Máte strašné sousedy? Víme, jak na ně

Marta Bendová (45) žila s rodinou ve svém domku v obci na jihu Čech docela spokojeně a se sousedy vycházela víc než dobře. Jenže každá idylka má svůj konec. Oba sousedi postupně zemřeli a jejich dcera dům prodala přes realitní kancelář.

Tím se život paní Bendové i celé rodiny otočil vzhůru nohama. Ani by tak nevadilo, že noví majitelé nejevili žádný zájem o navázání přátelských vztahů, ale jejich časté a hlučné návštěvy Bendovy pořádně obtěžovaly. Sousedi obden pořádali zahradní party, které se většinou protáhly až do rána. „Zahradní gril, který stál na hranici pozemků, běžel v létě prakticky neustále, takže naše zahrada byla plná kouře a pachu z připáleného masa,“ dodává paní Bendová.

Zkoušela situaci řešit po dobrém, ale snaha k ničemu nevedla. Bendovi tedy podali stížnost na přestupkovou komisi Obecního úřadu, ale ani to nepomohlo. Nejen, že se sousedi neztišili, ale naopak začala z okna domu nepřetržitě vyhrávat hlasitá hudba z rádia.

Naštěstí měla paní Bendová sjednanou právní ochranu nemovitosti, takže se obrátila s prosbou na pojišťovnu právní ochrany. My jsme se odborníka zeptali, jak řešení sporu probíhalo, a co dělat v podobné situaci.

Jak pojišťovna právní ochrany postupovala v případě paní Bendové?

D.A.S.: Sehnali jsme advokáta, který znal místní poměry. Ten sousedy oficiálně vyzval ke sjednání nápravy a ke společnému jednání a urovnání sporů. Sousedé se dopisu od advokáta zalekli a k jednání opravdu došlo.

Tím byl problém paní Bendové vyřešen?

D.A.S.: Zpočátku sousedé dohodu dodržovali, ale za pár měsíců se stav vrátil do starých kolejí. Proto advokát našeho klienta podal proti sousedům tzv. sousedskou žalobu.

Co je to sousedská žaloba?

D.A.S.: Řešení vzájemných sousedských sporů upravuje občanský zákoník následovně: Vlastník nemovitosti nebo pozemku se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

To je dost obecná definice

D.A.S.: Na tuto tzv. generální klauzuli navazuje v občanském zákoníku demonstrativní výčet některých případů, na něž se omezení vlastnického práva vztahuje.

Pokud jde o případ paní Bendové, jedná se o tzv. imise. Vlastník věci nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí rovněž nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek.

Je toho dost. Na co si ještě musí dát člověk pozor?

D.A.S.: Vlastník věci nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené, aniž by učinil dostatečná opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Zkrátka nesmíte sousedovu stavbu nebo pozemek zbavit náležité ochrany před sesutím. Nejčastěji je problém s nějakou činností, která vyvolává pohyb, sesutí půdy nebo stavby, např. odbourání tarasu, výkop nebo podkop.

Častým problémem jsou také větve a kořeny, jak je to s nimi?

D.A.S.: Zásahy prostřednictvím přerůstajících kořenů nebo větví se označují jako podrosty a převisy. Vlastník věci nesmí nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

S jakými dalšími případy se v praxi vaší pojišťovny setkáváte?

D.A.S.: V pojistných událostech našich klientů se čas od času objevuje otázka, který z vlastníků pozemků je povinen svůj pozemek oplotit. Platný právní řád nestanoví obecnou povinnost oplocení.

Dříve se uplatňovalo pravidlo pravé ruky, podle něhož byl vlastník pozemku povinen oplotit svůj pozemek po pravé straně při čelním pohledu od vstupu na pozemek. Toto pravidlo v řadě míst je nadále respektováno jako obyčej.

Zákon umožňuje soudu, aby svým rozhodnutím uložil vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, jestliže je to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání pozemků a staveb. Jako potřebný je plot uznán tehdy, kdy může zabránit nedovoleným zásahům, kterým jinak zabránit nejde, např. vnikání chovaného zvířectva.

Mohu vlastně vstoupit na pozemek souseda?

D.A.S.: Ano, občanský zákoník ukládá vlastníkům sousedících pozemků povinnost umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Jestliže došlo v souvislosti se vstupem na cizí pozemek nebo stavbu ke vzniku škody, musí ji nahradit ten, kdo škodu způsobil.

Více informací na www.das.cz