Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Slovinsko výrazně zpřísňuje protikoronavirová opatření. Doklad o očkování, potvrzení o prodělané nemoci nebo negativní test na covid-19 budou od středy vyžadovány téměř na všech veřejných místech, informovala místní média s odvoláním na dnešní sdělení vlády. Kabinet tak reaguje na zhoršující se epidemickou situaci v zemi.

Doklady o očkování či prodělané nemoci nebo negativní test na covid-19 budou nově potřeba například v obchodních centrech, bankách, sportovištích, věznicích či na benzínových pumpách. Již nyní pravidlo „PCT“ - tedy nutnost prokázat se alespoň jedním z výše uvedených tří dokladů - platilo v restauracích, na kulturních akcích či v některých službách.

Dokládat bezinfekčnost budou muset také všichni zaměstnanci jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. Zaměstnanci se budou muset nechat testovat na koronavirus alespoň jedou týdně, žáci od sedmého ročníku základních škol se mohou rovněž jednou týdně testovat dobrovolně.

V celém Slovinsku platí povinnost nosit roušku ve všech veřejných uzavřených prostorách. Venku jsou roušky povinné v případě, že nelze dodržet rozestup alespoň 1,5 metru.

V Česku téměř vymizela alfa varianta koronaviru, dříve označovaná jako britská, která se zemí šířila na začátku letošního roku. Podle dnešní zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v posledních dvou týdnech podezření na tuto mutaci u méně než jednoho procenta zkoumaných vzorků. Naopak nadále převažuje varianta delta a její subvarianty. SZÚ o tom informoval ČTK.

Od 27. srpna do 10. září měla Národní referenční laboratoř SZÚ k dispozici data z 3182 provedených testů diskriminační PCR ze 76 laboratoří. Na základě analýzy těchto dat na deltu a její subvarianty připadá asi 95 procent pozitivních případů. Dříve převažující alfa se už téměř nevyskytuje.

Data také dokládají, že nemoc se stále častěji týká především mladých lidí. „Věková struktura všech pozitivně testovaných ukazuje, že většina denních nových záchytů jsou lidé do 29 let. Tento trend se odráží i mezi sekvenovanými vzorky, kde ubývá čtyřicátníků až padesátníků a přibývá mladších, v době nákazy pravděpodobně ještě plně neočkovaných lidí,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

K 15. září se v Rakousku zároveň zpřísňují opatření pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. Například budou muset ve všech obchodech mít na obličeji respirátor FFP2. Ve Vídni, kde jsou přísnější protikoronavirová pravidla než ve zbytku země, musejí respirátor nosit i očkovaní. V celém Rakousku se rovněž zkracuje platnost antigenních testů na covid-19, jejichž výsledek bude neplatný už po 24 hodinách místo původních 48 hodin.

Rakousko současně znesnadňuje příjezd ze zemí, kde se zhoršuje epidemická situace. Týká se to mimo jiné Spojených států, Izraele či zemí západního Balkánu.

Při příjezdu do Rakouska z oblastí s nízkým rizikem nákazy koronavirem, kam spadá i Česko, lidem nadále bude stačit prokázat se dokladem o ukončeném očkování, potvrzením o prodělané nemoci nebo negativním testem na covid-19.

V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo 1543 nových případů koronavirové infekce, což je podle APA nejvyšší pondělní bilance od 26. dubna. Znepokojivá je také situace v nemocnicích, kde vzrostl počet pacientů s covidem-19 o 53 na 753. Z toho 191 osob leží na jednotkách intenzivní péče. Celkem se v zemi s devíti miliony obyvatel od začátku pandemie nakazilo bezmála 712 000 lidí, obětí covidu-19 je téměř 11 000. Plné očkování má v Rakousku téměř 60 procent obyvatel.

Rakousko od středy prodlužuje z 270 na 360 dní dobu, po kterou uznává platnost očkování proti covidu-19. Zároveň zpřísňuje koronavirové restrikce.

Zaměstnanci a žáci starší 12 let musí ode dneška v Řecku prokázat svou bezinfekčnost při vstupu na pracoviště či do školy. Mohou tak učinit předložením potvrzení o dokončeném očkování proti covidu-19 nebo nedávném prodělání nemoci či předložením negativního výsledku testu, který je ale v této středomořské zemi zpoplatněný, uvádí agentura AFP. Řecká vláda tím chce zrychlit tempo očkování obyvatelstva.

Kartonové postele, které se používaly v olympijské vesnici v Tokiu, budou sloužit pacientům s lehkým průběhem covidu-19. Do konce září se přesunou do dočasného zdravotnického zařízení v Ósace, které ještě není postaveno.

Účastníci olympijských a paralympijských her v létě spali na postelích, které byly navzdory nezvyklému materiálu dimenzované až pro dvousetkilogramové osoby. „Ty postele jsou velmi kvalitní,“ uvedl guvernér prefektury Ósaka Hirofumi Jošimura. Pro koronavirové pacienty by se mělo zatím využít zhruba 800 z přibližně 18 000 postelí, které se při sportovním svátku používaly.

