9°C
To všechno zažili Čech Michal Vičar (24) a jeho slovenský bratranec Martin Beťko (27) na cestě kolem světa. Jejich jediným dopravním prostředkem přitom bylo legendární »embéčko«, kterému dobrodruzi dali jméno Julča.
Michal Vičar a Martin Beťko se na jízdu kolem světa připravovali zhruba dva roky. „Zezačátku jsme sháněli informace a rady od jiných cestovatelů o zemích, kam jsme se chystali. Poslední půlrok jsme pak vyřizovali víza, náhradní díly, sponzory a chodili na očkování,“ říká Beťko.
»Tuningová« kúra
Přípravu podstoupila i Julča, tedy automobil Škoda 1000 MB, který dvojice dobrodruhů koupila za 15 tisíc. „Generálky se dočkal motor i převodovka, tlumiče jsme vyměnili za závodní, pod převodovku jsme dali plech proti nárazům, dynamo jsme vyměnili za alternátor, škodovácké sedačky vyměnili za pohodlnější a nakonec jsme do auta zavedli vývod elektriky, abychom mohli nabíjet elektroniku,“ vysvětluje dobrodruh ze Slovenska.
V Rusku honili zloděje
Dobrodruzi vyrazili s Julčou na cestu kolem světa 1. září loňského roku. Cestu přes více než dvě desítky zemí zahájili u olomouckého orloje. Celou Evropu a Asii přitom projeli téměř bez problémů.
„Až v ruském městě Chita nám ukradli z auta doklady, 10 litrů oleje, kleštičky na nehty a igelitku plnou smetí. Okolo těch dokladů bylo ve městě potom dost velké pozdvižení, vysílaly to všechny lokální televize a rádia, policajti dělali výslechy, dokonce se toho chytila i nějaká soukromá bezpečnostní agentura. Toho zloděje ten rozruch nakonec tak vystrašil, že doklady ještě ten večer vrátil. Podstrčil je pod branku do dvora u našich hostitelů. Kleštičky na nehty si ale nechal,“ líčí Martin Beťko.
„Uprostřed Sibiře nás také zastavil jeden ruský policajt. Obávali jsme se pokuty. Místo toho poručil Martinovi, aby vystoupil, a sám si sedl za volant. Pak se projel několik set metrů. Jet naší Julií pro něj byl podle všeho úžasný zážitek. Na závěr se ještě zeptal, jestli Marťovi vrátili doklady, že to viděl pár dní předtím v televizi,“ dodává Michal Vičar.
Mířili na ně pistolemi
Bez větších problémů se dobrodruhům podařilo projet i velkou část Ameriky. Ve Venezuele je však štěstí opustilo – Julče selhaly brzdy a havarovala. „Nejdřív jsme nevěděli, jestli budeme moct pokračovat dál,“ vzpomíná Beťko. Julča ale byla nakonec v pořádku. Cestovatelé pouze museli vzít kladivo a vyklepat pochroumané plechy automobilu.
Nepříjemné zážitky však v Jižní Americe neskončily. V Brazílii na dobrodruhy dokonce mířili pistolemi. „Jeden večer jsem se vzbudil a zjistil, že mi na hlavu asi z jednoho metru míří pistolí zarostlý chlap. Druhý mířil z druhé strany na Martina. Cosi na nás portugalsky řvali, přinutili nás vystoupit, prohledali nás, vzali nám doklady. A vše pak zase vrátili. Ukázalo se, že to jsou policajti v civilu, hledali nějakého uprchlého zločince,“ líčí Vičar nebezpečnou situaci.
S sebou jenom sušenky
Na několikaměsíční cestu kolem světa si posádka Julči vezla jen minimální zásoby − müsli a sušenky. Jídlo si nakupovali při cestě v supermarketech. Nejednalo se však o žádné drahé pokrmy. Michal s Martinem totiž chtěli projet celý svět za co nejméně peněz. Kvůli tomu také přespávali pouze ve stanu, v autě nebo u lidí, se kterými se předem domluvili přes internet přes takzvaný Hospitality Club.
I přes všechna úsporná opatření je cesta vyšla na 600 tisíc korun. „Plánovaný rozpočet jsme přestřelili o zhruba 100 tisíc. Hlavně kvůli pohybům měnových kurzů. Koruna oslabovala a my s ní,“ říká Beťko.
Největší část peněz ale dobrodruzi neutratili za benzin. Za ten totiž paradoxně v některých zemích zaplatili směšnou částku. „Nejlevnější byl ve Venezuele. Litr tam stál zhruba 60 halířů. Nejdražší byl v Belgii, kde stál litr 35 korun,“ dodává Beťko s tím, že většinu peněz je stála přeprava auta lodí přes oceány a letenky. Výprava se z cesty kolem světa vrátila letos 12. května.
