Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Děkujeme za pozornost online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled novinek, které přinesl čtvrtek. Začínáme těmi tuzemskými:

• Laboratoře ve středu potvrdily v Česku 205 nových případů nemoci covid-19, o 11 více než před týdnem. V poslední době počty v mezitýdenním srovnání většinou klesají, naposledy stouply minulý čtvrtek. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, mírně vzrostlo na 0,95. Takzvané incidenční číslo označující, kolik nakažených připadá na 100 000 obyvatel za poslední týden, k dnešku činí 11, ve středu to bylo deset. Vyplynulo to z údajů zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví.
• Počet hospitalizovaných s koronavirem se oproti minulému týdnu snížil. Ve středu bylo v nemocnicích 43 nakažených koronavirem, což je o sedm méně než před týdnem. Podle dosavadních údajů ministerstva nepřibylo v uplynulých dvou dnech ani zemřelých. S prokázanou nákazou covidem od počátku epidemie loni v březnu dosud zemřelo 30 371 lidí. V pondělí zemřel s nákazou jeden člověk, v sobotu a v neděli shodně dva nakažení, před tím devět dní nikdo s koronavirem v zemi nezemřel. Tyto údaje se ale při dalších aktualizacích mohou měnit. Koronavirem se od začátku epidemie nakazilo v Česku přes 1,674 milionu. Reprodukční číslo je 18 dní v řadě pod hodnotou jedna, což značí zpomalování šíření nákazy.
• Situace mezi regiony se liší. Nejhůře je na tom nadále Plzeňský kraj, kde na 100 000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 23 nakažených, proti předchozím dnům se tento počet nicméně snížil. V Praze incidenční číslo zůstává na hodnotě 20, ve středních Čechách a Pardubickém kraji je shodně 13. Ve Zlínském a Karlovarském kraji evidují v posledních sedmi dnech na 100 000 obyvatel jen tři nakažené, což je nejméně v zemi.
• Testů na koronavirus, které laboratoře provedly ve středu, v mezitýdenním srovnání ubylo zhruba o 14 000 na 78 000. Podíl zjištěných pozitivit u nejpočetnější kategorie testů - preventivních a plošných - proti minulému týdnu nepatrně stoupl na 0,11 procenta. U tzv. epidemiologické indikace testů, kdy jsou lidé testováni například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se podíl pozitivních zvýšil z 0,47 procenta na 0,58 procenta. Podíl potvrzených případů u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, vzrostl z 1,09 na 2,43 procenta.
• Epidemickou situaci má podle odborníků zlepšit vakcinace proti koronaviru. K tomu, aby se virus nešířil ani mezi neočkovanými lidmi, je podle nich třeba pro kolektivní imunitu nejméně 70 procent očkovaných obyvatel. Ve středu podstoupilo očkování 46 030 lidí, což bylo proti předchozí středě o 16 000 méně. Zdravotníci dosud podali na 10,52 milionu dávek vakcíny a dokončené očkování má 4,97 milionu lidí, tedy přes 46 procent obyvatel ČR.
• Za poslední týden přibyla čtyři podezření na úmrtí po očkování proti covidu, celkově jich je 98. V počtu úmrtí jsou zahrnuty i případy úmrtí na covid-19, které nastaly po aplikaci první nebo druhé dávky vakcíny. Lidé za uplynulých sedm dní nahlásili také asi 250 podezření na jiné nežádoucí účinky, celkem jich je od začátku očkování 7349. Většinou popisují reakce jako horečku, zimnici, únavu, reakci v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně. Vyplývá to z pravidelné informace Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
• Firma Johnson & Johnson příští týden nedodá do ČR vakcíny Janssen proti covidu-19. Podle plánu budou dodávky na konci srpna, napsal na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Tento typ vakcíny podávali dosud ve svých ordinacích praktičtí lékaři, v červenci pak zejména očkovací centra, kde se lidé nemusí nechat registrovat dopředu. Podávají ji také mobilní očkovací týmy, například v sociálně vyloučených lokalitách, protože stačí jedna dávka. Do Česka ji výrobce dodává od dubna, dosud jí bylo aplikováno téměř 148 000 dávek.
• Střediska volného času by se měla od září řídit stejnými protiepidemickými doporučeními, která minulý pátek vydalo ministerstvo zdravotnictví pro školy. Vyplývá to z odpovědí ministerstev zdravotnictví a školství na dotaz ČTK. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové úřad už materiál všem zařízením zaslal. Doporučení by podle ní měla platit rovněž pro mládežnické organizace, jako je například skaut.

