Stát do boje s koronavirem povolává tajnou nemocnici v Těchoníně: Sloužil tu i Brůna ze Studny!

Autor: Michaela Kalkusová - 
5. dubna 2020
05:00

Obyvatelům Česka je krušno, a tak se otvírá i dříve tajná vojenská nemocnice v Těchoníně v Orlických horách! Mohli by se tam nastěhovat nakažení senioři z domovů důchodců. Zařízení má dlouhou minulost. A jeden z jeho pracovníků hororový příběh...

Zajímavostí je, že ještě za komunismu tu jako vědec pracoval Stanislav Jelínek (†73). Ten v roce 1968 unikl smrti, když mu otec zavraždil matku, jeho donutil pokácet všechny stromy na zahradě jejich domu ve Vonoklasech na Praze–západ, podřezat si žíly a skočit do studny. Mladý muž se ale vyškrábal nahoru a přežil...

Stanislav Jelínek  v radiochemické laboratoři  v Moskvě roku 1970.Stanislav Jelínek v radiochemické laboratoři v Moskvě roku 1970. | Martin Přibyl, ČTK/Josef Vostárek, archiv ČT

Jeho příběh byl zfilmován a je zřejmě nejlepším dílem seriálu 30 případů majora Zemana pod názvem Studna. Tam se jmenoval mladý Brůna.  Během masakru otec Stanislav (†57) zavraždil matku Marii (†53). Syna Stanislava (tehdy 37) donutil si podřezat žíly a krk a skočit do studny. Dům ve Vonoklasech na Praze-západ zapálil a sám spáchal sebevraždu. Syn se ale dokázal ze studny vyškrábat ven a doplazit se až do Černošic, kde ho vyčerpaného a promrzlého našli místní.

Mladého Brůnu ztvárnil v seriálu  herec Josef Kubíček.Mladého Brůnu ztvárnil v seriálu herec Josef Kubíček. | Martin Přibyl, ČTK/Josef Vostárek, archiv ČT

Po tomto otřesném zážitku na tom nebyl Stanislav Jelínek psychicky dobře a skončil v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích. Nepobyl tam ale dlouho. Když ho z léčebny propustili, vedly jeho první kroky za rodinou tety Slávky Babůrkové do nedalekého Třebotova.

Pražské jaro

Tragédie se odehrála v době, kdy v tehdejším Československu probíhal obrodný politický proces, známý jako pražské jaro. Uvolnění ve společnosti bylo obrovské a týkalo se i vědeckého oboru, ve kterém se Stanislav Jelínek pohyboval. „Podle mého měl něco společného s atomovými zbraněmi a možná i jinými,“ uvedla paní Dekastello, jeho sestřenice.

Někdy v té době se Jelínek zmínil o nabídce z USA. „Přemlouvali ho, aby tam jel pracovat. Nabídka to měla být hodně zajímavá a vím, že o ní Staník vážně uvažoval,“ vzpomíná. Jenže 21. srpna 1968 přijely tanky a všechno bylo jinak…

Stanislav Jelínek na procházce v okolí  TěchonínaStanislav Jelínek na procházce v okolí Těchonína | Martin Přibyl, ČTK/Josef Vostárek, archiv ČT

Pod dozorem

I přes chaos, který po invazi vojsk Varšavské smlouvy v zemi panoval, si dokázaly úřady nadějný a ojedinělý vědecký mozek ohlídat. „Jezdila s ním vždycky dvě auta a takových pět chlápků. Ať se Staník hnul, kam chtěl, měl doprovod. Buď to byla kontrola, nebo ochranka, nevím,“ uvedla paní Dekastello. 

Nakonec ho ale stejně poslali na tři roky do výzkumného ústavu v Moskvě. Stanislav Jelínek jí později, v dopisech, práci v tehdejším Sovětském svazu podrobně popsal. Dokonce uvedl, že „…doma mě nechtěli k pořádné praktické činnosti pustit. Tady mi to umožnili hned druhý den po příjezdu a myslím, že nelitovali.“

Vědci se dokonce naskytla příležitost zcela změnit svou identitu a začít nový život v Rusku. Jelínek odmítl. „Já už tehdy rok chodil s čistým průstřelem srdce od jedné slečny učitelky z Brandýsa nad Labem,“ napsal své sestřenici. A tak se vrátil domů.

Těchonín

Po návratu z Moskvy přidělili jaderného fyzika a chemika Jelínka na superutajované výzkumné pracoviště v Orlických horách, do Těchonína. Tam v té době vojenští vědci pracovali na látkách a vakcínách, zachraňujících život při nasazení chemických a bakteriologických zbraní.

