji bude nejdříve za rok, kvůli pandemii i suchu

Letos na tom budou podle ekonoma Kovandy hůř i firmy, které vyrábějí zmrzlinu průmyslově. Spotřeba zmrzliny půjde zřejmě dolů i nadále. „Extrémně teplé počasí se však letos neopakuje,“ říká Kovanda a dodává, že se i ostatní tuzemští zmrzlináři reálně potýkají s útlumem poptávky. „Zejména zahraničních návštěvníků, jejž způsobuje koronavirus a důsledky opatření pro boj s ním,“ potvrzuje slova zmrzlináře Hochsteigera.