Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč).
„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.
„Stíhačky Typhoon britského královského letectva se připojí ke spojencům zejména z Dánska, Francie a Německa, aby posílily obranu a podpořily odstrašující sílu NATO podél jeho východní hranice,“ uvedlo britské ministerstvo obrany poté, co minulý týden vnikly nad Polsko ruské drony. Tyto letouny zahájí své mise nad Polskem v nejbližších dnech.
„Taktika, střelnice, zákopy a využití bezpilotních letounů při řízení operací na bojišti – tak vypadala společná cvičení vojáků 16. dolnoslezské brigády územní obrany a jejich českých protějšků,“ tweetují teritoriální síly polské armády. 16. dolnoslezská brigáda si vyměňuje zkušenosti a znalosti s Velitelstvím teritoriálních sil Armády ČR. „Společně toho dokážeme víc!“ dodává tweet polsky i česky.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