Jelínek při své práci vycházel z toho, čím se zabýval v Sovětském svazu. „Je to tak, ale na nic se mě neptej,“ řekl někdy v té době sestřenici. „Můžu ti jenom říci, že je to částečně ve skále, částečně na skále a hlavně hluboko v lese.“ Dlouhá léta strávil Stanislav Jelínek i s rodinou (v roce 1973 se mu narodil syn) fakticky v izolaci a utajení.

Stanislav Jelínek působil v Těchoníně deset let. Podle shodného tvrzení tety a sestřenice na něho stále silněji naléhala jeho manželka, aby se vzdal vědecké dráhy. Jelínek nakonec poslechl. Přestěhoval se s rodinou do pražských Letňan, kde dostal byt a začal se živit jako knihovník. Zemřel po mozkové mrtvici v roce 2002, bylo mu třiasedmdesát let.

Nemocnice ukrytá uprostřed lesů je jedno z mála zařízení na světě, kde se mohou přechovávat kultury tak nebezpečných nemocí, jako jsou pravé neštovice, otevřená tuberkulóza, ebola či SARS. Původce poslední zmiňované nemoci je přitom blízký »příbuzný« nového koronaviru.

Nic neunikne: Ani voda, ani vzduch

Nemocnice má důkladnou vstupní ochranu – dokonalou filtraci vzduchu či trojitá okna s velkými mezerami s vakuem v meziokenním prostoru. „Je to zcela samostatná a soběstačná planeta. Jsme unikátní v tom, že z objektu naprosto nic nevychází ven – ani vzduch, ani voda. Viry nebo jiné látky od nakažených pacientů tak nemají šanci se šířit do okolního prostředí mimo uzavřenou nemocnici,“ popsala serveru Info.cz Lada Ferkálová z Agentury vojenského zdravotnictví, pod kterou Těchonín spadá.

K pacientům mohou lékaři chodit  ve speciálních skafandrech s filtračním systémem.K pacientům mohou lékaři chodit ve speciálních skafandrech s filtračním systémem. | Martin Přibyl, ČTK/Josef Vostárek, archiv ČT

Vojenské Centrum biologické ochrany nechala armáda v Těchoníně zřídit v roce 2001, po útocích na Spojené státy 11. září 2001. Náklady činily 1,75 miliardy korun. Ještě před osmi lety se ale pochybovalo o jeho užitečnosti a uvažovalo se o tom, že bude nemocnice zrušena či zakonzervována. Nakonec k tomu naštěstí nedošlo. Dosud se nemocnice využívala hlavně pro české vojáky jako karanténní zařízení po návratu ze zahraničních operací.

Pomohou seniorům

Nyní je ze zařízení v Těchoníně supermoderní vojenský komplex vybavený pro boj s nejnebezpečnějšími nákazami. Místní karanténní lůžka teď budou využita pro léčbu seniorů nakažených koronavirem.

Armádní komplex byl zmodernizován pro boj s nákazami. Do Těchonína může být ihned povoláno asi 70 zdravotníků, kteří dosud slouží v jiných vojenských nemocnicích.Armádní komplex byl zmodernizován pro boj s nákazami. Do Těchonína může být ihned povoláno asi 70 zdravotníků, kteří dosud slouží v jiných vojenských nemocnicích. | Martin Přibyl, ČTK/Josef Vostárek, archiv ČT

Video Šéfka sester o úmrtí kolegyně z Thomayerky: Doplatili na to, že byli první - Bohuslav Štěpánek, Lukáš Červený

nemocna ( 5. dubna 2020 23:26 )

Až je koronavirus na ústupu tak chtějí otevřít nemocnici bláznovské rozhodnutí, to měli udělat ihned a ted už to není potřeba, léčit se mohou tak jako doposud v normálních nemocnicích, jsme štastní že nemocných není mnoho, mrtvý jsou ano ale většina starých lidí a s různými nemocemi, takže by jich tolik ani neměli počítat stejně by za nedlouho umřeli stářím, snažíme se dodržovat všechna opatření v nouzovém stavu at se z našeho státu virus vymýtí a vláda chce dotáhnout nemocné z Francie k nám, jsou blázni!!! když jim chtějí pomoci at jim pomůžou u nich ve Francií třeba poslat dýchací přístroje ale nevozte nemocné knám!!!

romario71 ( 5. dubna 2020 23:21 )

To se nám vláda probudila a vzpomněla si po takové době, že tady máme takovou nemoc­nici­.Minis­terským úředníkům to holt myslí pomaleji.

BoziMilda ( 5. dubna 2020 14:22 )

Tak jim to přej, třeba i na Bulovce budou spolu ležet na jednom pokoji.

BoziMilda ( 5. dubna 2020 14:20 )

O týhle nemocnici jsou dva články týdně. Je ještě vůbec něco, co o tom supertajném zařízení nevíme ?

hujer.z.blesku ( 5. dubna 2020 13:32 )

Kdo?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud