Komentář: Trumpizace Evropy je tu. Politici se musí přizpůsobit, aby USA zůstaly spojencem

V souvislosti s Trumpem 2.0 převládá mezi Evropany pesimistická nálada. To je jeden ze závěrů rozsáhlého nového průzkumu, který provedl think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) v 11 členských státech EU a ve Velké Británii, Švýcarsku a na Ukrajině. Tento negativní postoj a skepse vůči Trumpově politice však Evropu nechrání před dopady změn ve Washingtonu - nebo dokonce před vývozem „trumpizace“, jak ji můžeme nazvat. Podle ve středu zveřejněných údajů o veřejném mínění se Evropa již posouvá ve třech klíčových oblastech.

Zaprvé, částečně i díky Trumpovi se evropské myšlení zaměřilo na vyhlídky na mír na Ukrajině. Ve všech evropských zemích, které ECFR oslovila, je nyní za nejpravděpodobnější výsledek války považováno kompromisní urovnání - spíše než vítězství Ruska nebo Ukrajiny. Platí to dokonce i pro země jako Estonsko, kde ještě před šesti měsíci silně převažoval názor, že dojde k ukrajinskému vítězství. Jedním z faktorů tohoto posunu mohou být vojenské neúspěchy, ale dalším je pravděpodobně Trumpův slib nastolit v regionu mír.

Za druhé, obchodnická a transakční povaha nového prezidenta vede evropské občany k přijetí pragmatičtějšího přístupu k zahraniční politice – zejména pokud jde o vztahy s USA. Ve velké části Evropy dnes převládá názor, že Washington již není „spojencem“ EU. Pro mnohé, včetně těch, kteří sídlí v tradičních transatlantických zemích jako Dánsko a Polsko, je jejich starý spojenec za Atlantikem nyní pouze „nezbytným partnerem“. Jedná se o pozoruhodný posun, který ukazuje na potenciálně nevratné rozštěpení Západní aliance.

Třetím a možná nejzřejmějším faktorem je obrovská dynamika, kterou Trump vnesl do krajně pravicového hnutí v Evropě, a MAGA styl politiky, jaký se mnoho stran snaží zavést ve svých zemích. Intervence Elona Muska na podporu stran jako německé AfD legitimizovaly kdysi okrajové politické sliby a vnukly lídrům, jako je spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová, víru, že v nadcházejících volbách mohou překonat své předchozí vrcholy. To nemusí stačit na to, aby se dostaly do vlády, jejich popularita nicméně roste a výsledkem by mohl být další posun evropského mainstreamu doprava - zejména v otázkách migrace, klimatu nebo genderu a rodiny.

Zapotřebí je pragmatismus

Existují však určité limity, kam až může Trumpův efekt zajít. Vezměme si válku na Ukrajině. Nyní rozšířený názor, že se projeví vyjednávání o urovnání, nemusí nutně znamenat, že Evropané budou slepě podporovat přístup amerického prezidenta k uzavírání dohod. Například v Estonsku, Velké Británii, Polsku, Dánsku, Německu a Portugalsku se mnoho občanů, kteří považují kompromisní urovnání za nejpravděpodobnější výsledek konfliktu, zároveň domnívá, že vítězství Ukrajiny by bylo nejlepší pro jejich zemi i pro mír ve světě. Je sice pravda, že pro Kyjev by bylo velmi těžké pokračovat v boji, ale v případě, že by USA omezily vojenskou pomoc, by se lidé na Ukrajině měli utěšovat vědomím, že mnozí v Evropě stojí po jejich boku jako spojenci a zastánci stabilního a udržitelného míru.

Evropané si nyní také uvědomují, že při dalším jednání EU s USA je nutný pragmatický a vyjednávací přístup, který v jistém smyslu odráží to, jak Trump vnímá vztah Ameriky s EU. To je zvláště důležité v souvislosti s hrozící obchodní válkou a hrozbou cel namířených proti bloku. Pokud se tohle naplní, evropští představitelé možná zjistí, že budou schopni udržet si podporu veřejnosti na své straně, když budou prosazovat potenciální kompromisy, například závazek nakupovat více americké energie nebo spojit se s USA v odporu proti čínské ekonomické hrozbě. To však bude přijatelné pouze v případě, že lídři budou trvat na ochraně evropských hodnot a pevného postoje svých občanů k otázkám demokracie a lidských práv. Pragmatismus na světové scéně je v pořádku, cynismus a zničující kompromisy nikoli.

Neexistuje také žádná záruka, že evropská krajní pravice prolomí skleněné stropy v důsledku Trumpova návratu a zásahů jeho nejbližšího okolí. Bezprostředně po prezidentově volebním vítězství náš průzkum zjistil, že více než třetina příznivců AfD v Německu a Národního sdružení ve Francii považuje jeho návrat za „špatnou věc“ pro svou zemi. Pokud Trumpova administrativa zahájí obchodní konflikt s Evropou nebo přinese zničující urovnání vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, může se politické sblížení s novým týmem ve Washingtonu rychle stát přítěží pro figury od Marine Le Penové ve Francii přes Geerta Wilderse (Nizozemsko) po Giorgiu Meloniovou (premiérku Itálie) a další představitele pravice. Zatím si pouze užívají záře líbánek.

Fialův poradce o Trumpových clech proti EU: Co je v Česku nejvíc ohroženo? Cla na Čínu už začala platit

„Trumpizace“ Evropy je tady, to je jisté, ale její dopady se teprve projeví. Pro proevropsky smýšlející je tu bitva, kterou je třeba vyhrát, a nové příležitosti: pro evropské vedoucí představitele, aby se naučili a zavedli pragmatismus ve své zahraniční politice; aby voličům objasnili sázky spojené s různými druhy míru pro Ukrajinu a přílišnou závislostí Evropy na USA v oblasti bezpečnosti; a aby se odlišili od krajní pravice a přepracovali politickou debatu.

Pawel Zerka je seniorním politologem a vedoucím datovým analytikem Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR).