9°C
Ona to udělala a je šťastná. 1. října 2015 odletěla sama do Istanbulu a od té doby putuje z jedné země do další. Procestovala Turecko, Ukrajinu, Gruzii, Spojené arabské emiráty, Indii, Thajsko, Laos, Kambodžu, Malajsii, Singapur, Vietnam, Hongkong, Filipíny, Indonésii, Srí Lanku, USA a nyní už čtvrtým měsícem pobývá v Mexiku.
Když jsme ji žádali o rozhovor, napsala: „Klidně přijeďte. Je tu nádherně.“ My bychom se za ní vydali rádi, ale… není čas, nejsou peníze, znáte to… Tato »ALE« si už Melicharová dávno nepokládá. „Naučila jsem se neplánovat a nechat vše plynout přirozeně. A to je mnohdy hodně zajímavé,“ říká usměvavá blondýnka. Před pár lety jí však důvod k úsměvu chyběl.
Devět roků žila v Třebíči v manželství, které zvenčí vypadalo jako dokonalá idylka. Postavili si s mužem luxusní dům, jezdili několikrát ročně na dovolenou, každý měl firemní auto. Muž byl podnikatel a ona pracovala jako zástupkyně ředitelky v Hotelové škole Třebíč. Měla na starosti odborný výcvik a celou řadu tuzemských i mezinárodních projektů týkajících se rozvoje vzdělávacího zařízení.
Doma se ovšem necítila dobře. „Tam vládl teror,“ říká Melicharová a dodává: „Dohodnutá pravidla se měnila z hodiny na hodinu. Nešlo předvídat změnu manželova chování. Šílené.“
Nakonec sebrala odvahu a rozhodla se, že ze zlaté klece uteče. Odešla od muže, kterého navzdory všem útrapám pořád milovala, z domu, který sama navrhla, a snažila se sama sobě vrátit důstojnost.
„Absolvovala jsem roční studium koučinku, pomáhala jsem jako dobrovolník v domově pro seniory a pracovala jsem na různých projektech s mými dětmi z prvního manželství, dcerou Oliverkou (24) a synem Božidarem (26). Ale necítila jsem nic. Jen bolest. Nakonec jsem poslechla děti a vydala se na cesty,“ vzpomíná.
Koupila si svůj první batoh v životě, nechala se naočkovat, zařídila víza. Žádný konkrétní plán neměla, jen se chtěla pohybovat v teplých oblastech. Psalo se 1. října 2015. První místo, kam si koupila letenku, byl Istanbul. „Moje děti mě vezly na letiště do Prahy a mně se od nich vůbec nechtělo. S pláčem jsem odpochodovala do letištní haly a čekala na první let,“ vzpomíná.
Hned v letadle se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí: „Během letu jsem se seznámila se skvělými kluky z Litvy a z Chile, se kterými jsme dodnes v kontaktu. Pozdě večer jsem dorazila na místo, do asijské části Istanbulu. Mísilo se ve mně napětí, trocha úzkosti a očekávání.“ A tehdy začalo její velké dobrodružství.
Vyrazit na cestu kolem světa by si přálo hodně lidí, ale mnozí z nich si myslí, že si to mohou dovolit jenom ti bohatí. „Ono to není jen o penězích. Na cestách jsem poznala dobrodruhy, kteří cestovali bez nich, já sama jsem měla našetřeno zhruba 200 tisíc,“ říká Melicharová.
Podle ní to chce velkou odvahu, ale zároveň pokoru, znalost jazyka, vnitřní sílu přijímat nejrůznější situace, velkou dávku empatie a flexibility. Na svých cestách prý nevydělává. Jídlo a nocleh dostávala například za to, že pomáhala jako dobrovolník ve škole pro chudé v Kambodži.
Většinou bydlí v rodinách tamějších obyvatel, aby mohla lépe poznat kulturu exotických končin, které zprostředkovává tak, že se fotí na různých místech ve svatebních šatech. „Svatební šaty měly symbolizovat VELKOU změnu a NOVÝ začátek. Kromě toho, že chci lidem zprostředkovat nádherná místa a předvést pestré tradiční oblečení různých kultur, má můj příběh také hlubší poselství,“ říká Melicharová. Projektem The Travelling Bride chce inspirovat všechny, kteří se ocitli v těžké životní situaci, aby podnikli něco nového, co jim udělá dobře.
Pavlínu samotnou momentálně čeká poznávání Střední Ameriky. Nejvíce se jí stýská po přátelích a dětech, ale s těmi je díky internetu v každodenním kontaktu. „Česko mi nechybí,“ říká Melicharová, která se chce jednou vrátit zpátky, ale neví, na jak dlouho.
Zvažuje dokonce možnost, že by se usadila v jiné zemi. A které místo by si vybrala pro svůj nový domov? „Sama nevím. Líbilo se mi v Asii. Imponuje mi Indie. Zajímavé jsou Filipíny, Indonésie. A tady v Mexiku mám dva favority u oceánu: Oaxacu a Mayskou riviéru.“
Překrásné moře Facebook Pavlíny Melicharové
Jak se fotí?
Pavlína Melicharová si všechny fotky fotí sama. S sebou si tedy musí neustále brát nejenom šaty, ale také stativ, foťák, tablet, ozdoby do vlasů, náramky a vodu na celý den. Najednou tak sebou nosí šest až sedm kilo výbavy.
„Třikrát jsem zažila situace, kdy jsem se bála o život,“ říká cestovatelka. Jedna taková paradoxní je z natáčení pro thajskou televizi. „Ve chvíli, kdy mi moderátorka kladla dotaz, jaké nebezpečné situace mě potkaly, spadl asi půl metru vedle nás dlouhý zelený had. Všichni ze štábu utekli a volali, ať se nehýbu. Takže jsem přestala dýchat a málem jsem to nepřežila,“ směje se dnes Melicharová.
Pavlína Melicharová cestuje po světě a tvrdí, že to můžou udělat všichni. Youtube