Mobilní očkovací týmy, kterých je asi 40, by se měly zapojit při aplikaci 3. dávky v pobytových sociálních zařízeních. Aplikovat dávky může i praktický lékař.

Všechny krajské hygienické stanice obcházely pobytové sociální zařízení k propagaci očkování, nyní budou kromě chřipky propagovat i očkování proti covidu-19.

V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, což bylo o 33 procent více než o rok dříve. „Epidemie se na tomto čísle projevila,“ připustil Vojtěch k poslednímu průzkumu ČSÚ.

„Příčiny úmrtí se budou uzavírat až příští rok,“ dodal Dušek, ale tato čísla by bral velmi vážně.

„70-80 % nakažených je ve školách a školských zařízeních. Nakažených je hodně i ve firmách, které zaměstnávají zahraniční zaměstnance. Lidé většinou nejsou očkovaní,“ řekla hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Zároveň byly zachyceny případy mezi neočkovaným personálem v pečovatelských zařízeních.

„Epidemie nabývá na síle,“ připustil šéf statistiků Ladislav Dušek, ale hodnoty jsou podle něj stále bezpečné. Nárůst se dal podle něj očekávat a stále jsme na tom lépe než v Rakousku či Německu.

Rozhodující bude podle Duška vývoj k dalších dvou týdnech, kdy zřejmě dojde k nárůstu počtu případů, záležet bude na tom, jak se to promítne do hospitalizací.

Nákaza se šíří mezi neočkovanou populací, zejména mezi mladými lidmi (16-29 let). „Ukončené očkování brání těžkému průběhu covidu-19,“ zdůraznil Dušek.

Nejhorší situace je stále v Karlovarském kraji a v Praze. Realizuje se stále velké množství testů. týdně je to 35 tisíc PCR testů. 

Do dvou měsíců by měly být výsledky z velké studie, kterou ministerstvo zdravotnictví plánuje ohledně protilátek.

„Pokud člověk má protilátky, tak je dostatečné, pokud je mu aplikovaná jedna dávka vakcíny,“ např. Janssen, přiblížil Vojtěch první závěr z jednání.

Pro ty, kteří prodělali nemoc a jsou plně očkováni, není nutné, aby podstoupili aplikaci třetí dávky, shodl se odborný kulatý stůl.

„Není důvod k panice či strašení,“ řekl ministr zdravonitctví Adam Vojtěch na tiskové konferenci k aktuální pandemické situaci. Počet nakažených a hospitalizovaných se podle něj drží v normě. Srovnal letošní i loňský rok, letos se podle něj šíří nákaza méně a je i méně hospitalizovaných.

„Situace se nevyvíjí negativně, jako v minulém roce, ale je třeba být obezřetní,“ dodal Vojtěch. Zdůraznil i důležitost očkování, abychom si „mohli dovolit opustit i poslední opatření, jako Dánsko“.

„Dosud není shoda na tom, jak protilátky uznávat, data nejsou jednoznačná,“ řekl Vojtěch k uznávání protilátek.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje v letošním prvním pololetí klesl o 1428 na 549 375 osob, stojí za tím zvýšená úmrtnost. Počet úmrtí meziročně vzrostl o 51 procent na 4457 zemřelých lidí z 2957 zemřelých loni. S onemocněním covid-19 v kraji v prvním pololetí zemřelo 1174 lidí a za celou dobu epidemie od loňského března to bylo zatím 1811 úmrtí.

Na trhu v tuniském městě Súsa, které je oblíbenou rekreační oblastí, zůstaly některé obchody v důsledku pandemie zavřené. Trh je zhruba o třetinu menší a chybějí zahraniční turisté. „V ulicích třetího největšího města Tuniska jich je oproti běžnému stavu asi o 75 procent méně a trhovci tam nyní vítají Čechy v jejich rodné řeči už z dálky,“ řekla ČTK Kateřina Dušková z Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch. České cestovní kanceláře letecké spoje do tohoto severoafrického státu obnovily začátkem září.

V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, což bylo o 33 procent více než o rok dříve. I přes vysoký počet úmrtí celkový počet obyvatel země ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Za leden až červen přibylo 1200 občanů Česka, což byl ale nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm let, uvedl dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ).

Vyšší počty zemřelých statistici evidují zejména v letošním prvním čtvrtletí, přičemž jejich největší meziroční nárůst o 64 procent byl za březen. Důvody vysokého počtu úmrtí ČSÚ neuvádí, země se ale v té době potýkala s další vlnou šíření nemoci covid-19.

V Česku přibylo v neděli 138 potvrzených případů nákazy covidem, podobně jako před týdnem. V nemocnicích je 113 lidí, nejvíc od 17. června.