„Lidem hrozí vyhoření,“ varuje vědec. Laboratoře testují nonstop a shání pomoc

Odebírání vzorku, který se pošle na vyhodnocení, není nijak příjemnou záležitostí, jak Blesk Zprávám popsala i Sabina (24) jako jedna z testovaných. „Tyčinkou vám zajedou do nosu, ale ne někam na okraj. Paní, která byla mimochodem moc milá, vtipkovala, že dokud neslzíte, tak to není ono,“ popsala odebírání vzorku, který následně vyšel jako negativní. 

Cesta vzorku je pak dlouhá. „Vzorek se dá do kontejneru, který vozí dedikované (vyhrazené, pozn. red.) sanitky a přivezou je do laboratoří. Pak přichází poměrně těžký krok, kdy se tyto výtěry musí přenést do roztoků – tam je riziko aerosolu, kontaminace apod. To mohou udělat jen vyškolení lidé, kteří umí pracovat s infekčním materiálem, dovedou se pohybovat ve sterilním prostředí apod.,“ popisuje Blesk Zprávám ředitel Parazitologického ústavu AVČR Julius Lukeš, na jehož pracovišti je jedna z laboratoří testujících na covid-19. 

Premiér Johnson bojuje s koronavirem na JIPce. Nelepší se to, má kyslíkovou masku

Podle údajů Státního zdravotního ústavu je nyní v ČR 83 testovacích míst. Spadají sem diagnostické laboratoře v nemocnicích, které stále vykazují největší množství vyhodnocených vzorků, následně soukromé laboratoře a pak právě pracoviště na akademické či univerzitní půdě.

„Jednou za několik dnů pak seznam aktualizujeme. Laboratoří totiž neustále přibývá. Snažíme se tak zvyšovat kapacity. Do ničeho je ale nenutíme, postupně je oslovujeme,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová s tím, že drtivá většina je v provozu i o víkendech.

O schopné laboranty je nouze

O kvalitní pracovníky v infekčních laboratořích je ale nyní velká nouze. „Leckde jsou na pokraji sil a s tím hrozí dělání chyb, které si ale nikdo nemůže dovolit. A jelikož to vypadá, že intenzivní screenování potenciálně pozitivních lidí poběží ještě měsíce, je zapotřebí mít záložní týmy a řešení,“ uvádí dále Lukeš a podotkl, že jim může hrozit vyhoření. Naštěstí jsou ale podle něj tito lidé opravdu odolní. 

„Opravdu jedou 24 hodin denně, řada z nich i o víkendu. V těch laboratořích, kde jsem byl, jedou na plné obrátky několik týdnů,“ doplňuje Blesk Zprávám také Jan Lukačevič, popularizátor vědy a současně i člověk zodpovědný za komunikaci nového projektu, který podle Lukačeviče inicioval právě Lukeš.

Projekt není v zásadě nic jiného nežli otevřený webový portál, kam se mohou laboratoře hlásit a žádat zde o pomoc. „Projekt je teprve v začátku, a tak hlavně mapujeme situaci. Laboratoře zde mohou vytvářet „nabídky“, takovou inzerci, kterou k sobě lákají zájemce, aby jim pomáhali,“ objasňuje Lukeš.

„Iniciativa AVČR „Laboratoře proti koronaviru“ vznikla s podporou Ministerstva zdravotnictví, a to ve spolupráci s pracovní skupinou pro laboratoře.  Uvědomujeme si obrovské nasazení všech pracovníků ve zdravotnictví, ať už se jedná o lékaře, sestry či právě laboratorní pracovníky. Chtěli bychom jim za jejich skvělou práci moc poděkovat,“ doplňuje Štěpanyová. 

Odebírání vzorků je nepříjemnou záležitostí. Pak následuje velice složitý proces zpracování vzorků | Reuters

Nedostatek lidských zdrojů si chtějí laboratoře vynahradit nejenom studenty, ale i vědci, kteří se normálně zabývají jiným výzkumem, ale mají nezbytné dovednosti a znalosti. Podle Lukačeviče nejvíce sil schází v Praze, ve Středočeském a v Olomouckém kraji. „Tam je velký nárůst případů a určitě se bude hodit každá ruka,“ míní Lukačevič.

Větší šanci na nákazu mají ošetřovatelky

Lukeš vysvětluje, že laboratoře potřebují lidi, kteří mají zkušenosti se zacházením s infekčním materiálem, s metodikou zvanou kvantitativní PCR a s pipetováním. „Musí vědět, jak se pohybovat v laborce a jak pracovat s materiálem, aby nenakazil sebe či okolí.  Není to ale zase tak specializovaná činnost, aby se to možní dobrovolníci z řad absolventů doktorských studií molekulární biologie či biochemie za jeden den nenaučili,“ konstatuje Lukeš.

Je důležité říci, že jeden vzorek se dostane před vyhodnocením do několika rukou. Jedná se totiž o týmovou práci. V laboratoři Parazitologického ústavu se takto podílí 5-6 vědců, studentů či techniků na vyhodnocení až stovky testů denně.

Blesk Zprávy se ptaly i na rizika nákazy, které odborník zmiňuje. „Je zde nižší riziko, než mají ošetřovatelky v domově důchodců, nebo sestřičky v nemocnici, ale bez rizik to rozhodně není,“ odpovídá parazitolog. S radostí ale poznamenal, že zatím neví o žádném případu laboratorní nákazy v Čechách. Větším rizikem je podle něj to, že by byl nějaký vzorek kontaminován při testování - z negativního by se rázem stal pozitivní, nebo by byl znehodnocen.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Lukeš dodává, že jejich kolegové dobrovolně přerušují své projekty a výzkumy, aby s vyhodnocováním vzorků pomáhali. „Společenská potřeba je, jaká je, a diagnostické laboratoře by to nemohly utáhnout. I když stále mají samozřejmě největší podíl na testování. Takže pomáháme stejně, jako pomáhají jiné akademické ústavy,“ uvádí.

Lukeš: Rychlotesty jsou k ničemu

Blesk Zprávy se optaly i na celoplošné testování, o kterém se zmiňoval náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ten uvedl, že bude zapotřebí v nejvíce postižených oblastech a na reprezentativním vzorku ve velkých městech udělat měření toho, u koho se nákaza neprojevila příznakově.

Laboratoře by ale nemusely mít s testováním co do činění. Nasnadě je totiž užití rychlotestů. Ty jsou ale podle Lukeše jako auto s jedním kolem. „Jsou úplně k ničemu. To, co se nakoupilo s velkým humbukem a stálo desítky milionů daňových poplatníků, jsou podle kolegů testy s chybovostí 80 procent. Už s chybovostí 8 procent by byly téměř nepoužitelné, tak si každý snadno dosadí, co nám to z Číny zase jednou poslali. Jako tyto testy vracejí Holanďané, tak je musíme vrátit my také,“ poznamenal. 

Považuje dosavadní výkon vlády v rámci okolností za velmi solidní, ale zdůraznil, že by se měli ještě víc podporovat lidé v první linii, postižení podnikatelé a v neposlední řadě výzkum. „Tato země by neměla nakupovat pandury a podobné hračky pro vojáky za desítky miliard, co mají akorát větší dostřel,“ dodal s tím, že věří, že k tomu politici také dospějí.