Tuzemské cestovní kanceláře (CK) hlásí značný zájem o podzimní a zimní dovolené v exotice. Loni mnoho lidí, kteří jsou zvyklí do exotických destinací vyrážet, kvůli pandemii koronaviru cestu neuskutečnilo. Některé CK spustily prodej dříve než obvykle. Někde končí v polovině, případně na konci srpna nejvýhodnější nabídky. Největší poptávka je momentálně o zájezdy na Maledivy či do Spojených arabských emirátů (SAE). Vyplývá to z dnešní ankety ČTK mezi CK.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka Radiožurnálu řekl, že v červenci byl zájem o vakcínu Johnson & Johnson z ordinací nižší, a proto stát převzal asi 200.000 dávek. V očkovacích centrech, kam se lidé nemusí dopředu přihlásit, je o jednodávkové očkování velký zájem. Například v novém centru na pražském hlavním nádraží ji podávají stovkám lidí denně, od 12. července už více než 8000 dávek. Na očkovacích místech, kde si lidé mohou vybírat, také častěji volí Janssen.

Střediska volného času by se měla od září řídit stejnými protiepidemickými doporučeními, která minulý pátek vydalo ministerstvo zdravotnictví pro školy. Vyplývá to z odpovědí ministerstev zdravotnictví a školství na dotaz ČTK. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové úřad už materiál všem zařízením zaslal. Doporučení by podle ní měla platit rovněž pro mládežnické organizace, jako je například skaut.

Předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže a ředitel Domu dětí a mládeže hlavního města Prahy Libor Bezděk dnes ČTK řekl, že o doporučeních pro fungování volnočasových středisek zatím nemá informace. Předpokládal ale, že se na ně budou vztahovat podobná pravidla jako pro školy a provoz kroužků bude fungovat zhruba jako na jaře. Uvedl, že instrukce by střediska potřebovala znát nejpozději na přelomu srpna a září, protože některé kroužky začínají v září a další začátkem října.

Počet hospitalizovaných s koronavirem se oproti minulému týdnu ale snížil. Ve středu bylo v nemocnicích 43 nakažených koronavirem, což je o sedm méně než před týdnem. Podle dosavadních údajů ministerstva nepřibylo v uplynulých dvou dnech ani zemřelých.

V pondělí zemřel s nákazou jeden člověk, v sobotu a v neděli shodně dva nakažení, před tím devět dní nikdo s koronavirem v zemi nezemřel. Tyto údaje se ale při dalších aktualizacích mohou měnit.

Za celou Českou republiku je nyní 11 případů na 100.000 obyvatel za uplynulých sedm dní, o jeden méně než před týdnem. Z regionů jsou na tom nejlépe Karlovarský a Zlínský kraj se třemi a Moravskoslezský a Ústecký kraj s pěti případy. Naopak nejvyšší počet nových případů na 100.000 obyvatel za sedm dní vykazuje Plzeňský kraj (23, před týdnem 28). Ve většině regionů se situace oproti minulému týdnu zlepšila nebo byla přibližně stejná, výraznější nárůst zaznamenal jen Královéhradecký kraj (11 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní, před týdnem šest).

Laboratoře ve středu potvrdily v Česku 205 nových případů nemoci covid-19, o 11 více než před týdnem. V poslední době počty v mezitýdenním srovnání většinou klesají, naposledy stouply minulý čtvrtek. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, mírně vzrostlo na 0,95. Takzvané incidenční číslo označující, kolik nakažených připadá na 100.000 obyvatel za poslední týden, k dnešku činí 11, ve středu to bylo deset. Vyplynulo to z údajů zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví.

V České republice se dosud nakazilo 1,674.183 lidí, což je přes 156.330 na milion obyvatel. Podle serveru ourworldindata.org je tak ČR pátou nejvíce zasaženou zemí světa podle poměrného počtu nakažených. Z celého světa jsou na tom hůře jen Andorra (přes 191.500), Seychely (více než 186.940), Černá Hora (přes 163.460) a Bahrajn (přes 158.450). Česká republika, kde už zemřelo 30.372 lidí nakažených covidem, je podle poměrného počtu úmrtí s 2840 mrtvými na milion obyvatel na čtvrtém místě na světě za Peru (5960), Maďarskem (3110) a Bosnou (2950).